Povinné šetření elektřinou.
Vánoční
prázdniny roku 1944 byly kvůli nedostatku uhlí neustále prodlužovány, až do
dubna, kdy se už netopilo. Od ledna 1945 byly nařízeny úspory elektřiny, každý
majitel elektroměru musel jedenkrát týdně zapisovat spotřebu, která musela být
snížena o 30 %, jinak byla do domu dodávka proudu zastavena. Zemědělská mládež ročníků 1921, 1922 a
1923 byla začátkem roku povolána k výkopu zákopů na moravsko-slovenské a
rakousko-slovenské hranici, protože ze Slovenska hrozil útok sovětské armády.
Omezení dopravy a pošty.
23.
ledna byly zrušeny rychlíky a spěšné vlaky. Bez zvláštního povolení bylo možné
cestovat maximálně do vzdálenosti 75 km. Pošta přestala přijímat balíky i
dopisy, bylo možné
posílat jen korespondenční lístky a pohledy. Každý majitel lesa musel z 1 ha
odevzdat 1 m3 palivového dřeva, rozřezaného a rozštípaného na malé špalíčky. Dřevo, za které se
platilo 180 korun za m3, bylo určené pro autobusy jezdící na dřevoplyn.
 |
| Národní hosté |
Národní hosté.
Do
vesnic v Čechách byly od poloviny ledna přiváženy velké skupiny německých
uprchlíků z Horního Slezska, říkalo se jim „národní hosté“. Jednalo se hlavně o
ženy s dětmi, starší muže a o dospívající
mládež. S nimi přicházeli i zajatci, hlavně francouzští, kteří u nich
byli nasazeni na zemědělské práce. Národní hosté byli ubytováni na slámě ve
školách, hospodách, velkostatcích i jednotlivě v českých rodinách. Obce jim musely zajistit vaření jídel a
zemědělci zásobovat mlékem a dalšími potravinami. Postupně byli odváženi do
Německa. Někde pobyli krátce, v některých obcích až do převratových dnů
května 1945 a déle. Většinou tito lidé
byli skromní, pokorní, zoufalí ze ztráty domova a majetku, často rolníkům, u kterých byli ubytováni, pomáhali se zemědělskými a domácími pracemi. Avšak byly výjimky, když se jednalo o nejhorší Němce, s jakými se obce vůbec kdy setkaly. Přestože
byli na útěku, hladoví a špinaví, chovali se někteří povýšeně, vykřikujíce, že
Němci válku nemůžou nikdy prohrát. Němečtí výrostci využívali toho, že se jim
nesmí nic stát, ničili obecní i soukromý majetek a nadávali Čechům. Přesto
čeští lidé nenechali děti uprchlíků hladem. Byli i bohatí uprchlíci, kteří vezli značný majetek na koňských bryčkách i
na vozech tažených traktory, přičemž jim posluhovaly polské služky, které musely
jet s nimi. Když národní hosté odjeli, každá obec si oddechla, i když se od
našlapaného bláta a slámy plné hmyzu pracně musely uklízet školní třídy.
Žádné komentáře:
Okomentovat