Deklarace práv člověka byl jeden z hlavních principů Velké francouzské revoluce. Byla přijata v srpnu 1789. Rozhodnutí francouzského Národního shromáždění vycházelo ze zásad osvícení a amerického Prohlášení nezávislosti.
Tvůrci deklarace konzultovali její text s tehdejším americkým vyslancem v Paříži Thomasem Jeffersonem. V 17 článcích jsou definována práva jedince na rovnost a svobodu na základě principu, že "lidé jsou od narození svobodní a mají rovná práva."
V deklaraci se také vyhlašuje rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, záruka proti svévolnému věznění, svoboda projevu a náboženství, právo na soukromý majetek a na míru zdanění, která by nepřevyšovala možnosti plátce.
Deklarace se stal základem charty všech evropských národů. Národy se sice od roku 1948 k Deklaraci lidských práv hlásí, jinak však je to s jejím dodržování.
Nebyly to jen komunistické státy, které ji obcházely různými oklikami, stačí vzpomenout na slova Václava Klause, že Ústava ČR je zaplevelena lidskými právy. Podobné problémy s lidskými právy má i současný prezident Miloš Zeman, jak předvedl 22.4.2013 ve Vídni, kde zopakoval Benešovo ostudné prohlášení, že vyhnání 3 milionů Němců bylo lidštější než jejich poprava za to, že v roce 1935 volili Sudetoněmeckou stranu.
Nebyly to jen komunistické státy, které ji obcházely různými oklikami, stačí vzpomenout na slova Václava Klause, že Ústava ČR je zaplevelena lidskými právy. Podobné problémy s lidskými právy má i současný prezident Miloš Zeman, jak předvedl 22.4.2013 ve Vídni, kde zopakoval Benešovo ostudné prohlášení, že vyhnání 3 milionů Němců bylo lidštější než jejich poprava za to, že v roce 1935 volili Sudetoněmeckou stranu.
Žádné komentáře:
Okomentovat