Amerika není jen Socha Svobody, Hollywood a Trump. Amerika nás Evropany
překvapuje všude, a řekl bych, že víc na venkově než ve velkých městech, kde se
odlišnosti a výstřelky ztrácejí v davu běžných Američanů.
Kdo se vydá vlakem na
americký venkov, hlavně do států Ohio, Missouri, Indiana nebo Pensylvánie setká se na nádražích a ve vlaku s
cestujícími v podivných krojích. Jedná se o příslušníky náboženství, jimž se
říká Amišové nebo také česky Amenité. Muži s dlouhými vousy na bradách, v
černých sakách a širokých černých kloboucích, v létě slaměných, ženy v černých
kabátech a jednobarevných (modrá, zelená, černá aj.) dlouhých šatech mají na hlavách bílé čepce nebo šátky. Černé oblečení a klobouky nosí i
velmi malí chlapci.
Amišové cestují vlakem
protože odmítají auta a jinou moderní techniku, kterou užívá moderní lidstvo.
Jedná se o křesťanskou větev novokřtěnců, kterou založil Jacob Ammann.
Vycházejí z bible. Odmítají i elektřinu z velkých elektráren a individuální telefon. Odmítají
službu v armádě a jakékoli násilí. Žena je zcela podřízena muži. Manželství s bezvěrcem nebo členem jiného náboženství se nepřipouští. Počty
příslušníků této sekty se dost rychle zvyšují (v posledních dvaceti letech se zdvojnásobil), protože amišská rodina má
průměrně 6,8 dětí, přičemž dětská úmrtnost překvapivě je daleko menší (zřejmě
vliv zdravého prostředí a manuální práce) než průměrná americká. V šestnácti
letech můžou dětí odejít z komunity a žít (ochutnat svět) jako ostatní lidé.
Pokud se vrátí do sekty - což se většinou stane - jsou pokřtěni a musí se plně
podrobit řádu.
Většina amišských
rodin vlastní zemědělskou farmu, přičemž práce provádí ručně a za pomoci koní.
Muži se starají o chod farmy, pracují na polích a ve stájích, ženy se starají o
dům, domácnost, zahradu a vychovávají dětí, které však jsou od nejútlejšího dětství
vedeny k manuální práci. Naftové motory používají jen pro pohon strojů (např.
kombajny), které ovšem tahají koňmi. Přestože amišové mají jen základní
vzdělání a hospodaří starým způsobem, mají zemědělství na vysoké úrovni. Místo
osobních aut (při cestách na kratší vzdálenosti) používají kryté bryčky tažené
koňmi.
Amišové platí daně
jako ostatní občané, neplatí však sociální pojištění, protože o své příslušníky
se náboženská komunita postará. Amišové zásadně odmítají jakoukoli pomoc od státu,
všechna občanská vybavení včetně škol si zřizují a financují sami.
Zvláštní jsou církevní
organizace, které se skládají z okrsků o průměrném počtu 75 členů, přičemž každý
okrsek má voleného biskupa-kazatele a svá specifická náboženská pravidla. Bohoslužby se konají jednou za 14 dní v
domech některého člena. Z náboženského hlediska amišové jsou často v kontaktu s
dalším náboženstvím, se starou sektou mennonitů, jejíž příslušníci se od Amishů liší hlavně tím, že
neodmítají novodobou techniku.
Josef Zahradníček, Sláva Dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat