Dubné, zajímavá obec.

Obec Dubné (410 m) se nachází téměř v rovinaté krajině, která se rozkládá asi do 8 km západně od českobudějovického sídliště Máj. Jedná se o podhůří Šumavy, které je chráněno před  studenými atlantskými větry a tuhými zimami.

První zmínky o Dubném jsou z roku 1265. Osídlení zřejmě bylo živelné, nikoli kolonizací jako na panství Vítkovců a Rožmberků. V Dubném se nacházely dvě panské tvrze, místní poddaní se po úpadku obou malých statků brzy stali majetkem města České Budějovice.

Po zrušení poddanství začali místní hospodáři bohatnout. Příznivé klima, rovina, dobré půdní podmínky a především blízkost města je samy o sobě předurčovaly k poměrně úspěšnému hospodaření.  Zemědělského potenciálu oblasti však maximálně využívala až zemědělská velkovýroba v 70. a 80. letech dvacátého století.

V Dubném se daří čápům.

Uprostřed trojúhelníkové návsi (náměstí) je nejcennější historická památka ze 14. století, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, s věží z roku 1901. Rovněž fara patří k historickým stavbám - její součástí je bývalá tvrz. Zachovaly se prakticky jen tři zemědělské usedlosti, protože Dubné bylo v druhé polovině 20. století přeměněno na obec rodinných domů. Satelit příměstského typu se nachází v jihovýchodní části Dubného.

Babouci ve 30. letech.

Babouci v současnosti.

Poloha obce mezi německými Budějovicemi a německým Stýčickým ostrovem byla zřejmě příčinou, že se zde dařilo českému folklóru.  Bratři Matěj a Matouš Baboučkové z Dubného (po chalupě Babouci) stáli v roce 1871 u prvopočátků dechové kapely, která nese jejich jméno a úspěšně účinkuje dodnes. V sousedních Křenovicích (dnes sídlo TV Šlágr) založil  populární dechovku  Václav Mugrauer, který celou řadou svých svižných skladeb a povedených dechovkových nahrávek šokoval poválečnou veřejnost otrávenou salonními slaďáky či budovatelskými častuškami.

Dubné v roce 1940

V Dubném žije asi 500 obyvatel. Patří k němu další tři části, takže celkem má obec 1350 obyvatel.