
Potopení Titanicu muselo být hrozným šokem v roce 1912, době, kdy zásluhou technického pokroku se lidé v hospodářsky nejvyspělejších zemích začali utápět v pýše. Byli přesvědčováni, že dosáhli vrcholu dokonalosti. Stavba Titanicu jako by připomínala stavbu Babylonské věže. Největší, nejdražší, nejdokonalejší loď vyplula z anglického Southamptonu 10. dubna 1912. Za necelých pět dní později klesla na dno oceánu, do hloubky 3.812 metrů.

Titanic byl 269,4 m dlouhý, 30 m široký a 53 m vysoký (od kýlu k vrcholu komínů). Váha byla 46.000 registrovaných brutotun. 3 vrtule dávaly lodi rychlost až 24 uzlů. Při první plavbě Titanicu přes oceán bylo na palubě 2.224 lidí. Titanic vyplul s gloriolou nepotopitelnosti.

Přestože okolnosti katastrofy zkoumaly tisíce odborníků i laiků, přesnou příčinu potopení se zřejmě nikdy nepodaří určit. Ukazuje se často na chybu kapitána Smitha. Po prvním nárazu do ledovce, k němuž došlo 14. dubna krátce před půlnocí, se v lodi objevila voda. Kapitán zřejmě chtěl zabránit panice, takže po hlášení strojníků, že čerpadla stačí vodu vypumpovat, dal pokračovat v plavbě poloviční rychlostí. Další roztržení trupu už čerpadla nezvládla. Loď se naklonila a po dvou hodinách se rozlomila na tři části, které se potopily.


Katastrofu Titanicu přežilo 711 lidí, ostatní se utopili uvnitř lodi nebo na následky podchlazení zemřeli v ledové vodě. Jedním ze zachráněných byl i český číšník Rudolf Linhart, jenž se dostal na záchranný člun. Nejprve měly nastupovat ženy a děti, což se neobešlo bez konfliktů. Ženy nevěřily, že se jedná o katastrofu, nechtěly opustit muže a odmítaly Titanic opustit. První záchranné čluny proto nebyly plně obsazeny, některé jen ze třetiny. Teprve, když se Titanik naklonil, začaly zmatky a tlačenice u záchranných člunů.

Parník Carpathia, vzdálený 58 mil, který kolem půlnoci zaslechl volání o pomoc, okamžitě se plnou parou vydal na pomoc. Ve 3:30 hod. Carpathia objevuje záchranné čluny, po čtvrté hodině se první trosečníci dostávají na její palubu.
Žádné komentáře:
Okomentovat