Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

úterý 8. března 2011

Budova Federálního shromáždění - další otazník.

V minulých dnech na pražském magistrátu podala skupina architektů návrh na zbourání bývalého Federálního shromáždění - přesněji; zbourání přístavby z počátku sedmdesátých let 20. století. Hlavním důvodem zřejmě není nepřirozeně vyhlížející funkcionalistická budova, ale zamýšlená stavba tunelu, jímž by měla vést silniční magistrála.



Nemusí být člověk studovaným architektem, aby si vytvořil určitý smysl pro architekturu, která ho doprovází na každém kroku. Samozřejmě i v chápání architektury se projevují různé mentality lidí. Jedni by chtěli jen staré osvědčené slohy, jiní by nejraději všechno staré zbourali. Nejlépe by bylo, kdyby se všichni shodli. Ale to se stane málokdy, protože zpravidla jde o velké peníze. Tak jako v politice. Mnoho lidí si ani po čtyřiceti létech nevytvořilo kladný vztah k vzhledu hranaté budovy Federálního shromáždění.

Budova bývalého Federálního shromáždění patří nyní Národnímu muzeu, byla v roce 2000 prohlášena kulturní památkou a neoficiálně zařazena mezi deset nejvýznamnějších staveb posledních padesáti let. Budiž ke cti těch, kteří v šedesátých letech o stavbě budovy FS rozhodovali, hlavně architekta Karla Pragera, že nezbourali novoklasicizní budovu bursy.

Bursovní palác vyrostl mezi Národním muzeem a Německým divadlem v létech 1935 až 1938. Autorem byl Jaroslav Rössler. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl volný obchod zrušen, takže Bursovní palác ztratil význam a usadilo se v něm Národní shromáždění. Když v 60. létech byla připravovaná federalizace státu, což se mělo odrazit ve více komorách parlamentu, bylo rozhodnuto o výstavbě reprezentační velké budovy. V architektonické soutěži zvítězil návrh skupiny architektů kolektiv autorů ve složení Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht. Ti navrhli zachovat původní stavbu a nové prostory získat nadstavbou nad Bursovním palácem a přístavbou.

Konstrukčně odvážná stavba započala v roce 1966 a trvala šest let. Objekt burzy byl překlenut velkoprostorovým roštem, který je zespodu podepírán pylony. Konstrukce roštu, vážící několik set tun, byla svařena na zemi a na své místo vyzvednuta jako celek. Na roštu pak vyrostla dvě patra nových prostor. Součástí budovy se stala i největší závěsová skleněná stěna v tehdejším Československu. V 80. letech prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, po rozpadu federace ale přestala sloužit jako sídlo parlamentu. Od roku 1995 zde sídlilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které se do Prahy přestěhovalo z Mnichova. Na podzim 2001 se v souvislosti s teroristickými útoky v USA začalo uvažovat o přestěhování rádia z centra na bezpečnější místo. Rozhlasová stanice se odstěhovala v roce 2008.

Budova má mnoho odpůrců i zastánců, odborníci ji většinou oceňují, byť o ní často hovoří jako o dobré stavbě na špatném místě. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) si umí představit, že by se budova někdejšího Federálního shromáždění mohla zbourat a na jejím místě by zůstal pouze objekt bývalé plodinové burzy, která je nyní skryta uvnitř. (R. Fischer, 8.3.2011)

2 komentáře:

  1. A ja si dovedu predstavit, ze zustane na svem
    miste cela.

    OdpovědětVymazat
  2. Na blbosti je v Praze peněz pořád dost.

    OdpovědětVymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.