Bitva u Lipska vešla do historie nejen jako největší a nejkrvavější
střetnutí dlouholetých napoleonských válek, ale i počtem účastníků Došlo k ní
ve dnech 16.–19. října 1813 a nad francouzskou Napoleonovou armádou zde zvítězilo spojenecké vojsko Rakouska, Pruska
a Ruska vedené maršálem Schwarzenbergem.
Památník Bitvy národů postavený v roce 1913 |
Na jedné
straně stál francouzský císař Napoleon Bonaparte se 177 500 francouzských,
bavorských a saských vojáků a 700 děly, proti nim stál rakouský polní maršál
Karel Filip Schwarzenberg s 257 000 rakouských, ruských, pruských a švédských
vojáků šesté koalice s 916 děly.
Spojenecký
plán pro 18. říjen 1813 vypracoval Schwarzenbergův náčelník štábu generál
Radecký. Počítal se soustředným úderem šesti kolon. Zpočátku přálo štěstí
Francouzům, ale během dne se všechno obrátilo.
Ústup nařízený Napoleonem 19. října 1813 ve dvě hodiny ráno zprvu probíhal spořádaně,
po poledni však vybuchly nálože pod jediným mostem přes řeku Halštrov a většina
zadního voje zůstala odříznuta.
Podle vojenského
statistika Gastona Bodarta stála Bitva národů
Francouze a jejich německé spojence
38 000 padlých a raněných (z toho 397 důstojníků padlých a 2456
raněných; ztráty mužstva jsou známy jen přibližně), 15 000 zajatých
(dalších 15 000 padlo do zajetí v lipských nemocnicích) a 6100 dezertérů.
Materiální ztráty činily 325 děl.
Ztráty
spojenců: 53 774 padlých, raněných a nezvěstných, včetně 1792
důstojníků. Z toho bylo 22 605
Rusů, 16 033 Prusů, 14 958 Rakušanů a 178 švédů.
V žádné
z četných bitev napoleonských válek nepadlo tolik generálů jako u Lipska, kde
jich položilo život celkem čtyřiadvacet: 15 francouzských, 8 ruských a 1
rakouský.
Naopleon byl po této bitvě přinucen rezignovat a odejít do
vyhnanství na ostrov Elba.
Před 105 lety vznikl na počest této významné
události monumentální Památník bitvy národů.
Žádné komentáře:
Okomentovat