Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 6. listopadu 2011

Páni z Rožmberka 1250 - 1611.

Odkazy:

Půjčky v 16. století.

Konec legendy o zlatě v rožmberské hrobce.

Páni z Rožmberka, jejichž vymření v roce 1611 si letos připomínáme, byli jedním z nejmocnějších rodů v Koruně české, v 15. století byli dokonce nejmocnější po králi. Šlechtici si zakládaly na dlouhých a širokých rodokmenech, které nerespektovaly státní hranice. Jinak to nebylo ani u Rožmberků, kteří u svého jména uváděli příbuzenství se slavným italským šlechtickým rodem Ursinů.


Jeden z rožmberských hradů byl v Nových Hradech.

Rožmberské dominium bylo na českém jihu, kde vzniklo i jeho jméno Rosenberg, podle názvu hradu postaveného roku 1250 na vrchu nad Vltavou, nedaleko Vyššího Brodu, nazývaného Růžová hora - Rosenberg. Z německého jména vzniklo české Rožmberk. Vyprofilování rožmberského rodu bylo složitější.

Jižní Čechy byly na počátku druhého tisíciletí opomíjenou oblastí s malým počtem obyvatelstva. Když král Přemysl I. Otakar zjistil, že kraj je osidlován německým obyvatelstvem, přičemž si zde začal budovat vesnice a tvrze velkostatek kláštera z dolnorakouského Zwettlu (Světlá), rozhodl se jižní Čechy uměle osídlit českými poddanými. Nabídl oblast svému nejvyššímu úředníkovi Vítkovi z Prčic, jenž vlastnil už dobře fungující panství na Sedlčansku a Benešovsku. Vítkovi poddaní už byli zkušení hospodáři. Mnoho těchto zemědělců Vítek přesunul na jih, aby tam vykáceli lesy, odvodňovali močály a zakládali pole, louky, rybníky atd.




Vítkův hrádek (1.063 m)

Kolonizace jižních Čech však neprobíhala živelně. Vítkovi úředníci kraj důkladně rozměřili, určili plochy k vykácení a usedlíkům přidělili jednotlivé parcely. Úředníci určili místa, kde budou založeny vesnice, jejichž půdorys vyměřili. Toto dílo se z velké části zachovalo dodnes. Vesnice byly zakládány v mírných údolích, jimiž protékal potok, na kterém byl postaven rybník jako zdroj vody pro zvířata i pro hašení požárů. Střed vesnice tvořila velká travnatá náves, kolem níž byly ve dvou řadách postaveny usedlosti poddaných. Hlavní cesty vedly okolo vesnice.

Podle pověsti Vítek z Prčic své panství rozdělil svým čtyřem synům (obrazy znázorňující tuto legendu se nacházejí na mnohých jihočeských hradech a zámcích). Jisté je, že Jindřich Vítek měl hrad Neuhaus, a město, které vedle vyrostlo dostalo podle pána jméno Jindřichův Hradec. Druhý Vítek získal od světelského kláštera Třeboň, která podle Vítka dostala německé jméno Wittingau (Vítkova župa). Další Vítek založil své sídlo v Krumlově, poslední Vítek měl už výše uvedený hrad Rožmberg.

Jak bylo u šlechty zvykem, panství byla rozdělována pro početné potomstvo, na malé statečky. Potomci rožmberského Vítka však byli prozíravějšími hospodáři, nedělili, ale spojovali, takže postupně majetek svých příbuzných, všelijak zadlužených, připojili ke svému panství. Své hlavní sídlo přestěhovali do Krumlova. Po roce 1600, když předtím Petr Vok z Rožmberka byl nucen Krumlov prodat, se hlavním městem rožmberského dominia stala Třeboň.

Odkazy:

Půjčky v 16. století.

Konec legendy o zlatě v rožmberské hrobce.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.