15.4.2020; 17:55 - Už
je to 20 let od jednoho nepříjemného výletu do Rakouska. Čtvrtek 13. dubna
2000 byl zamračený, deštivý, skoro dušičkový. Čas na prohlídku agrobazaru (Lagerhaus)
v Gmündu. Bylo to ještě před EU a Schengenem, takže na hranicích musel být cestovní pas. Jako by nějaká předtucha zatřásla rukou rakouskému celníkovi, když mi
dával razítko do pasu.
Před polednem jsem se
vracel k celnici a ještě zaparkoval na náměstí, abych se porozhlédl po
výkladních skříních. Na jižní straně náměstí jsem zahnul doprava, snad s
úmyslem obejít blok domů a vrátit se k autu. Na chodnících klidné uličky
(Sigismundgasse) nebylo v té chvíli více než 5 lidí. Z náměstí a ze silně frekventované Schremserstrasse doléhal zvuk projíždějících aut. Střelbu jsem neslyšel, ale
náhle se přede mnou objevil parčík a vpravo vedoucí cesta a uprostřed ní na kamenné
dlažbě, asi 3 m ode mne, leželo něco nehybného jako nějaká figurína muže s
neobvykle bledou tváří. Než jsem si uvědomil, že je to mrtvý člověk, odněkud se
vynořil starší zavalitý četník v uniformě (spíš vrátný) a vybízel nás, abychom,
já a ještě jakýsi muž se ženou, přešli na druhou stranu ulice a pokračovali v
chůzi. Snažil jsem se vytáhnou z tašky fotoaparát - tehdy ještě starý Zenit na
kinofilm - ale nevytáhl, protože dříve se objevila dvě auta, z nichž vyběhli
četníci s červenobílými páskami a uzavírali ulici a všechny lidi z ní vyháněli.
Později jsem se
dozvěděl, že tou mrtvolou byl devětačtyřicetiletý důstojník rakouského
četnictva Herman Gruber, na kterého čtyřicetiletý strojvedoucí Rakouských
spolkových drah Herbert Weidenauer vypálil 7 ran, přičemž šestkrát se minul,
bohužel jedna střela byla smrtelná. Důvodem střelby údajně bylo, že úředník mu
odmítl v době polední přestávky na okresním hejtmanství vydat zadržený řidičský
průkaz. Železničář měl kvůli řidičáku už předtím s četníky několik výstupů a vyhrožoval jim.
Před zatčením sám sebe také zastřelil.
Vražda četníka v
Gmündu vyvolala několik protestů proti držení zbraní, jednalo se o ní i v
parlamentu. Nakonec se ukázalo, že zpřísnění zákonů o držení zbraní by
gmündskému incidentu nezabránilo, protože pachatel držel španělskou pistoli
ráže 7,65 mm ilegálně. Jak se k ní a k nábojům dostal, to se nezjistilo.
Po uplynutí
dvaceti let si uvědomuji, jaké jsem tehdy měl štěstí. Stačilo, abych se
v místě střelby rozzuřeného ajzboňáka objevil o 2-3 minuty dříve a mohl jsem
nějakou zbloudilou střelu chytit. Kulky totiž také zasáhly přízemní okno na protější
straně ulice.
Josef Zahradníček
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat