Modrá armáda.
(Předcházející část) Ve druhé světové válce všechny evropské železnice ještě sehrály dost významnou roli ve službách válčících států, a tak poválečná československá vláda obnovenou ČSD hodně podporovala, neboť s ní počítalo i v předpokládané další válce.
V padesátých letech byla černá železničářská uniforma, která u ČSD byla zavedena v roce 1922, nahrazena uniformou modrou, vycházející z uniformy Sovětské armády. Její součástí byly tvrdé nárameníky, s hodnostmi Sovětské armády. Knoflíky se znakem ČSD byly z pozlaceného plechu nebo z umělé hmoty. Límce byly rozevřené, takže vynikla kravata. Nezbytnou součástí uniformy byla čepice armádního vzoru, na které byl pozlacený znak ČSD (okřídlené kolo s novým československým znakem). Postupem času se tato uniforma (vycházková) měnila, přizpůsobovala se více civilnímu oblečení, například byly odstraněny tvrdé nárameníky a hodnostní označení bylo na límcích.

Tmavomodrou barvu měly i pracovní oděvy. Protože železničáři musejí sloužit za nepříznivých klimatických podmínek, dostávali podle toho další výstroj. K vybavení patřily zimní kabáty, tříčtvrteční ovčí kožichy, vysoké filcové boty, zimní čepice a.j. ČSD nezapomínaly ani na domácnosti železničářů, které i v dobách velkého nedostatku uhlí dostávaly "režijní uhlí." Další výhodou bylo režijní jízdné, což byla pro zaměstnance ČSD a příslušníky jeho rodiny sleva na všechny jízdy vlakem. Mimo toho příslušníci rodiny měli určitý počet volných jízd na libovolnou vzdálenost.

„Modrá armáda“, jak po roce 1953 byli železničáři také titulováni, byla v druhé polovině 20. století jakousi polooficiální součástí branné moci. Železnice spoluúčinkovala při častých vojenských cvičeních, při přesunech vojenské techniky na celém území Československa. Železničáři se sice těšili z určitých privilegií (vstup do zakázaných hraničních pásem apod.), a ČSD podléhala vojenské utajovací mánii (tabulky se zákazem fotografování zdobily objekty ČSD ještě v roce 1968). (Pokračování)(Autor: Robert Fischer, 18.1.2007)
Žádné komentáře:
Okomentovat