Václav Radecký z Radče, jeden z nejslavnějších Čechů.

Během vojenské kariéry se Václav Radecký z Radče zúčastnil celkem sedmnácti polních výprav, zvítězil v desítkách bitev, byl sedmkrát vážně raněn v boji, dočkal se vyznamenání všemi řády rakouského císařství a též mnohými spojeneckými, byl dekorován i Řádem zlatého rouna. Dožil se v plné síle 92 let.

Jan Josef Václav Antonín František Karel Radecký z Radče se narodil 2. listopadu 1766 na rodovém zámku ve vsi Třebnice (asi 6 kilometrů západně od Sedlčan). Od dětství chtěl být vojákem. Měl vzor v rodině, děd, otec i strýc byli vojáci. Jeho vojenská kariéra však nezačínala šťastně, neboť kvůli subtilní postavě jej armáda nechtěla. Nejdříve byl přijat jako kadet (hradil si všechny výdaje sám).

Radeckého je možné označit za historicky nejúspěšnějšího vojáka české národnosti. Sloužil 73 roků a armády pod jeho velením dosahovaly úspěchů, které se zapsaly do dějin Evropy. Proslavil se zejména vítězstvím nad Napoleonem v Bitvě národů ve dnech 16.–19. října 1813 u Lipska. Vítězným spojeneckým vojskům tehdy veleli čeští šlechtici hrabě Václav Radecký z Radče a kníže Karel Filip Schwarzenberg.

Přišel na svět za Marie Terezie a aktivně působil ještě za panování císaře Františka Josefa I. Sloužil čtyřem dalším císařům. Vymykal se z šedi průměrnosti nejen odvahou a zručností, ale zejména vojenským novátorstvím i nekonvenčním myšlením. Byl vždy uznávaným velitelem, ať to bylo v olomoucké pevnosti nebo v Uhrách, Itálii či jako vrchní velitel armády v Čechách. U podřízených vojáků byl oblíben, protože se všeobecně vědělo, že se nevyhýbá riziku. Na oslavu Radeckého vítězství u Custozzy a Novarry, což vedlo k rezignaci sardinského krále Karla Alberta, slavný skladatel Johann Strauss složil nesmrtelný Radeckého pochod.

Václav Radecký zemřel (zlomenina pánevního krčku po uklouznutí v bytě) ve Villa Reale v Miláně dne 5. ledna 1858 a pochován byl v Klein Wetzdorfu u Stockerau nedaleko Vídně, v Panteonu rakouské slávy. Nastoupené vídeňské vojenské posádce, doprovázející dne 18. ledna 1858 pohřební vůz, osobně velel rakouský císař František Josef I. Po celou dobu existence monarchie žádný císař nikomu takovou poctu neprokázal!

Brzy po smrti Václava Radeckého, při stém výročí narození, byl v Praze postaven monumentální Radeckého pomník. V letech 1866 – 1919 stál na dolním Malostranském náměstí v Praze, proti tehdejší kavárně Caffé Radetzky. Zhotovili ho sochaři bratři Josef Max (sochy vojáků) a Emanuel Max(socha maršálka). Krátce po vzniku ČSR byl na přání Itálie pomník odstraněn (italská vojska Radecký mnohokrát porazil). Radeckého jezdecká socha z roku 1892 stojí dodnes na Okružní třídě ve Vídni.

Málo se ví, že obyčejný řízek (plátek masa obalený vejcem a strouhankou) se v Rakousku a v českých zemích začal jíst zásluhou maršála Radeckého, který tuto pochoutku objevil někde v Itálii. Jeho zásluhou se začaly řízky jíst nejdříve ve Vídni, odkud se rozšířily do celé monarchie..