Šmelináři.
Od
března byl úplný zákaz prodeje másla na lístky, místo něho bylo možné koupit
tučné maso z maďarských bagounů. Riskantního, ale výnosného ilegálního obchodu se
zmocnila ta zvláštní sorta „podnikatelů,“ která se nestydí sprostě podvádět a okrádat ty nejchudší lidi, a která se pod různými názvy vyskytuje
za každého režimu. Za I. světové války byli ilegální překupníci
s potravinovými lístky a potravinami nazýváni "keťasové." Ti protektorátní „šmelináři“ často měli "krytá záda" od úředníků a četníků.
Ceny na černém trhu byly desetkrát až dvacetkrát vyšší než v legálních
obchodech. Lístek na 1 kg masa se na černém trhu prodával za 300,- K, na 1 kg
másla za 500,- K, na 1 kg sádla za 900,- K, na husu za až 3.000,- K, 1 q pšenice
za 1.000,- K, 1 cigareta za 8,- až 20,- K, za 1 l mléka dokonce někteří žádali
25,- K, za 1 vejce 20,- K.
Více práce, méně kultury a
informací.
Ve
městech i na vesnicích byla zakázaná činnost ochotnických divadel, nesměly se
pořádat koncerty ani přednášky. Na území protektorátu bylo zakázáno vydávání
zábavných časopisů (zastaveno 186 českých a 36 německých časopisů), noviny
směly mít jen 4 stránky. Pracovní doba byla prodloužena na 60 hodin týdně. V
září vyšel zákaz šít nové obleky, krejčí směli pouze opravovat a přešívat
staré.
Podzim 1944 ve znamení dalšího růstu
cen.
Na
podzim 1944 drahota a černý naturální obchod nabírají nekontrolovatelnou
rychlost. 100 cigaret se prodávalo za 1 kg másla, za cigaretu z domoviny se
platilo 5 K, za mužský oblek 20.000,- K, za boty 1.000,- K, vykrmená husa stála
až 3.000,- K. Nejpevnější platidlem se
staly cigarety, za které bylo možné koupit cokoli. 16. října však byl týdenní
příděl cigaret na osobu snížen z 35 ks na 25 ks za týden. Relativně však mezi
lidmi byl dostatek peněz, a tak se pil alkohol,
i když byl nedostatkovým zbožím. Kdo
chtěl, tak se ke kořalce a cigaretám vždycky dostal. Pilo se v hospodách mizerné
pivo, které mělo sotva 4° alkoholu a bylo vařeno z různých náhražek, a
hrály se karty, z nichž hostinští museli vybírat a odvádět daň.
V hospodách a v obchodech byly nápisy: „Děkujeme vám, že zde
nediskutujete o politice.“
Do Německa nasazen ročník 1924, učitelé
kopali zákopy.
Všechna
mládež ročníku 1924 musela odjet na práci do Německa. Byly uzavřeny
odborné střední školy a jejich studenti byli nasazeni na práce v továrnách
na území Protektorátu. Učitelé do 40 let byli povoláváni na manuální práce v
Todtově organizaci, která je nasazovala na práce ve zbrojním průmyslu nebo na
kopání zákopů. Po jejich odchodu ze škol byly slučovány třídy, ve kterých pak většinou
vyučovaly učitelky, které měly kvalifikaci jen na výuku ručních prací.
Žádné komentáře:
Okomentovat