Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

čtvrtek 17. června 2010

Benešova pomsta je nekonečnou zátěží českého národa.

„Běda, běda Němcům, třikrát běda! Za své zločiny budou hořce pykat! Zlikvidujte je! Běda jim! Vylikvidujte je!“ z bezpečného válečného týlu hřímal jako smyslů zbavený exilový prezident Edvard Beneš. 12. května 1945 přijíždí do Brna a na radnici pronáší svůj památný projev: "…německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat."

Benešovi se naskytlo splnění starého snu o "konečném řešení německého a maďarského problému." Podporu západních spojenců pro své nacionálně-socialistické projekty však nemohl očekávat, a tak hned po skončení války se z Československa snažil co nejrychleji vyhnat největší počet Němců a Maďarů,

Proto vojenské velitelství a Ústřední rada odborů (URO) už 11. května zřídily Revoluční gardy (RG, přezdívané Rudé nebo Rabovací gardy), jejichž úkolem je vyčistit pohraničí od Němců. K nim se přidal narychlo sformovaný 1. pohotovostní pluk Národní bezpečnosti, místní partyzáni a nejrůznější další rabovací seskupení. „Máme zájem, aby co nejméně Němců odešlo přes hranice, neboť ti budou naši nepřátelé, dobrý Němec je mrtvý Němec,“ zněly instrukce velitelům Revolučních gard.

V průběhu následujících týdnů a měsíců začal v pohraničí hon na Němce. Rabování, týrání, znásilňováni, nelidské internováni v provizorních koncentračních táborech a vraždění. Ze strachu z mučení mnoho lidí německé národnosti spáchalo sebevraždu. Teror se vystupňoval zvláště po odchodu sovětské armády, která předtím českým excesům zabraňovala.

Podle důsledně zpracované a ověřené evidence poválečných Sudetoněmeckých organizací zmizelo v českých zemích po válce okolo 240 000 osob. Nejedná se ovšem výslovně o mrtvé, nýbrž i o ty, jejichž osud po květnu 1945 nebyl objasněn. Podle českých pramenů bylo při "divokém odsunu" zabito asi 30 000 lidí.

Ještě před konáním Postupimské konference, která souhlasila s jakýmsi polodobrovolným organizovaným přemístěním německého obyvatelstva, bylo z českého území vyhnáno 750 tisíc lidí. Spolu s nezvěstnými se tedy během třech měsíců počet československého obyvatelstva snížil o 1 milion.

Němci ovšem nebyli jediným národem, který v poválečném Československu měl být zbaven svobody a lidské důstojnosti. Svoboda měla patřit jen Čechům a Slovákům, nikoli Němcům, Maďarům, Rusínům, Polákům, Židům, Cikánům a dalším národnostem. Čáru přes rozpočet Benešovi udělala Rudá armáda na Slovensku, protože odsunu Maďarů zabránila. Teprve po jejím odchodu, v zimě 1946/47, pak bylo asi 44 000 slovenských Maďarů násilím přesídleno do českého pohraničí, většina z nich se však později zase vrátila na Slovensko.


Trestné činy českého obyvatelstva byly odpuštěny amnestií prezidenta č. 243 z 29. srpna 1945 a č. 296 z 2. října 1945. Amnestijní zákon č. 115 z 8. května 1946 měl krýt především trestné činy spáchané v revolučním období od května 1945. Vyhlásila se nejen beztrestnost, ale přímo právnost všech násilných činů proti Němcům do 28. října 1945.(Sláva Dobrý, 17.6.2010)

3 komentáře:

  1. Angličané po Coventry ,totální vzdušné válce
    proti Anglii a zjištění genocidy civilistů
    hitlerovci na okupovaných územích uvažovali nejen o odsunu Němců ze zemí, v nichž za války tvořili menšiny a vyvolávali napětí, ale uvažovali i o stejném nakládání(vybití a sterilizaci německého obyvatelstva) přímo
    v Německu.
    Německé občanství,(i v Protektorátu) měli jen Němci a na ně se, i v Protektorátu ,vztahovalo německé právo bez omezení. Češi byli,
    i v Protektorátu trpěni pouze jako neněmečtí obyvatelé bez občanství.
    Nadšené vítání Hitlera po Mnichovu je nesporný fakt a nevítali jej pouze muži!
    Tím nechci říct,že je možné omlouvat kriminální činy za divoké fáze odsunu, ale
    že není pravda to, že by odsun německých menšin
    ze zemí, v nichž vyvolaly iredentu nebyl v plánu Postupimské konference. A úplně je pominut fakt toho, že rodiny nejvíce se provinivších nacistů uprchly do Německa ještě před koncem války.

    OdpovědětVymazat
  2. Kdyby Němci nebyli odsunuti, nebylo by dnes Karlovarsko, Děčínko, Svitavsko součástí českého státu. O tom jsem pevně přesvědčen. V r. 1945 byli jen dvě možnosti: 1) odstooupit Německu Sudety, 2) odsunout německé obyvatelstvo. První možnost by znamenala, že poražený hitlerovský stát ztratí území získaná agresí, ale i velké kusy z rozlohy státu před válkou, s výjimkou českých a moravských provincií. Neumím si představit, že by takové řešení bylo možné.

    OdpovědětVymazat
  3. Anonyme zalistuj si v Googlu něco o divokém odsunu,je tam
    dostatekk informací,Beneš a Drtina sami řekli,zabíjejte Němce,
    co na tom,že nacisté vzali roha,ale zůstali tady ženy,děti,starci,
    musela se vysloužit revoluční činnost,Rabovací gardy.

    OdpovědětVymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.