Před více než sto léty žil v jednom okresním městě úředník, který měl dvě dcery, Boženku a Mařenku. Protože to byl pán pracovitý a šetrný, mohl svým dcerám postavit vedle sebe dvě stejné vilky, jimž stavitel dal prvky baroka, a hlavně secese, jak tehdy bylo v módě. Oba domky se stylovou architekturou byly ozdobou ulice nejen v době, kdy byly postaveny, ale až do poloviny 60. let minulého století. Potom se jejich cesty rozešly, vzhled jednoho se změnil, jako by se za svůj rakousko-uherský původ styděl.
Vila Boženka měla, a má, štěstí, že její majitelé se nechtějí přizpůsobit době za každou cenu. Boženka má prostě vzhled jako měla před 100 léty. Opravdu nevídaná pieta.
Vilu Mařenku po smrti majitelky v roce 1965 koupil socialistický vrchní číšník. Kdo jiný mimo řezníka, zelináře a taxikáře si to v té době mohl dovolit? Socialistická elita musela mít socialistické bydlení. Stará fasáda, dveře, okna, ploty musely pryč. Nahradily ji moderní stavební hmoty: břízolit, kabřinec, šamotky, kovový plot, velká okna aj., jak poradili socialističtí zedníci. (R.Fischer)
Žádné komentáře:
Okomentovat