Soud obžalované odsoudil bez jakýchkoli důkazů, pouze na základě vynucených přiznání. Neodhalené zůstává pozadí události. Okolnosti jsou až příliš podobné jinému - už dostatečně zmedializovanému - procesu v Babicích u Moravských Budějovic, který přišel o několik měsíců později.
14. února 1951 kolem půlnoci byl v Koubalově Lhotě zavražděn předseda místního národního výboru Vladimír Mandík. Mandík se narodil se v Rusku, odkud před Stalinovými kolektivizačními metodami ve 30. letech utekl do Československa a pracoval jako horník. Přestože zjištěné vrahovy stopy směřovaly mimo obec, byly 15. února 1951 v Koubalově Lhotě zatčeni rolník Alois Lacina (47 let), otec 3 dětí, rolník Václav Junek (45 let) otec 6 dětí, rolník Karel Máša (46 let) otec 3 dětí.
Kriminalisté, kteří začali vraždu vyšetřovat: "Našli stopy vedoucí do obce Kosobudy, dále nábojnici a krevní skvrny. Podle výpovědi několika svědků stálo před půlnoci před obcí Kosobudy černé auto. Jeden svědek slyšel v Koubalově Lhotě výstřel."
Doklady o těchto vyšetřených faktech zmizely a byly nalezeny až v roce 1965 při revizi procesu. Už 15. února 1951 byli bezpečností za vrahy označeni tři uvedení rolníci, protože to byli kulaci, rozvraceči družstev, tedy vlastizrádci.
Vyšetřováním případu byly pověřeny orgány KS-StB v Českých Budějovicích. Kromě doznání obžalovaných nebyly žádné přímé a rozhodující nepřímé důkazy zjištěny a provedeny. Ukázalo se, že při vyšetřování bylo použito fyzického a psychického nátlaku. Je důležité připomenout, že fyzické násilí se řadilo k často uplatňovaným metodám v průběhu vyšetřování a že na začátku padesátých let bylo každodenní samozřejmostí.
Sokolovna v Milevsku. |
V případě Václava Junka a spol. StB "sáhla" k nonstopvýslechům. Trvaly celý den a celou noc a dosáhly svého cíle. Podezřelí se přiznali. Stejnému psychickému nátlaku byly podrobeny i manželky vyšetřovaných.
Podle vyjádření vyšetřovatelů Josefa Maxy a Vojtěcha Rybáka, byl to vedoucí skupiny vyšetřovatelů Oldřich Vejvoda, který tyto nezákonné metody používal. Vejvoda to popírá a vymlouvá se na příkazy náčelníka KS StB Antonína Nového, který dal rozkaz k použití nepřetržitých výslechů a jejich nezákonné formy. Nový se od vyšetřování distancuje a tvrdí, že jednal pod tlakem KV KSČ v Českých Budějovicích.
Státní soud Mášu, Lacinu a Junka vinil z vraždy člena KSČ. Prohlásil je za vlastizrádce, protože zavražděný byl nejen komunistou, ale i předsedou MNV. Označil je za vesnické kulaky, jež svou činností vykořisťovali drobné rolníky, za nepřátele socializace vesnice. Pro takové lidovědemokratické zřízení a jeho složky měly jediný možný trest: Smrt.
Lacina a Máša rezignovali (tak jako Milada Horáková a většina obžalovaných v politických procesech 50. let) a přiznali se, i když soud neměl důkazy. Václav Junek se nepřiznal. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti. Odvolat se nesměli. 16. března 1951 byli popraveni. Jsou pochováni na hřbitově v Lašovicích (u Kovářova).
V r. 1965 Nejvyšší soud ČSSR přezkoumal celý případ v Koubalově Lhotě a dospěl k závěru:
"Vzhledem k tomu, že jiné důkazy nebyly zjištěny a provedeny, nelze vůbec míti za prokázáno, že vraždu spáchali obžalovaní, a proto je nutno obžaloby zprostit."
Proč byl zavražděn předseda MNV v Koubalově Lhotě se nezjistilo.
Co měl proces znamenat?
Neměly být získány zkušenosti pro vypracování scénáře událostí v Babicích?
Dalo by se říci, že se jednalo o třídní boj, avšak…
Popravený rolník Alois Lacina byl předsedou místní organizace KSČ
po jejich popravě zanikla místní organizace KSČ v Koubalově Lhotě.
Nebylo to především zastrašení všech vesnických komunistů ve státě, když nerespektovali nejvyšší orgány KSČ a odkládali a odmítali vstup do JZD?
Žádné komentáře:
Okomentovat