Před třemi lety byla většina světa potýkala se s lockdowny uprostřed hluboké nejistoty ohledně pandemie covidu-19. Vlády zřídily týmy, které sháněly zásoby obličejových roušek, kyslíku a ventilátorů. Bohaté země přitom byly úspěšnější než země s nízkými a středními příjmy.

Anthony Fauci předpověděl, že by mohlo zemřít 100 000 Američanů, a všichni si mysleli, že je blázen. Dnes víme, že jen ve Spojených státech zemřelo na covid-19 více než milion lidí a celosvětové odhady nyní dosahují 25 milionů. Virus si našel domov i u mnoha dalších živočišných druhů, včetně psů, koček, jelenů, norků a netopýrů. Bude se dále vyvíjet a později by se mohl v nových a nepředvídatelných formách rozšířit i mezi lidi.

Většina pandemií a nespočet dalších lokálních ohnisek nových nemocí je totiž výsledkem virů, které žijí "venku" ve volně žijících zvířatech a pak se nějakým způsobem dostanou k lidem. K tomu může dojít, když se lidé dostanou do kontaktu s volně žijícími zvířaty nebo je přímo a záměrně konzumují, například prostřednictvím obchodu s exotickými domácími zvířaty nebo na trzích s masem. K neúmyslnému kontaktu dochází také tehdy, když se lidé stěhují do lesnatých oblastí, zejména v tropech, aby zde vykáceli vegetaci pro pěstování potravin nebo pro těžbu dřeva a nerostů.

Příští pandemie může začít blíže k domovu. Největší riziko mohou představovat stísněné podmínky, které drůbežářský a vepřový průmysl "zdokonalil", aby mohl co nejrychleji a nejlevněji vypěstovat maso v továrních chovech - zejména v USA. Desetitisíce vysoce stresovaných zvířat s potenciálně oslabenou imunitou žijících ve velmi těsném vzájemném kontaktu vytvářejí ideální prostředí pro šíření a vývoj nových chorob.

Příští smrtící pandemie chřipky by mohla začít tím, že se některý z těchto nešťastných tvorů nakazí novým virem, který se pak rychle rozšíří, zmutuje a najde si cestu k dělníkům na farmách.

Většina lidí předpokládá, že úkolem vlády je nás všechny před těmito nebezpečími chránit. Zdá se však, že politici se díky svým podivuhodným schopnostem zaměřit se pouze na to, co lidé chtějí slyšet, jakýmkoli řečem o pandemiích úzkostlivě vyhýbají.

Další pokus vládních představitelů, kteří se zavázali udržet pandemie na předních místech politické agendy, se uskutečnil 20. září na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Měsíce jednání přinesly šestnáctistránkový dokument plný dobrých, ale bezzubých úmyslů, přičemž jedinou konkrétní navrhovanou následnou akcí je další setkání v roce 2026.

V Ženevě, kde sídlí Světová zdravotnická organizace, mezitím probíhají jednání, v jejichž rámci se vlády snaží vypracovat globální dohodu s potenciálně důležitými závazky a ustanoveními, které by pomohly předcházet budoucím pandemiím a připravit se na ně. Tento proces začal s velkým nadšením a energií na vrcholu pandemie, ale nyní se zvrhl v obvyklé neshody mezi bohatými a chudými zeměmi. Některé z nich odmítají uvolnit patenty na vakcíny a léky a ty druhé se odmítají zavázat k opatřením, pro něž je podle nich nejprve zapotřebí dalších finančních prostředků a zdrojů.

Velcí producenti masa, jako jsou Spojené státy, Brazílie a Čína, jsou znepokojeni ustanoveními, která by se mohla dotknout tohoto odvětví, přestože je hlavním zdrojem rizika nových onemocnění. Zdá se, že Čína by se ráda vyhnula jakýmkoli formulacím týkajícím se obchodu s volně žijícími zvířaty a trhů s nimi.

Ve městě Washingtonu se Světová banka, kde sídlí Pandemický fond, snaží získat smysluplné zdroje na pomoc vládám při řešení budoucích pandemií. Cílem fondu, který původně podporoval Bílý dům a Brusel, bylo vyplatit ročně přibližně 10 miliard dolarů. Zatím má závazky ve výši dvou miliard dolarů a v letošním roce dostane v nejlepším případě jen asi 300 milionů dolarů, přičemž prostředky budou rozděleny mezi desítky zemí. Nejméně polovina těchto prostředků pravděpodobně skončí na pokrytí administrativních nákladů a platů mezinárodních úředníků, když projdou rukama různých agentur na cestě do terénu po celém světě.

Tyto postupy však do značné míry ignorují základní příčiny pandemií, tedy lidské jednání a chování, které v první řadě zvyšuje riziko přenosu virů z volně žijících zvířat na lidi a naše hospodářská zvířata.