25.1.2020; 13:39 - Čtvrtou sobotu roku 2020 doprovází počasí
sychravé, více listopadové než lednové.
Vlastně celý leden je počasí takové nerozhodné, ani zima ani teplo.
Člověk těžko odhadne , jak se obléci. V takovém počasí se daří nemocem. A
skutečně chřipkové období nastalo. Zákaz návštěv v nemocnicích. Zatím se jedná
o běžnou chřipku, ale nějaký škaredý Coronavirus se objevil v Číně a na ulicích prý kácí lidi jako kuželky.
Místo fotbalu je na
řadě sjezd lidovců. Volba předsedy může být napínavá, ale změnu nepřinese.
Bartošek by rád do party s ODS, Jurečka s Babišem. Vyslechl jsem projevy
Výborného a Pitharta a přenos vypnul. Zklamání. Omletá klišé o rodině a silácké
řeči o výhře nad Babišem. Ekologii zatím vynechali. Získat voliče z řad
nestraníků? Generační problém se vloudil do křesťanské strany. "Mladou
generaci chytrých telefonů" problémy rodiny, obce, státu nezajímají, pro
ni jsou hlavním problémem známé i neznámé mobilní aplikace. Lidé také začínají toužit po násilí, po krvi. A nejen u nás - v českých končinách. To je
parketa pro novináře. Rozdělovat společnost, rozdělovat, rozdělovat, to sype
pisálkům peníze.
Kam vede honba za
penězi? Známé osobnosti jdou příkladem, především v Praze. Sotva pochovali
Gotta, už je tahanice o dědictví. Nemanželská umělcova dcera Dominika chce
soudně napadnout závěť. Syn zemřelého režiséra a herce Smoljaka se soudí se
Žižkovským divadlem o autorská práva.
Určitý smutek zavládl
v Jesenici u Prahy. Chystal se velký zátah na zloděje, a zloději se
neobjevují. Kdysi vedla Jesenicí hlavní
trasa z Tábora do Prahy, a Jesenice byla oživením únavné jízdy kopcovitým
Posázavím, signálem, že Praha už není daleko. Tehdy, před zprovozněním dálnice,
se v Jesenici žilo ještě skromným způsobem, ještě to nebyl satelit velkoměsta,
kam se ukládají a kde se perou peníze bohatců z Prahy. Majetek vždy lákal
zloděje.
Na staroměstském
náměstí v Praze by opět měl stát Mariánský sloup. Po 102 letech by opět Praha
děkovala Panně Marii, že na konci třicetileté války ji ochránila před švédským
vojskem. Strach ze Švédů tehdy byl velký. A oprávněný. Švédové prosluli
loupežnými taženími střední a západní Evropou. Loupili potraviny, šperky,
bohoslužebné náčiní a další cenné věci včetně kulturních památek, jako obrazy a
knihy. Když je majitelé nechtěl vydat po dobrém, přišlo kruté mučení.
Pražané jako
poděkování postavili Mariánský sloup, který stál až do listopadu 1918. Náhle
parta "vlasteneckých" opilců ze Žižkova se rozhodla definitivně
porazit to prohnilé Rakousko. Pod heslem odčinit Bílou horu se vydali do Prahy
a Mariánský sloup, který s Bílou horou nic společného neměl, povalili. Potom se
vydali na Karlův most házet sochy do Vltavy. V tom už jim Pražané zabránili, i
když některá sochy do vody spadly.
Zatím Mariánský sloup
nestojí, a než bude stát, pokud bude, proběhne ještě mnoho hádek. Proti jeho
vztyčení je primátor Hřib, který místo něho chce postavit starou radnici, která
byla zničena při bombardování v roce 1945. Proti sloupu jsou i všelijací umělci, kteří
tvrdí, že originál sloupu neexistuje. Nejvíc se ovšem vztekají ti, co chtějí
Bílou horu odčiňovat na "věčné
časy." Odčiňovalo se v roce 1918, kdy se ničily církevní památky a vše co
připomínalo rakouskou monarchii, odčiňovala se Bílá hora se v roce 1945, kdy se ničilo vše
německé včetně kulturních památek, knih a pomníků obětem 1. světové války.
Kdyby někdy v budoucnosti padla Evropská unie, určitě by se našli vlastenci,
kteří by zase šli odčiňovat Bílou horu.
Josef Zahradníček
ad "věčné časy"
OdpovědětVymazathttps://sigis.signaly.cz/2001/dejiny-poboznosti-u-marianskeho-sloupu-na-staromestskem-namesti-v-praze
Tak se utvářil nynější stav oné pobožnosti. Událo se při ní, co se stává snad u všech nadací, založených na věčné časy. Při jejich zakládání nikdo nemůže předvídati, ba ani tušiti, kterak se v budoucnosti okolnosti změní, jakou hodnotu budou mít i určené peněžní dávky a pod., a že mohou nastati takové okolnosti, které fundovaný výkon zcela znemožní.
Zřejmý toho důkaz podávají dějiny nadace Ferdinanda III. u mariánského sloupu.
A zrovna tak je tomu s nadací Ferdinanda I., založenou při velechrámu sv. Víta r. 1547.
O tom zase někdy později, až bude o nadaci té trvale rozhodnuto.
Světící biskup Dr. Jan Sedlák.