Od skončení první
světové války se Německo zmítalo hluboké hospodářské krizi. Nedostatek peněz
řešila vláda tiskem nových bankovek. Inflace však astronomicky stoupala.
V roce 1919 byl poměr marky k americkému dolaru 14:1, v roce
1923 už to bylo 17 972:1.
V Německu
propukla bída a hlad. Nižší a střední vrstvy byly totálně ožebračeny. To byli
ideální podmínky pro demagogy a populisty všeho druhu. Mezi nimi nechyběl Adolf
Hitler, jehož řečnické výkony byly založeny právě na bídě nejnižších vrstev. 8. listopadu 1923 se Hitler, za pomoci
oddílu SA, pokusil o puč. Do shromáždění v mnichovském Měšťanském pivovaru,
když právě řečnil bavorský generální komisař Gustav von Kahr, vnikli muži SA, v čele s Hitlerem, jenž
vyskočil na podium, střílel z pistole do stropu a křičel, že vypukla
národní revoluce, bavorská i říšská vláda jsou sesazeny a on se ujímá moci.
Potom začal přemlouvat bavorské politiky, aby vystoupili proti říšské vládě,
zaštiťuje se přitom podporou generála Ericha Ludendorffa (1865-1937),
významného vojevůdce první světové války. Ten však o ničem nevěděl, avšak k
„pivnímu puči“ se také přidal.
Na
puč reagoval německý prezident Ebert, který vyhlásil výjimečný stav a výkonnou
moc převedl na generála Hanse von Seecka
(1866-1936). Bavorská vláda se zalekla a ještě v noci posílá na pučisty
policii a vojsko. Hitlerovy příznivci se sice shromáždili, aby pochodovali
Mnichovem, ale cestu jim přehradil policejní kordon. Došlo ke střelbě, ve které
bylo zabito 17 lidí, poraněn je i vůdce SA a bývalý vojenský pilot Hermann Göring (1893-1946). Hitler měl
od pádu vykloubené rameno, druhý den byl zatčen a uvězněn. Konal se podivný soud.
Lunedorff byl osvobozen a Hitler byl za velezradu potrestán pěti lety vězení.
NSDAP byla zakázaná.
Čtyřicet
uvězněných členů NSDAP, včetně Hitlera, si užívalo fešácký kriminál
v pevnosti Landsberg. Ve věznici neměli žádné tvrdé omezení. Mohli přijímat
libovolný počet návštěv, pobývat v zahradě, dobře jíst a pít. K Hitlerovi
se dozorci chovali s neskrývaným obdivem. Hitler však ani ve vězení
nezahálel, svému tehdy oddanému spolupracovníkovi Rudolfu Hessovi diktoval svůj program nazvaný Mein Kampf.
Před
vánocemi 1924 byl pro vzorné chování Hitler z vězení propuštěn. Okamžitě
svolal svoje lidi s NSDAP a jako náhradu za zakázanou stranu vytvořil Nacionálně socialistické osvobozenecké
hnutí, které při volbách do říšského sněmu získalo 14 křesel. 27. února
1925 byla znovu založena NSDAP. Hitler
však měl však v Bavorsku zakázané veřejné vystupování, a tak ho jako
řečníci nahradili lékárník Gregor
Strasser (1892-1934) a literární historik Josef Geobbels (1897-1945). Vedení strany opět na sebe strhl
Hitler. (pokračování)
Žádné komentáře:
Okomentovat