Usedlosti obce Záboří se nacházejí na třech stranách, a především na severní straně, velké návsi, otevřené k východu. Před rokem 1945 bývalo Záboří částí německého Strýčického jazykového ostrova.
První zmínka o osadě Záboří je z 29. března 1263, kdy rytíř Budivoj Čéč ze Železnice prodal svůj zábořský statek vyšebrodskému klášteru. O promyšleném a plánovitém zakládání osad ve 13. století svědčí pravidelný obdélníkový tvar návsi. Původní obyvatelstvo bylo české, ale v letech 1520 až 1521 kraj postihla morová epidemie a všichni lidé vymřeli. Zásluhou vyšebrodského kláštera oblast objevili Němci a usazovali se zde. Statky ve stylu selského baroka byly postavené na konci 19. a začátku
20. století
Na přání místního obyvatelstva se Strýčický ostrov dodatečně 24. listopadu 1938 stal součástí Německé říše, župy Oberdonau. Až do konce 2. světové války Záboří bylo územní správou podřízeno Landrátu Krumlov. Po válce byla obnovena obec Záboří s osadami Strýčice, Holašovice, Lipanovice a Dobčice. Při poválečném odsunu mohly v Záboří zůstat jen tři německé rodiny. Zbývající usedlosti a chalupy byly osídleny nově příchozími lidmi z vnitrozemí. V roce 1947 byla provedena pozemková úprava, při které byly původním obyvatelům i novým osídlencům přiděleny zemědělské pozemky do maximální výměry 13 ha. Zkonfiskované lesy byly přiděleny obci. Pak přišel tlak okresu Č. Budějovice na rozdělení sloučené obce na několik částí. Údajně kvůli HTÚP, protože v jednotlivých částech byla v roce 1949 malá elektrárenská a strojní družstva přeměněna na JZD.
20. století
Na přání místního obyvatelstva se Strýčický ostrov dodatečně 24. listopadu 1938 stal součástí Německé říše, župy Oberdonau. Až do konce 2. světové války Záboří bylo územní správou podřízeno Landrátu Krumlov. Po válce byla obnovena obec Záboří s osadami Strýčice, Holašovice, Lipanovice a Dobčice. Při poválečném odsunu mohly v Záboří zůstat jen tři německé rodiny. Zbývající usedlosti a chalupy byly osídleny nově příchozími lidmi z vnitrozemí. V roce 1947 byla provedena pozemková úprava, při které byly původním obyvatelům i novým osídlencům přiděleny zemědělské pozemky do maximální výměry 13 ha. Zkonfiskované lesy byly přiděleny obci. Pak přišel tlak okresu Č. Budějovice na rozdělení sloučené obce na několik částí. Údajně kvůli HTÚP, protože v jednotlivých částech byla v roce 1949 malá elektrárenská a strojní družstva přeměněna na JZD.
Noví usedlíci většinou byli nuceni vstoupit do JZD. Brzy bylo JZD převedeno pod Státní statky, postupně s ředitelstvím v Hluboké nad Vltavou, v Rožnově, ve Veselí nad Lužnicí a v Netolicích. Rovněž obecní lesy byly zestátněny a přešly pod Státní lesy se sídlem v Českém Krumlově. Osady Strýčice a Holašovice byly od Záboří odtrženy a připojeny k Radošovicím a Jankovu.
Současné vlastní Záboří, které je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací, má 194 obyvatel, s částmi Dobčice a Lipanovice 297 obyvatel. (R.Fischer)
Žádné komentáře:
Okomentovat