K obci Žumberk ve středověku patřilo několik osad v okolí a byl zde pivovar, masné krámy, krčma a konaly se zde pravidelné výroční trhy. Škola zde byla od roku 1612.
 |
| Žumberk v 15. století (obraz ve Vídni) |
10.května
1945 z Trhových Svin do Žumberku přispěchala revoluční garda, jejíž mnozí
příslušníci byli patrně ještě školou povinní, aby nastolila českou správu obce.
Nejudatnějším činem revolucionářů byl táborák na návsi, tj. spálení německé
obecní knihovny a všech německy psaných historicky cenných dokumentů, včetně
obecní kroniky vedené od 17. století.
 |
| Žumberk 25. září 1945 |
15. srpna 1945 se ze Žumberku do Rakouska tajně
vystěhovalo 9 velkých sedláků. 24. září 1945 bylo slavnostně zahájeno osidlování. V 9 hodin přijeli vozy několika prvních osídlenců. Na
okraji vesnice na ně čekala hudba, která je doprovodila až ke kostelu, kde byla
připravená tribuna. Řečnili: za okresní správní radu Kudlík, za ministerstvo
zemědělství ing. Koťátko, který neopomněl připomenout Bílou horu a návrat na půdu českých předků (Shodou okolností
právě majitel žumberské tvrze, hrabě Karel Jiří Buquoy, byl praprapotomkem vítěze na
Bílé hoře Karla Bonaventury Buquoye.), a předseda Okresního národního výboru v Českých Budějovicích.
Potom ing. Koťátko zaváděl první osídlence do jejich nových domovů, přičemž
původní německé majitele statků vyváděli českoslovenští vojáci, kteří je
odváželi na práci do jiných vesnic. Slavnost natáčeli filmaři a pražský
rozhlas.
 |
| Příjezd prvního osídlence do Žumberku. |
V
průběhu roku 1946 byli postupně ostatní němečtí obyvatelé Žumberka převáženi do sběrného tábora
v Kaplici, kde přebývalo asi 1.200 lidí. V srpnu 1946 byli jako poslední Němci
ze Žumberka vystěhováni bývalí němečtí sociální demokraté, kteří si mohli sebou vzít
vybavení obytných místností. Své domovy opouštěli s velkým pláčem, ale
také s nadějí na klidný život v nové
vlasti. V Žumberku nezůstal ani jeden Němec.
 |
| Žumberk-náves před rokem 1945 |
Během
roku 1946 se v Žumberku narodilo 22 dětí, které pokřtil první poválečný český
farář a učitel náboženství P. Ferdinand Klíma. Bohoslužby v kostele Stětí sv. Jana
Křtitele pravidelně navštěvovalo 120 až 150 lidí. Prvním českým ředitelem
trojtřídní obecné školy byl jmenován Karel Bednář. S ním přišli 4 učitelé.
 |
| Žumberk: Kostel a škola v roce 1918 |
Ředitel školy Bednář v Žumberku nejdřív musel ze školy
vyhnat vojáky Rudé armády. Polovina školních dětí pocházela z rodin rumunských
Slováků, čtvrtina z původních rodin německých (ty byly v roce 1946 odsunuty).
Přesto se školu povedlo uvést do chodu a stabilizovat. Mnohým osídlencům ležel
Bednář v žaludku, a tak využili únorového převratu 1948 a zaútočili na něj
různými udáními. Žádné se neukázalo pravdivé. Když byl vyšetřován kvůli
žhářství (zapálení stodoly s úrodou), byl z funkce ředitele odvolán a přeložen do Byňova..
Udání bylo falešné - byl nalezen skutečný viník. (Robert Fischer)
 |
| Odsun českých Němců. |
Poznámka:
Rumunští Slováci se do Čech po válce dostávali prakticky proti své vůli. Při
náboru, které československé úřady v Rumunsku dělaly, jim byl slíbena půda na
Slovensku. Vlaky s rumunskými Slováky však na Slovensku vůbec nestavěly a
odvážely je rovnou do českého pohraničí. Tito lidé pak využívali každou
příležitost k útěku na Slovensko.
Žádné komentáře:
Okomentovat