Slovenská ústava rozdráždila zvrhlý Západ

 Evropská unie se opět zaměřila na jeden ze svých členských států kvůli obraně tradičních hodnot. Tentokrát je to Slovensko, jehož nedávná změna ústavy – schválená 26. září – deklaruje národní svrchovanost v kulturních a etických otázkách, uznává pouze dvě biologická pohlaví, omezuje adopci dětí na heterosexuální páry a zakazuje náhradní mateřství.

Podle slovenských úřadů je cílem tohoto opatření ochrana zájmů dítěte a posílení rodiny jako základní jednotky společnosti. Brusel jej však odsoudil jako „ohrožení základních práv“.

Agentura EU pro základní práva (FRA) se sídlem ve Vídni vydala ostré prohlášení, v němž varuje, že reforma „podkopává zásady rovnosti, lidské důstojnosti a respektu“ zakotvené v Listině základních práv EU. Agentura FRA kritizovala definici pohlaví jako „biologicky určeného muže nebo ženy“ a tvrdila, že ignoruje „životní zkušenosti“ transgenderových, nebinárních a intersexuálních osob. Vznesla rovněž námitky proti novému pravidlu, které vyžaduje souhlas rodičů, aby se nezletilí mohli účastnit programů sexuální výchovy, a označila je za „omezení přístupu k objektivním a spolehlivým informacím“.

Vláda v Bratislavě však tvrdí, že reforma naplňuje jasný mandát: chránit národní suverenitu před ideologickými tlaky Bruselu a potvrdit přednost slovenského práva v kulturních a etických otázkách.

Premiér Robert Fico již dříve varoval, že jeho země „nedovolí, aby jí cizí instituce diktovaly morálku“. Touto novelou se Slovensko připojilo k dalším středoevropským státům – například k Maďarsku a Polsku -, které přistoupily k ústavní ochraně rodiny a práva rodičů určovat vzdělání svých dětí.

Tento střet opět poukazuje na rostoucí rozpory mezi západním blokem EU, v němž převládá progresivní agenda, a východními členy, kteří prosazují svou křesťanskou identitu a právo přijímat zákony v souladu s vlastními hodnotami. Ačkoli Evropská komise zatím neoznámila konkrétní opatření, nevyloučila, že po vzoru sankcí uvalených na Maďarsko za jeho zákon na ochranu dětí z roku 2021 předá případ Soudnímu dvoru EU.

Navzdory vnější kritice zůstává domácí podpora novely silná. Průzkumy slovenské agentury FOCUS ukazují, že více než 70 % Slováků podporuje omezení adopcí na heterosexuální páry a více než 80 % se domnívá, že rodiče by měli rozhodovat o účasti svých dětí na sexuální výchově. Tato široká podpora veřejnosti vyvolává otázky o legitimitě nátlaku Bruselu – a odhaluje hlubokou kulturní propast, kterou EU zřejmě stále méně dokáže překlenout.

Na Slovensku vítězí křesťanské tradice

 Slovenští konzervativci změnili ústavu země tím, že zakázali náhradní mateřství, zachovali rodičovská práva a potvrdili dvě biologická pohlaví: mužské a ženské.

27. září 2025 hlasovala Národní rada v Bratislavě s nejtěsnějším možným rozdílem pro přijetí rozsáhlé ústavní novely zakotvující řadu konzervativních kulturně-etických principů. Bylo zapotřebí devadesát hlasů a devadesát jich bylo zajištěno. Pouze sedm poslanců bylo proti tomuto opatření a dva se zdrželi hlasování. Slovenským konzervativcům z Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a Křesťanské unie (KU) se podařil kousek, vskutku husarský. V sázce bylo mnoho, vítězství se zdálo nepravděpodobné. Ale dokázali to.

Díky této novele se Slovensko stalo prvním členským státem EU, který ústavně zakotvil komplexní konzervativní vizi lidské důstojnosti, rodiny a společenského řádu, která chrání ženy před vykořisťováním prostřednictvím náhradního mateřství.

Pro konzervativce na Slovensku se splnil sen. Pro Viliama Karase, bývalého ministra spravedlnosti a místopředsedu KDH, to byla zasloužená odměna za únavný rok lobbování uvnitř strany i mimo ni.

