Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pondělí 25. března 2013

Sudetoněmecké hnutí bylo odpovědí na šovinistickou politiku Prahy / Na cestě k Mnichovu (2)

Předcházející stránka.
Pražská vláda začala dělat nacionalistickou až šovinistickou politiku v Sudetech zavedením povinných jazykových zkoušek z českého jazyka pro státní zaměstnance. To nebyly zkoušky z odbornosti. Tím byl vyloučen ze státní správy ohromný počet Němců, československých občanů. (CSmagazín)
 Za úřední řeč (státní jazyk) stanovil zákon v roce 1920 výhradně tzv. jazyk československý a reguloval užívání jazyků ve státní správě, zákonodárství, soudnictví a na veřejnosti. Úředníci státní správy v oblastech s více než 20 % menšinového obyvatelstva mohli jednat se stranami v jejich neúředním (pomocném) jazyce. Nejen od státních úředníků, nýbrž i od všech státních zaměstnanců zákon vyžadoval ovládání státního jazyka a předpisoval složení přísné zkoušky z jeho znalosti.(Znát dokonale český pravopis nedovedou ani rodilí Češi, kteří chodili do německých škol, natož absolventi večerních kurzů.)
Státní a vojenské zakázky dostával jen český průmysl, což vedlo k vysoké nezaměstnanosti v Sudetech, které byly z velké části průmyslové. Němci proto chodili za prací do Říše. To nahrávalo Hitlerově politice, německá sociální demokracie ztrácela v pohraničí své členy a příznivce, kteří přecházeli k Henleinově SdP.
Pozemková reforma byla pro německé obyvatelstvo jen formální.
Během prvních šesti let pozemkové reformy se vyvlastnilo 239 928 ha a z této rozlohy bylo přiděleno rolníkům německé národnosti šest tisíc ha. Celková bilance pozemkové reformy: prodáno 700 000 ha, z toho československým občanům německého jazyka jen 61 000 ha; 219 000 ha tzv. zbytkových statků připadlo československým občanům jazyka československého, 1000 ha občanům jazyka německého. Kromě toho stát převedl německým obcím asi 6000 ha lesa.

Benešova politika v Sudetech se dá označit jako politický sadismus. Henleinova SDP měla ve volebním programu, na rozdíl od ostatních německých stran v pohraničí, zakotvenu autonomii sudetským Němcům.

  Ještě před volbami v r. 1935 byla pro soužití sudetských Němců s českým národem, každý za své. Masaryk před svou abdikací v r. 1935 pozval Henleina na Pražský hrad, aby se seznámil s politickým programem Sudeten Deutsche Partei, a ten byl pro zachování celistvosti ČSR s autonomií Němcům. Beneš by ji musel dát i Slovákům, jak bylo zakotveno v Pittsburské dohodě 1918 v USA, před vznikem republiky.
Zhůří v roce 1933.
Klíčovým problémem celé Benešovy politiky byl nevyvážený poměr k Německu a na druhé straně k SSSR, ve kterém spatřoval pomocníka v socializaci Československa. Jeho prokomunistický postoj měl za následek likvidaci československé generality, která nešla s intrikánem Benešem. Mnichov 1938 dal v plném rozsahu za pravdu Gajdovi.

Tímto Benešovým aktem kapitulantství jsme nezabránili Hitlerově rozpínavosti, ačkoliv to bylo naší morální povinností. Další státy jako Polsko a Norsko se postavily na odpor i když chabý, ale alespoň bojovaly. Do Hitlerova klína spadla neporušená výzbroj a výstroj pro 42 divizí.
(25.3.2013 MUDr. Jaroslav Lhotka,  CSMagazin)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.