Osvobození koncentračního tábora Dachau 29. dubna 1945

Americké jednotky dorazily do Dachau v neděli 29. dubna 1945 odpoledne. Tábor nebyl cíl jejich cesty, narazily na něj náhodou, když mířily do Mnichova. Dachau nebylo na vojenských mapách zaneseno jako strategický bod. Na to co Američané uviděli, nebyli vojáci nijak připraveni. To byl šok, z něhož vyplynul nezvladatelný vztek.

Dachou po zřízení r.1933

Zřízení koncentračního tábora v Dachau, jako prvního v nacistickém Německu, oznámil Heinrich Himmler již 20. března 1933, tedy necelé dva měsíce po uchvácení moci nacisty. O dva dny později byli do Dachau přivezeni první vězni, především komunisté a sociální demokraté.

K bráně tábora vedla železniční vlečka, na níž bylo 29. dubna 1945 odstaveno 40 vagonů. Všechny do jednoho byly až po okraj naplněny lidskými těly, mnohá z nich už byla v rozkladu. Bylo napočítáno 2310 mrtvol.

Poblíž vlečky se nacházela pec krematoria, plná hořících těl. Vzduchem pronikal štiplavý a všudypřítomný zápach smrti.

V táboře v tu chvíli přežívalo na třicet tisíc vězňů připomínajících spíše oživlé kostlivce. Americké vojáky popadl hněv. Všechny dozorce nahnali ke zdi a bez soudu postříleli. Popravu provedlo 19 amerických vojáků.

Američtí vojáci popravují dozorce SS

 Při příchodu Američanů povstali vězni a několik dozorců a káp utloukli k smrti. "Celá léta nás esesáci měli jen za zvířata. Slitování od nás nemůžou čekat."  Vojáci dozorce SS popravili spolu se strážnými psy.

V Dachau byli zpočátku vězněni političtí odpůrci režimu, tedy především komunisté, sociální demokraté a odboráři, ale přibývali také židovští vězni. Po "křišťálové noci" bylo do Dachau zavlečeno více než 10 tisíc židů z celého Německa, kteří byli propouštěni až po několika týdnech, pokud slíbili, že opustí Německo.

V červnu 1933 se velitelem tábora stal Theodor Eicke, který v něm zavedl režim, jehož podstatou byla soustavná terorizace vězňů a snaha o jejich co nejdůkladnější ponížení. Eicke nechal tábor obehnat elektrickým plotem se strážními věžemi. Dachau se stalo vzorem pro ostatní koncentrační tábory.

S postupem války přibývalo v táboře nejrůznějších skupin vězňů z okupovaných zemí. Po okupaci Čech a Moravy tam byli přiváženi lidé z protektorátu. V Dachau byl například vězněn od r.1939 až do konce války farář z Rudolfova u Č. Budějovic Josef Plojhar, v letech 1948-1968 ministr zdravotnictví ČSR. Také v Dachau byla vedle rozsáhlého krematoria vybudována plynová komora, ta však nikdy nezačala sloužit svému účelu. (stk)