Co novela zahrnuje

Nová ústavní ustanovení pokrývají širokou škálu otázek a kombinují dlouhodobé návrhy křesťanských demokratů s kompromisy koalice.

Národní suverenita v kulturních a etických otázkách. Slovensko prosazuje národní suverenitu v otázkách života a důstojnosti, manželství a rodiny, morálky, kultury a jazyka, jakož i v souvisejících oblastech, jako je zdravotní péče, vzdělávání a dědictví. Tento princip, původně formulovaný jako prohlášení parlamentu křesťanským demokratem Vladimírem Palkem již v roce 2002, byl nyní povýšen z politického prohlášení na ústavní základ.

Zákaz náhradního mateřství. Text stanoví: „Dohody o narození dítěte pro jiné osoby jsou zakázány.“ Zákaz, za který se zasazovala KDH, byl mezinárodně oceněn osobnostmi, jako je zvláštní zpravodajka OSN Reem Alsalem, která pochválila postoj Slovenska proti vykořisťování žen.

Rovné odměňování mužů a žen. Toto ustanovení, které předložila sociálnědemokratická strana Hlas-SD, si získalo podporu celé koalice.

Biologická definice rodičů. Pozměňovací návrh výslovně stanoví: „Rodiči dítěte jsou matka a otec; matkou dítěte je žena a otcem dítěte je muž.“

Rámec pro adopci. Adopce je nyní dostupná především pro manželské páry nebo, ve zvláštních případech, pro manžela/manželku biologického nebo adoptivního rodiče. Adopce jedinou osobou zůstává možná, ale výjimečná.

Rodičovská práva ve vzdělávání. Školy nesmějí děti poučovat o intimitě nebo sexuálním chování bez informovaného souhlasu rodičů nebo zákonných zástupců. Ačkoli Slovensko zatím nemusí čelit výstřelkům, jako je „drag queen story hour“, stále existují progresivní nevládní organizace, které prosazují liberální sexuální výchovu.

Uznání biologického pohlaví. Slovensko formálně uznává pouze biologicky určené pohlaví muže a ženy, což je jazyk navržený Křesťanskou unií vedenou Milanem Krajniakem.

Dlouhá a obtížná cesta

Cesta k tomuto okamžiku nebyla vůbec jednoduchá. Robert Fico, postkomunista a svého času zastánce jakési blairovské třetí cesty, se postupně přetransformoval v odpůrce globálního liberalismu. Jeho rétorika se stala ještě rozhodnější po pokusu o atentát na jeho život v květnu 2024. Na svátek svatých Cyrila a Metoděje Fico ze symbolické výšky Devínského hradu nad Dunajem hovořil o nutnosti vybudovat „hráz proti progresivismu“.

Ničení církve jako předvolební slib komunistů

Hnutí Stačilo s převahou komunistů opět vyhrožuje šikanou křesťanů a hodlá omezit náboženskou svobodu! Chce vyvést agendu církví z kompetence ministerstva kultury a vytvořit tzv. nezávislý kontrolní orgán, který by měl dohlížet na činnost církví a náboženských společností, včetně dodržování zákonů, financování a nakládání s majetkem. A dokonce by měl mít právo uzavírat kostely. Komunisté také chtějí omezit financování církevních škol a zavést povinné civilní sňatky.

Jako bychom se vraceli do rudé totality, kdy církve byly podřízeny státu a rozhodovali o nich všemocní církevní tajemníci, jejichž hlavní činností bylo šikanovat kněze. Perzekuce církví ze strany komunistického režimu nabyla někdy až obludných forem. Viz věznění a mučení kněží a pronásledování věřících. Tito lidé nic neprovedli, jejich jediným proviněním byla jejich víra. 

Snad u nás ještě platí Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky a která zaručuje svobodu vyznání. Je v ní uvedeno: „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“ A pak je tu další důležitý bod. „Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.“ Čili církve působí nezávisle na státu a jakési státní kontrolní orgány nad nimi by byly protiústavní. Není také důvod státem kontrolovat jejich finančnictví, pokud nedostávají peníze na svůj provoz od státu. 

