Co slavit 17. listopadu?

Už samotný datum 17. listopad od počátku vyvolává jakýsi neklid. Samozřejmě také mezi těmi, kteří si nepřejí oslavovat den symbolizující zhroucení jejich světa – ale těch je už o něco méně než v minulosti. Návrat před listopad by jistě nechtěl ani Andrej Babiš, v takové době by nemohl být miliardářem. Ovšem některým poslancům hnutí ANO nedá svátek spát. 

Jako alternativa však existuje pojetí 17. listopadu 1989 jako doby, kdy se začalo krást ve velkém. Místo startovní pistole se Václav Klaus ujal vypínače světel a u bohatých tombol zhasínal. "Krást můžete, ale nesmíte se nechat chytit." Pro ty, co později lup mohli směnit za miliony a miliardy je 17. listopad samozřejmě také důvod k oslavě, a oslavě velké, i když zcela jiný než pro ty kteří oslavují osvobození od vlády strany, kterou byli týráni. K ní ovšem většina polistopadových politiků a miliardářů patřila.

Obvyklými slovy politiků, „nebylo všechno ideální“, se obyčejně dosáhne toho "aby se vlk nažral a koza zůstala celá." Přibývá lidí, kteří prohlašují, že se jedná o zbytečný svátek, že dnes je jiná doba a není co oslavovat.

Jestli se má něco oslavovat, tak je to třeba novým a lepším způsobem. Postaru se žít nedá. Snahy jinak pojmenovat změny, k nimž došlo po listopadu 1989, mimořádně zesílily po nástupu „Nových pořádků“od roku 2013. Zvlášť velkou iniciativu projevovali poslanci Babišova ANO.

  V roce 2016 podala poslankyně Válková do novely zákona o zavedení dalších významných dnů pozměňující návrh, aby se svátek 17. listopadu přejmenoval na „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“. Novela  neprošla jen proto, že ho Senát pak vrátil. V témže roce ovšem podal jiný poslanec ANO, Karel Rais návrh „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“. Zákon se nepodařilo projednat, letos v září jej podal pan Rais znovu a získal pro něj další poslance napříč spektrem.

Oba návrhy, ten prof. Válkové i ten prof. Raise, mají společné dvě věci. Rozmělňují a zamlžují souvislost mezi 17. listopadem a politickými změnami v roce 1989, přičemž se vracejí k Mezinárodnímu dni studentstva, kterým komunistický režim se snažil dostat do pozadí události v roce 1939, protože nejdůležitějším listopadovým svátkem pro něj byla oslava VŘSR 7. listopadu 1917.

Zcela jiným problémem je, že 17. listopad už je dnes vykřičená značka, pod kterou chce prodávat kdekdo, od nejvyšších politiků, přes vlivné podnikatele, až po aktivisty ze všemožných neziskových organizací.  A za oslavy zaplatí občan.