Podle pravidel ekologického zemědělství v České republice hospodaří 4022 farmářů, zatímco na začátku letošního roku jich bylo 3517. V loňském roce se počet ekozemědělců zvýšil téměř o třetinu.
Během letošního roku plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla ze 448.202 hektarů na 483.176 hektarů (konec srpna). Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil na 11,4 procenta.
Pokračoval také růst počtu výrobců biopotravin. Ministerstvo zemědělství uvádí 650 těchto producentů. O 6708 hektarů, na 61.645 hektarů, v letošním roce vzrostla výměra ekologicky obhospodařované orné půdy. Plocha „biosadů“ se od začátku letošního roku zvýšila o 1240 hektarů, na 6368 hektarů. Vinic přibylo 184 hektarů, na 987 hektarů.
Ekozemědělství však není levná záležitost. Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům. Ekozemědělci loni dostali dotace v hodnotě 1,15 miliardy korun.
Z výše uvedených čísel si lze spočítat, že průměrná velikost ekologické farmy je 120 hektarů a jedna farma obdržela průměrnou dotaci 285.927 korun. To odpovídá částce 2.380 Kč dotací na 1 ha. A to je tak malá částka, o kterou by někteří konvenční zemědělci se ani neobtěžovali o dotace žádat. Nevynadal Fuksa sám sobě? Co by za ní asi pořídili sadaři a vinaři?
Je možné, že ministerstvo mezi ekozemědělce počítá i ty, kteří jednou za rok zmulčují tisíce hektarů neobdělávaných pozemků v pohraničních kopcích. Neboli zprůměruje jablka a hrušky. Taková mediální bublina může také poškodit poctivé ekozemědělce. Nezemědělská veřejnost nemá tušení o nákladech zemědělství, kritizuje a závidí jen celkové sumy, které ve formě dotací do zemědělství jdou.
Žádné komentáře:
Okomentovat