Nelze se tedy divit, že proti tomu útoku na svrchovanost církví protestuje Česká biskupská konference. „Jsme vděční, že církev může po letech útlaku svobodně působit a být nedílnou součástí občanské společnosti. Nedovolme nikomu, aby toto svobodné působení omezil… Starší z nás mají za sebou zkušenost komunistické totality – a ti nejstarší zažili i postupné ukrajování svobody, které po válce přivedlo komunisty až k moci. Nedovolme to znovu,“ píše se v prohlášení ČBK.

 

Slovensko upravuje ústavu

 Slovensko zakotví v ústavě svrchovanost země ve věcech národní identity, včetně kulturně-etických otázek, uznávání striktně dvou pohlaví a další konzervativní hodnoty. Vládní návrh novely ústavy po dřívějším schválení pozměňovacích návrhů podpořila při dnešním závěrečném hlasování sněmovny také část opozičních poslanců. Výsledek hlasování je spíše nečekaný a rozdělil opozici, která dlouhodobě kritizuje různé kroky nynější vlády premiéra Roberta Fica.

"Toto je nejlepší odpověď na rozpad západních společností, které daly přednost progresivismu, liberalismu. (Vyslali) jsme vzkaz celému světu, že do našich suverénních hodnotových základů, kořenů a pramenů si mluvit nedáme. Liberalismus a progresivismus ničí Evropu," řekl Fico novinářům po schválení ústavních změn.

Schválená novela základního zákona vstoupí v platnost na začátku listopadu. Slovenský prezident nemá pravomoc vetovat ústavní zákony.

Ve slovenské ústavě bude nově také zakotveno, že země uznává jen biologicky dané pohlaví muže a ženy. Vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Do ústavy se ze zákona o rodině přesunou ustanovení o osvojování dětí, která při adopcích zvýhodňují například manžele. Ústava bude doplněna také o článek, že země zaručuje rovnost mezi muži a ženami při odměňování za vykonanou práci.

Takzvaná Benátská komise, což je poradní orgán Rady Evropy, v souvislosti s novelou ústavy ve středu varovala Slovensko před diskriminací na základě pohlaví. Výhrady vyjádřila i k návrhu o svrchovanosti země zejména v otázkách národní identity.

Slovenští právní experti, včetně bývalých soudců ústavního soudu, ve svém dřívějším stanovisku uvedli, že novela ústavy představuje riziko ohrožení demokratického zřízení na Slovensku. Podle nich také odporuje principu přednosti práva EU před tím slovenským, což se Slovensko vstupem do evropského bloku zavázalo dodržovat. Uvedli rovněž, že Maďarsko zavedení takzvané národní či ústavní identity do svého právního řádu využilo k útoku na občanskou společnost, Rusku zase taková změna umožnila odmítnout vykonat rozhodnutí mezinárodních soudů.

Vrátí se církevní tajemníci?

 Stálá rada České biskupské konference vydala v pondělí 22. září 2025 prohlášení k riziku omezení náboženské svobody. Naši biskupové jasně pojmenovali nebezpečí, které vychází z předvolebního programu komunistů a jejich spojenců. Níže si prohlášení ČBK můžete přečíst v plném znění.

Zbývají poslední dny do voleb, ve kterých se chystáme na další čtyři roky svěřit moc svým zástupcům v parlamentu i ve vládě.

Naposledy při této příležitosti voliči vyřadili ze sněmovny komunistické poslance. Ti se tam však nyní chtějí vrátit pod značkou Stačilo!. Vedeni mocenskými ambicemi a zřejmým kalkulem, že lidé rychle zapomínají a volební programy nečtou, se nijak netají úmyslem znovu omezit náboženskou svobodu, tedy i dosavadní svobody církví. Není možné k tomu mlčet a považujeme za nutné na tyto úmysly upozornit.

– Toto hnutí chce vyvést agendu církví ze zodpovědnosti Ministerstva kultury ČR a vytvořit jakýsi „kontrolní orgán“, který by dohlížel na církve. Ten by měl mít pravomoc dokonce „administrativně uzavřít kostel“.

