Jižní Čechy se stávají krajem pasoucích stád.

"Jihočeši jsou tradičně zemědělským, ale i ekologicky orientovaným regionem." Připomněla to předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Každý kraj v České republice má samozřejmě svá specifika i prvenství. V rámci celé republiky je například v Jihočeském kraji největší plocha pastvin (70 tisíc hektarů), kde se pase téměř 100 tisíc kusů zvířat.

• Jihočeští zemědělci hospodaří převážně na půdě pronajaté. Přímo svými vlastníky je obhospodařována pouze necelá čtvrtina zemědělské půdy.
• V kraji hospodaří na většině půdy právnické osoby, především družstva. Na ně připadá třetina obhospodařované půdy, což je po Kraji Vysočina druhý nejvyšší podíl. Z jihočeských okresů převažuje družstevní forma především na Písecku, připadá na ni 65 % obhospodařované půdy. Naproti tomu velmi nízké zastoupení družstev má okres Český Krumlov, kde převažuje hospodaření společností s ručením omezením, a Prachatice s vysokým podílem půdy v hospodaření fyzických osob.

• V zemědělském sektoru kraje pracovalo téměř 18 tis. osob, v přepočtu na plně zaměstnané to bylo téměř 12 tis. osob, z toho 30 % tvořily ženy. Podle věku víc než 60 % zaměstnaných osob bylo starších než 45 let.
• Zaměření rostlinné výroby je v souvislosti s odlišnými půdními a klimatologickými podmínkami velmi rozdílné. Například u orné půdy měli písečtí a strakoničtí zemědělci na třetině půdy nasetu pšenici, písečtí a táborští měli téměř pětinu ploch osetu řepkou, na českokrumlovsku byly na víc než třetině orné půdy pícniny.

• Mezi kraji ČR mají jihočeští zemědělci největší plochy pastvin – víc než 70 tis. ha, podíl pastvin na celkem obhospodařované zemědělské půdě tak představuje 17,5 %. Nejvyšší je samozřejmě v podhorských oblastech, takže jihočeský kraj je z pohledu zastoupení pastvin „až“ na 6. místě.
• Na pastvinách se pase téměř 100 tis. kusů zvířat, především skotu a ovcí. V kraji se však chová i značný počet koní, nejvíce v okrese České Budějovice a Písek. Region se může pyšnit největším počtem narozených koní v zemi (žije tu 928 hříbat do tří let).

• Rozdílné vývojové trendy v živočišné výrobě, zejména rychlejší snižování stavů prasat, se projevily v tom, že stav prasat (233 tis. kusů) se snížil téměř na úroveň stavu skotu (207 tis. kusů). Třetina prasat patří českobudějovickým zemědělcům.

• Zemědělci v kraji mají víc než 7 tis. traktorů, z nich je 83 % starších 10ti let.
Do hospodaření kraje zasahují ovšem i negativní vlivy. Tlak na snižování chovu prasat na mezinárodní úrovni byl důvodem, že se stav v kraji snížil za posledních deset let o 60 procent.(Zdroj ČSÚ)