Skvělá kondice
americké ekonomiky ve 20. letech přiměla drobné střadatele investovat do akcií.
Mezi lety 1927 a 1929 investiční společnosti znásobily svou hodnotu desetkrát.
Ještě v polovině října
1929 americkou veřejnost ani nenapadlo, že během krátké doby se z milionů
spokojených a dobře si žijících lidí stanou žebráci. Varovné hlasy některých
ekonomů, kteří tvrdili, že akcie jsou nadhodnocené, nikdo nebral vážně. 20.
října 1929 se v novinách objevily první články varující před investiční
bublinou. Lidé, kteří v akciích měli nejen celoživotní úspory, ale i peníze
půjčené od bank, dostali strach a rozhodli se cenných papírů zbavit.
Celý systém postavený
na důvěře v nekonečný růst začal rychle kolabovat. V pondělí 21. října začalo
první velké rozprodávání akcií a jejich cena tak prudce klesla. Nabídka
převálcovala poptávku. Nedůvěra se šířila a ve čtvrtek 24. října už bylo k
prodeji nabídnuto 12 milionů akcií, o které nikdo nestál. Cena tak klesla na
minimum, finanční ztráta za jediný den činila přes 11 miliard dolarů. 25. října
1929 oznámila newyorská burza krach. To
způsobilo kolaps dalších amerických burz. Tento den se do dějin ekonomie
tak navždy zapsal jako černý pátek a je
dnem, kdy začala velká hospodářská krize.
Hospodářská krize měla
drastický průběh a ovlivnila chod dějin. Miliony lidí ztratilo práci a bylo bez
prostředků na živobytí. Podpora v nezaměstnanosti v USA nebyla, pouze města a a různí soukromí mecenáši poskytovaly hladovým lidem stravu. Sebevraždy byly
na denním pořádku. USA se s krizí potýkaly až do počátku 2. světové války, kdy
teprve se začal americký průmysl zotavovat.
Hospodářská krize se
rychle přenesla do Evropy, kde se projevovala nejen nezaměstnaností a bídou,
ale využili jí nacisté v Německu, jimž nezaměstnanost a bída obyvatelstva přispěly k volebnímu vítězství. V Československu
vysoká nezaměstnanost značně posílila komunisty, kteří operovali situací v
Sovětském svazu, jenž krizí a nezaměstnaností postižen přímo nebyl.
Žádné komentáře:
Okomentovat