17. listopadu 1945 vyneseny první rozsudky nad nacistickými válečnými zločinci

17. listopadu 1945, přesně dva měsíce od zahájení prvního procesu s nacistickými válečnými zločinci v dolnosaském Lüneburgu, vynesl britský soud první rozsudky nad válečnými zločinci, jimiž byli dozorci koncentračního tábora Belsen-Bergen. Bylo obviněno 48 dozorců tábora Belsen-Bergen, který byl britskou armádou osvobozen před půl rokem. 

Soud se 44 obžalovanými dozorci z Belsen-Bergenu

Velká část obviněných páchala největší zločiny v koncentračním táboře Osvětim, z něhož v lednu 1945 uprchla před sovětskou armádou. Uprchli vstříc západní frontě v domnění, že spojenci nemají důvod k pomstě jako Rusové. V Bergen-Belsenu nadále pokračovali ve zločinech proti lidskosti. Britští soudci ani potom, co v Bergen-Belsenu spatřili tisíce vyhladovělých mrtvých těl, se nesnížili k umlčování obhajoby a soudili přesně podle svých zákonů. V řadě případů však zákony nestačily na zločiny, které byly zcela mimo všechny zákony. Část obžalovaných proto byla potrestána nižšími tresty nebo osvobozena. 

"Belsenská bestie" Irma Grese a velitel tábora Josef Kramer

Pozornost světa byla soustředěna na hlavní obžalované, na Josefa Kramera, velitele koncentračního tábora Osvětim, později velitele tábora Belsen-Bergen, a Irmu Grese, nesmírně krutou dozorkyni nazývanou vězni "Belsenská bestie," působící postupně v táborech Ravensbrrück, Osvětim a Belsen-Bergen. 

17. listopadu 1945 byly vyneseny rozsudky: 11 obviněných včetně Kramera a Grese (před popravou vyzpěvovala nacistické písně) bylo odsouzeno k trestu smrti, 1 doživotní trest, 17 tresty vězení a 15 bylo osvobozeno. Proces a rozsudky byly tehdy silně kritizovány, ale z pohledu právníků probíhal soud poctivě podle zákonů.