Česká Lhota leží necelý kilometr mimo silniční hlavní trasu Netolice – Týn nad Vltavou, osamoceně na severním břehu rybníka Oblamov. Právě poloha a název jí činí zajímavou.
Česká Lhota se dříve nazývala Prášlivá Lhota, Prášivá Lhota a Prašivá Lhota. Změna názvu na Česká Lhota byla na žádost obecního zastupitelstva povolena výnosem ministerstva vnitra dne 2.3.1905.
Byla založena v močálové oblasti, kde se dotýkala území slovanských kmenů Doudlebanů a Netoliců. Od konce 14. století zdejší kraj drželi páni ze Sudoměře, kteří se usadili na tvrzi v nedalekých Dívčicích a zdejší krajinu začali kultivovat, stavět rybníky a mezi nimi zřizovat pole a louky. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1447. Velká přeměna a rozkvět oblasti začal v době, kdy hlubocké panství drželi Perštejnové a po nich páni z Hradce. V té době zde vrcholily stavby rybníků. V roce 1665 hlubocké panství, včetně České Lhoty, koupil Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu, který v té době už držel třeboňské panství. Po zrušení poddanství v roce 1848 získala Česká Lhota samostatnost. Obcí byla až do roku 1960, kdy se stala částí obce Dívčice.
Česká Lhota je zásluhou polohy mezi rybníky uváděna jako typický příklad blatské vesnice, ale její zástavba není příliš kompaktní. Je to sice pěkná vesnička u rybníka Oblanov, ale na blatské lidové architektuře domů se už od počátku 20. století podepisovaly funkcionalistické příměstské módní stavební trendy.
Kaple v Dívčicích.
Česká Lhota je částí obce Dívčice a žije v ní 55 obyvatel.
Fotogalerie
Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.
Žádné komentáře:
Okomentovat