– Tito politici chtějí omezit i jakoukoliv dotační podporu církví, a to přímo zákonem, a zavést „mechanismy, které by umožnily státu kontrolovat, zda církve a náboženské společnosti využívají majetek získaný v rámci majetkového vyrovnání v souladu s jeho účelem“, který nadto sami vyjmenují.

– Ve svém volebním programu toto hnutí slibuje, že zruší uzavírání platných sňatků v kostele, a chce tak zvrátit dosavadní praxi uznání těchto manželství státem. Byla by pak povinná „legalizace“ manželství na civilním úřadě jako v době komunistického režimu.

– Dále ve svém volebním programu slibuje i výrazné omezení financování církevních a soukromých škol.

Jsme vděční, že církev může po letech útlaku svobodně působit a být nedílnou součástí občanské společnosti. Nedovolme nikomu, aby toto svobodné působení omezil. Nejít volit je sice také projevem svobody, ale nevybereme-li své reprezentanty, jiní to udělají za nás – a my neseme spoluzodpovědnost za to, co jsme svou pasivitou dopustili. Pamatujme při svém rozhodování i na to, že některé strany tiše či otevřeně připouští povolební spolupráci se zmíněnou partají a hrozí tak, že v rámci povolebních vyjednávání se tyto otázky mohou dostat na pořad dne a stát se součástí výměnného obchodu „něco za něco“.

Starší z nás mají za sebou zkušenost komunistické totality – a ti nejstarší zažili i postupné ukrajování svobody, které po válce přivedlo komunisty až k moci. Nedovolme to znovu.

Zdroj: Církev.cz

Masarykův podivný dopis

Vytvoření ČSR byla příležitost pro zviditelnění některých politiků pocházejících z českých zemích, kteří využili toho, že Slováci se chtěli zbavit maďarského dohledu, ale neměli na to dostatek síly.  Rovněž tak Rusíni nechtěli maďarskou nadvládu. 

Vytvořením národního státu československého národa v roce 1918 Masaryk s Benešem předběhli Hitlera. T.G. Masaryk, ač sám z německého prostředí, se nechal slyšet, že s Němci v jednom státě nelze žít, Beneš mluvil o bezvýznamné  třímilionové menšině. Slib autonomie Slovensku a Sudetům nikdy nesplnili, proto Slováci Masaryka neměli rádi, čeští Němci Masaryka ctili jako moudrou hlavu státu,  Beneše brali jako nutné zlo. 

 Československo? Pravda o tomto bývalém státu je přitom velmi smutná. V době první republiky čeští politici vnucovali Slovákům umělou představu československého národa se zjevnou snahou uvrhnout početnou společnost českých Němců do role druhořadé menšiny. Není divu, že tohoto problému patřičně zneužil Adolf Hitler a k propagandě o osvobození sudetských Němců připojil i propagační trik o osvobození Slováků, kteří se tak dočkali slíbeného a nerealizovaného parlamentu, bohužel ale v loutkovém státě.

Pouť svaté Ludmily

 Tetín na Berounsku si připomíná 1100 let od převezení ostatků svaté Ludmily ze zdejšího přemyslovského hradiště na Pražský hrad. Obec kvůli tomu připravila historickou rekonstrukci, na programu jsou i shromáždění a slavnostní průvod. Oslavy budou pokračovat i během víkendu. U příležitosti výročí se rovněž letos otevřela stezka svaté Ludmily, jež sleduje její životní pouť z Mělníka až k Tetínu.

U příležitosti 1100 let od převezení ostatků se v Tetíně uskuteční Svatoludmilská pouť. V pátek večer prošel historický průvod, v sobotu je poutní mše. Součástí akce budou i koncerty, dětské soutěže či Tetínské trhy. V průběhu neděle pak v Tetíně vystaví místní relikvii sv. Ludmily. Oslavy pořádá i Pražský hrad, kde se v sobotu u Ludmilina hrobu v bazilice svatého Jiří bude konat mše k výročí přenesení ostatků.

Svatá Ludmila se narodila v Mělníku kolem roku 860 a o jejím mládí koluje řada legend. Podle jedné byla dokonce pohanskou kněžkou. V útlém věku 14 či 15 let pojala za manžela knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců, se kterým měla tři syny a tři dcery. Po Bořivojově smrti kolem roku 889 vládla několik let sama i coby kněžna. Dva ze synů, Spytihněv a Vratislav, se stali českými knížaty, oba kněžna Ludmila přežila. Pobývala na přemyslovském hradišti Tetín. Právě zde ji 16. září 921 zavraždili vikinští vrazi Tunna a Gommon, na popud vdovy po Vratislavovi Drahomíry.

Čtyři roky po jejím skonu nechal vnuk Václav, syn Drahomíry a Vratislava, její ostatky převézt do kostela sv. Jiří nedaleko pražského knížecího sídla. Svatořečena byla Ludmila ve 12. století, její kult pak patří mezi ty nejdůležitější u nás.

Hitler nebyl vpravo ani vlevo

 Hitler nebyl pravičák, a to navzdory tomu, že se nás tak po dlouhá desetiletí snaží přesvědčit komunistický politický marketing. Dělení komunismu na jedné straně a nacismu a fašismu na straně druhé na levici a na pravici je z podstaty věci zavádějící. S levicí ani s pravicí ta hnutí nemají naprosto nic společného.

Zatímco fašisté a nacisté do jisté míry respektovali soukromé vlastnictví, samozřejmě jen do té míry, dokud neohrožovalo jejich mocenské zájmy, komunisté po celou dobu své mocenské existence soukromé vlastnictví ničili, a to i za cenu ztráty tisíců, možná statisíců lidských životů, jak kupříkladu předvedli v 30. letech minulého století, usilujíce o kolektivizaci ukrajinského zemědělství, do té doby vysoce výkonného.

Útok na kapitalismus a na soukromé vlastnictví představoval jejich osudovou chybu, která se nakonec stala základní příčinou zániku jejich politické moci. Jakákoli alternativa k ekonomice založené na trhu, k němuž neodmyslitelně patří soukromé vlastnictví a je jeho nezbytnou podmínkou, znamená cestu do hospodářského rozvratu. Komunisté, počínaje Stalinem, posedlí představou, že musí v ruce držet absolutní moc, nepochopili na rozdíl od fašistů a nacistů, že je podpora soukromého podnikání politicky posiluje, a ne oslabuje.

Leninův pokus zpětně v ruské ekonomice v roce 1921 po katastrofě způsobené válečným komunismem obnovit kapitalismus byl přesvědčivým dokladem, že komunismus a kapitalismus se vzájemně nevylučují, a že naopak jejich soužití může přinést blahobyt nejen pro privilegované vrstvy. 

Rozhodující roli tu spíš sehrály neukojitelné mocenské ambice, živené pověstnou Stalinovou paranoiou, a přesvědčení komunistů, že si moc udrží výhradně zesilováním teroru a snahou dostat tak cokoli, co se hýbá a přemýšlí, pod totální kontrolu. Kapitalistické podnikání proto vnímali jako cosi podvratného. Trockistu, ačkoli v oněch letech byl opět trockismus „in“ jako údajná alternativa ke stalinismu.

Komunisté od fašistů a nacistů liší i sázkou na poněkud jiné priority. Komunisté sázeli na proletariát, tedy skupinu vymezenou třídním uspořádáním, a odmítali jakoukoli podobu nacionalismu s poukazem na to, že důraz na národní zájmy je nepřijatelný.Fašisté pro změnu sázeli na národ, nacisté na rasu. Národ je tu chápan etnicky s pečlivě vybranými prvky sdílené kultury. Rasa, opírající se o sdílenou genetiku (jak se později ukázalo zcela chybně pojatou), je pak výrazem určité nadřazenosti vyvolené rasy nad jinými skupinami lidí, tak zvaně rasově méněcennými. Rasově vyvolenými byli potomci Vikingů, případně Britové. Mezi rasově méněcenné patřili Židé, Slované, Romové a další. Moderní genetika zcela vyvrátila, že existuje několik ras. Je jen jedna: lidstvo.

Cílem politického usilování jak levice, tak pravice byl svobodný, emancipovaný člověk, vědomý si své odpovědnosti za sebe i za své bližní. Jen cestu k němu hledaly levice i pravice rozdílně.

