Předchozí částO vesnici Mažice, ležící mezi Borkovicemi a Zálším, je známo, že už v druhé polovině 14.století patřila k třeboňskému panství pánů z Rožmberka.
Na počátku 17. století patřilo sedm poddaných k panství třeboňskému, třináct poddaných k panství Zálší. Nedaleké rašeliniště, ve kterém se těžily borky pro otop, ovšem patřilo jen poddaným třeboňského panství, jimž je Petr Vok prodal za šedesát kop grošů. Když v roce 1660 třeboňské panství koupil Schwarzenberg, stala se jeho majetkem i většina zdejších rašelinišť, blatským obcím zůstalo asi dvě stě hektarů. Protože mezi obcemi docházelo ke sporům o tuto plochu, byla blata rozdělena mezi usedlíky jednotlivých obcí, přičemž značnou část získal také velkostatek v Zálší.

Mažická náves nevyniká mimořádnými stavbami, které by upoutaly, neodlišuje se ani příliš od ostatních blatských vesnic, avšak jako celek je nádherným obrazem jihočeské venkovské idyly. Ve středu návsi stojí kaple z 19.století, kříž z roku 1901 a parčík.

V polovině dvacátých let 20.století žilo v Mažicích okolo čtyř set obyvatel. Škola zde nebyla, děti chodily do školy v Zálší. V obci bylo Hospodářské strojní družstvo. Dopravu do Veselí nad Lužnicí a do Týna nad Vltavou dvakrát denně zajišťoval autobus.

Nevěsta z Blat .
Ještě v 19. století se na Blatech nošení lidových krojů udržovalo. V nich se především konaly svatby, ale nosily se i při jiných slavnostních příležitostech, a v neděli se v nich chodilo do kostela. Nejvzácnější částí ženského blatského kroje bývala světlá roucha, jež byla hlavní částí svatebního oděvu. Bývala podélného tvaru a při zavíjení hlavy se jeden cíp, ten nejvíce vyšívaný, rozkládal pod bradou. Podobná bývala velká čtvercová plena, převážně červeně vyšívaná. Výšivka bývala doplňována barevnými korálky a zlatými a stříbrnými penízky. Hlava vdané ženy bývala zakryta měkkým zlatým čepcem, který měl vpředu krajku s barevným květem. Přes čepec byl vázán vínek, vyšívaný dracounem, bůstkami, sklíčky a zrcadélky. Potom teprve přišla na hlavu pestře vyšívaná plena, obyčejně červená, jejíž cípy se protáhly pod bradou a svázaly na temeni. Široké skládané sukně (šerky) bývaly tmavomodré s červenou pentlí, punčochy červené. Pestrá výšivka se „šmelcem“ zdobí též „vejkladek“ i ramena. Rovněž bílá zástěra byla bohatě vyšívaná, stejně jako plena. Mužský kroj nebyl vyšíván, byly prošívány jen košile a kožené kalhoty, kroji chyběly i zlaté knoflíky, oblíbené v jiných oblastech.
Nyní žije v Mažicích, které jsou samostatnou obcí, 140 obyvytel.
(R.Fischer) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat