Pražská vláda začala dělat nacionalistickou
až šovinistickou politiku v Sudetech zavedením povinných jazykových
zkoušek z českého jazyka pro státní zaměstnance. To nebyly zkoušky
z odbornosti. Tím byl vyloučen ze státní správy ohromný počet Němců,
československých občanů. (CSmagazín)
Za úřední řeč (státní
jazyk) stanovil zákon v roce 1920 výhradně tzv. jazyk československý a
reguloval užívání jazyků ve státní správě, zákonodárství, soudnictví a na
veřejnosti. Úředníci státní správy v oblastech s více než 20 % menšinového
obyvatelstva mohli jednat se stranami v jejich neúředním (pomocném) jazyce.
Nejen od státních úředníků, nýbrž i od všech státních zaměstnanců zákon
vyžadoval ovládání státního jazyka a předpisoval složení přísné zkoušky z jeho
znalosti.(Znát dokonale český pravopis nedovedou ani rodilí Češi, kteří chodili
do německých škol, natož absolventi večerních kurzů.)
Pozemková reforma byla pro německé
obyvatelstvo jen formální.
Během
prvních šesti let pozemkové reformy se vyvlastnilo 239 928 ha a z této rozlohy
bylo přiděleno rolníkům německé národnosti šest tisíc ha. Celková
bilance pozemkové reformy: prodáno 700 000 ha, z toho československým občanům
německého jazyka jen 61 000 ha; 219 000 ha tzv. zbytkových statků připadlo
československým občanům jazyka československého, 1000 ha občanům jazyka
německého. Kromě toho stát převedl německým obcím asi 6000 ha lesa.
Benešova politika v Sudetech se dá
označit jako politický sadismus. Henleinova SDP měla ve volebním
programu, na rozdíl od ostatních německých stran v pohraničí, zakotvenu
autonomii sudetským Němcům.
Zhůří v roce 1933. |
Klíčovým problémem celé Benešovy politiky byl
nevyvážený poměr k Německu a na druhé straně k SSSR, ve kterém spatřoval
pomocníka v socializaci Československa. Jeho prokomunistický postoj měl za
následek likvidaci československé generality, která nešla s intrikánem
Benešem. Mnichov 1938 dal v plném rozsahu za pravdu Gajdovi.
Tímto Benešovým aktem kapitulantství jsme
nezabránili Hitlerově rozpínavosti, ačkoliv to bylo naší morální povinností. Další
státy jako Polsko a Norsko se postavily na odpor i když chabý, ale alespoň
bojovaly. Do Hitlerova klína spadla neporušená výzbroj a výstroj pro 42 divizí.
(25.3.2013 MUDr. Jaroslav Lhotka, CSMagazin)
Žádné komentáře:
Okomentovat