Stádlec, zajímavá obec.

Starodávná trhová osada Stádlec (449 m) leží 20 km západně od Tábora, nedaleko řeky Lužnice. V minulosti to bývala obec na stezce vedoucí k brodu přes Lužnici. V současnosti se městysi Stádleci hlavní silniční trasy vyhýbají, má však význam pro turisty, kteří se potřebují dostat přes řeku nebo jen prohlédnout unikátní řetězový most.

První zmínky o osadě pocházejí  z roku 1287, kdy její prodej je uveden v listině krále Václava II.  V té době zřejmě na Polužnické stezce byla postavena tvrz, která měla chránit obyvatelstvo kraje i pocestné.

U tvrze postupem času byl vybudován hospodářský dvůr s pivovarem a kaplí. Majitelem v 16. století byl rod Vítů ze Rzavého. Za třicetileté války byl dvůr vypálen a patrně kvůli nějaké  účasti na povstání Vítům odebrán.

V 17. století se vystřídalo několik majitelů. Na počátku 18. století, kdy Stádlec držel Jan Norbert z Pletingu, byla postavena kaple. V 19. století drželi Stádlec Schenflugové z Gamsemberka, po nich svobodný pán Fellneraz z Feldeggu. V té době byl postaven zámek a u něho po vzoru západní Evropy zřízen rozlehlý park.

Když se Jan Křížík, syn známého vynálezce a podnikatele Františka Křižíka, oženil s Annou, dcerou barona Fellneraza, stal se majitelem zámku i dvora ve Stádlci.

František Křižík v roce 1917 přišel o svůj největší podnik v Karlíně. Potom se stal častým obyvatelem synova zámku ve Stádlci. Zde také v roce 1941 zemřel, ve věku 94 let. 
Po roce 1948 byl zámek znárodněn a byla v něm zemědělská učňovská škola. V současnosti je opět soukromým majetkem, opravený, ale je nepřístupný. V kapli jsou pravidelné bohoslužby. Zámecký park je ještě v dosti zanedbaném stavu. 

V polovině sedmdesátých let minulého století se Sádlec mnohem více dostal do podvědomí české veřejnosti, protože na řece Lužnici, nedaleko bývalého brodu, byl postaven historický řetězový most. Most postavený firmou Adalberta Lanny st. původně stával od roku 1848 nad řekou Vltavou u Podolska. Dlouhou dobu po jeho stavbě to byl mezi Prahou a Týnem nad Vltavou jediný most, po němž bylo možné překonat Vltavu.

 Po postavení velkého Podolského mostu v roce 1940, ztratil řetězový most význam, přesto stál v Podolsku až do roku 1960, než údolí zatopila voda Orlické přehrady. Vzhledem k tomu, že v roce 1959 byl prohlášen technickou památkou, bylo rozhodnuto o jeho zachování. Byl rozebrán a každý díl (kamenné kvádry i kovové části řetězu) byly očíslovány a uskladněny.

Začátkem 70. let minulého století bylo rozhodnuto rozebraný řetězový most z Podolska znovu postavit na Lužnici mezi Stádlecem a Dobřejicemi. V roce 1975 byla stavba mostu dokončena. Délka mostu nad řekou je 86,26 cm, šířka mostu 6,80 m, šířka průjezdů vítěznými oblouky je 3,82 m. Podlaha mostu je z dřevěných trámů. Po mostě je povolen přejezd vozidel do váhy 1,5 tuny.

Středem Stádlce je čtvercové náměstí (do roku 1948 bylo povoleno pořádání pěti trhů ročně), což jistě byl jeden z důvodu proč 25. ledna 2011 Poslanecká sněmovna  obci udělila status městyse. Vnitřek náměstí tvoří park s pomníkem obětem 1. světové války, informačními tabulemi a bistrem. Na západní straně náměstí je socha sv. Floriána. Zvláštností  je také budova synagogy z poloviny 19. století, poblíž katolického hřbitova, i když židů zde bývalo nepatrně (před rokem 1939 zde bylo 6 židů). 
Stádlec má v současnosti okolo 600 obyvatel ve čtyřech částech. (R. Fischer)

Předcházející článek o zajímavých vesnicích: Svatý Jan nad Malší