Pravice byla historicky přesvědčena, že člověk, který se už svobodný rodil, který byl v duchu křesťanského sociálního učení nedotknutelný ve své důstojnosti, se jako svobodný a za sebe zodpovědný jedinec bude chovat z povahy své podstaty. Pokud se tak přesto nechová, pak jen díky tomu, že byl o sobě cestou vzdělávání nedostatečně uvědoměn.

Levice nespoléhá na automatickou uvědomělost člověka, i když respektuje jeho svobodnou podstatu. Má zkušenost s lidmi nižších tříd, žijících zpravidla v nejistotě existenciální i existenční. Svobodnou zodpovědnou existenci chápou spíš jako nepříjemný úděl, kterého se rádi zbaví, najde-li se někdo, kdo se o ně postará. Pochopila, že jejich vnitřní nejistotu může rozptýlit jen cestou praktikované sociální vnímavosti, vstřícným sociálním systémem, který ale nezaopatřuje, nýbrž staví lidi na vlastní nohy. Tak nakonec v sobě naleznou schopnost ke svobodě.

Západ v nebezpečí

Na světě skutečně existují draci a někteří z nich se zvedají na Východě a možná si nás brzy najdou. Ti nejstrašnější jsou však již mezi námi, obývají naše duše, stáčejí je ke zlu, lži a ošklivosti a způsobují jejich rozklad. Útěchou nám však může být Chestertonovo ujištění, že takové draky lze zabít.

Západní civilizace je nepopiratelně v úpadku a její samotná existence je skutečně nejistá. Tyto myšlenky by nás však neměly stahovat do bažiny defétismu. Někteří konzervativci bohužel vyzývají k ústupu. Říkají, že je příliš pozdě, že zbytek musí utéct na barikády a chránit sebe a vše, co zbylo ze západní civilizace, před barbary u bran. Podobně jako Tolkienův král Théoden Helmův žleb chtějí v zoufalé snaze uchránit svět lidí před hodinou skřetů. Vyzývám však konzervativce, aby odmítli přenechat současnou hodinu temnotě, a připojuji se k Tolkienovu Aragornovi a Peteru Jacksonovi a volám:

Může přijít den, kdy odvaha selže, kdy opustíme své přátele a porušíme všechna pouta přátelství, ale dnes to nebude! Hodina vlků a rozbitých štítů, kdy se zhroutí věk lidí, ale dnes to nebude! Dnes bojujeme! Ve jménu všeho, co je vám na této dobré zemi drahé, vás vyzývám, abyste se postavili na odpor. Povstaňte, muži Západu!

Zdroj: The Imaginative Conservative 

Kostelní náměstí v Gmündu omládne

 Od začátku září lze u kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Gmünd-Neustadtu vidět stavební stroje: Upravuje se prostor před kostelem, náklady se odhadují na přibližně 220 000 eur.

Více než 60 let po zřízení náměstí u kostela je nyní nezbytná komplexní rekonstrukce. Návrh náměstí pochází ze 60. let 20. století a již neodpovídal moderním požadavkům. Zejména staré betonové desky vykazovaly značné opotřebení a byly rozsáhle poškozeny mrazem. „Vzhledem k tomu, že tento stav nelze dlouhodobě udržet, rozhodla se farní rada náměstí upravit,“ oznámila farní rada.

Stavba bude stát přibližně 220 000 eur (5,350.000 Kč) a stavební práce by měly být dokončeny do konce října. V budoucnu budou odstraněny dva boční vchody z ulice a přeměněny na zelené plochy. Centrální vchod bude rozšířen ze současných devíti metrů na 13,5 metru, aby se vytvořilo více prostoru pro návštěvníky. Nový povrch bude tvořen velkými betonovými deskami se speciálním povrchem, položenými bezespárově.

Díky tomu bude náměstí přístupné pro těžká vozidla, jako jsou hasičská a záchranná vozidla. Přístup do farního centra bude navíc bezbariérový. „Jsme velmi vděční za každý dar a podporu,“ říká duchovní správce P. Tomáš Vyhnálek. Dary lze zaslat na adresu: AT19 3241 5000 0403 0441, s odkazem na „Kirchenplatz“.