Václavu Klausovi se
podařilo mockrát poškodit občany České republiky, ale nejvíce práce mu asi dalo
podrážení osmašedesátníků, lidí, kteří
si v šedesátých letech oblíbili hnutí
hippies a prosazovali jeho ideály i v obrodném procesu roku 1968.
Hippies v roce 1968 |
I když Klaus je
věkem osmašedesátníkem, k hippies má moc daleko, protože povahou je skinhead,
kterému imponuje agresivita okovaných bot nebo bílých límečků a elitářství.
Smyslem Klausova života je za každou cenu být nahoře. Tedy pravý opak hippies,
kteří kašlali na honbu za peněz a na politiku a vyznávali krásy světa a právo
každého člověka na volný život bez zbraní, válek, revolucí i bez kravat a
dýchánků mezi zrcadly salónů. Hned po
roce 1989 těchto ekonomických "slabostí" osmašedesátníků tedy využil
Klaus, společně s podobnými agresivními prospěcháři k získání moci a k
rozpoutání honby za hippies, tedy proti EU a lidským právům. Daleko milejší než
Havel, Kocáb nebo Jara d Cimrman mu byli estebák Tříska a komunisti Dlouhý, Kočárník,
Dyba a další. Heslo "Pravda a
láska" dodnes Klause dráždí jako červený hadr býka. K šíření nenávisti
ovšem vychoval zdatné následovníky, od Vandase a Bartoše k Okamurovi a Konvičkovi.
Ti Klausovu nenávist k osmašedesátníkům a hippies stále zdokonalují.
Před týdnem v USA
zemřel jakýsi zpěvák Prince. O jeho smrti se neopomněla zmínit většina českých
medií, spousta lidí vyjadřovala soustrast. Ve stejnou dobu se potopila ve
středozemním moři loď s 500 lidmi, nezmínil se o tom téměř nikdo. Taková je
morálka novinářů. Jeden zdrogovaný zpěvák má větší cenu než 500 jiných lidí. Je
to polovina utonulých z Titaniku v roce 1912, kteří jsou dodnes oplakáváni a
natáčí se o nich filmy. Za současnými mrtvými
ve Středozemním moři ani pes neštěkne. Kdo vlastně určuje cenu lidského
života? Media? Politici?
Letošní 1. máj
novináře nepotěšil tím, že si mohli doma vyvalovat pupky, když se nikde nic
nedělo. Byly očekávány demonstrace. Sešlo se vždy jen pár lidí. V Praze-Holešovicích se jako obvykle sešli komunisté v čele s třiadevadesátiletým bývalým nejmocnějším mužem v zemi
Milošem Jakešem, který v projevu odsoudil nízké mzdy českých pracujících.
Postěžoval si i na nízký důchod (17.500 Kč) a na to, že mu synové (63 a 68 let)
prodali za 40 milionů střechu nad hlavou
a šoupli ho do obyčejného městského bytu za 7 milionů. Aby nebylo smutno
zahrál současný předseda komunistů Filip na kytaru.
U nás v městečku byl
na 1. máje klid, ale komunisti měli někde shromáždění, ti pohyblivější vyrazili
s francouzskými a jiným holemi, ti méně pohybliví se nechali vézt auty. Snad
zavzpomínali na doby, kdy stáli pod tribunou a volali "Ať žije KSČ".
Komunistům se
podařilo 1. máj jako vzpomínku na oběti stávky v americkém Chicagu v roce 1890,
tak zprofanovat, že nastupující generace nebudou vědět, o co se jedná. Místo
toho se na venkově novou slavností stává pálení čarodějnic 30. dubna. Je to novodobá tradice,
která se téměř po všech vesnicích rozšířila někdy v polovině osmdesátých let minulého století. Tradice
celonočního velkého popíjení u velkého ohně. Pro starší generace nepochopitelná zábava,
pro hasiče častější výjezdy.
Zahradníček Josef
Žádné komentáře:
Okomentovat