(předcházející část) Blatská osada Komárov (429 m) vznikla v době středověké kolonizace, i když první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1492. Leží na rovině v blízkosti mohutného rašeliniště.
Roku 1510 Jan Čabelický ze Soutic koupil tvrz Březnici a s ní Komárov s blízkým dvorem Nadějí. Dvůr byl pronajt Antonínu Skočdopolovi, měšťanu soběslavskému za 360 zlatých. Další zprávy jsou z roku 1845, kdy byl dvůr pronajat Gabrieli Švestkovi, měšťanu bechyňskému. V té době byl Komárov připojen k soudnímu okresu bechyňskému, což bylo pro odlehlost a špatné silniční spojení velmi nevýhodné. Několik pokusů obce o připojení k Soběslavi podařilo se teprve roku 1949 při reorganizaci veřejné správy.
Východní část původně obdélníkové návsi, s rybníkem, lemováné honosnými selskými statky, byla později zastavěna. Stojí zde kaple kaple z 19. stolení, obecní budova (bývalá škola) hasičská schráň, obchod a další stavby. Zajímavý kuželový pomník padlých v 1. světové válce stojí v západní části návsi. Bohaté zdobené štíty statku s bílými štukovými reliéfy na barevné omítce působí dojmem jemné krajky. Zdobí nejen obytná stavení, ale i špýchary. Jsou názornou ukázkou postupného přechodu lidové blatské architektury od barokních forem k prvkům empírovým a pseudorománským, typickým pro období pozdního romantismu.
Komárovské štíty jsou nerozlučně spjaty se jménem významného tvůrce této oblasti Martina Patáka (1816-1889) z Vlastiboře. Na Blatech působil od začátku 60. let 19. století. Již před ním pracovali v oblasti zedníci, kteří zdejší původně dřevěnou (roubenice) zástavbu postupně nahrazovali zděným objekty. V Komárově k tomu došlo počátkem 19. století, protože již v roce 1828 byly všechny statky na návsi zděné. Možná, že autorem těchto staveb byl zedník Jan Šoch ze Zálší.
Komárov je rodištěm Bedřicha Dubského (1880-1957), autora knihy Pravěk jižních Čech.
Komárov, který od roku 1995 je památkovou rezervací, je samostatnou obcí, která má 121 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování.
Roku 1510 Jan Čabelický ze Soutic koupil tvrz Březnici a s ní Komárov s blízkým dvorem Nadějí. Dvůr byl pronajt Antonínu Skočdopolovi, měšťanu soběslavskému za 360 zlatých. Další zprávy jsou z roku 1845, kdy byl dvůr pronajat Gabrieli Švestkovi, měšťanu bechyňskému. V té době byl Komárov připojen k soudnímu okresu bechyňskému, což bylo pro odlehlost a špatné silniční spojení velmi nevýhodné. Několik pokusů obce o připojení k Soběslavi podařilo se teprve roku 1949 při reorganizaci veřejné správy.
Východní část původně obdélníkové návsi, s rybníkem, lemováné honosnými selskými statky, byla později zastavěna. Stojí zde kaple kaple z 19. stolení, obecní budova (bývalá škola) hasičská schráň, obchod a další stavby. Zajímavý kuželový pomník padlých v 1. světové válce stojí v západní části návsi. Bohaté zdobené štíty statku s bílými štukovými reliéfy na barevné omítce působí dojmem jemné krajky. Zdobí nejen obytná stavení, ale i špýchary. Jsou názornou ukázkou postupného přechodu lidové blatské architektury od barokních forem k prvkům empírovým a pseudorománským, typickým pro období pozdního romantismu.
Komárovské štíty jsou nerozlučně spjaty se jménem významného tvůrce této oblasti Martina Patáka (1816-1889) z Vlastiboře. Na Blatech působil od začátku 60. let 19. století. Již před ním pracovali v oblasti zedníci, kteří zdejší původně dřevěnou (roubenice) zástavbu postupně nahrazovali zděným objekty. V Komárově k tomu došlo počátkem 19. století, protože již v roce 1828 byly všechny statky na návsi zděné. Možná, že autorem těchto staveb byl zedník Jan Šoch ze Zálší.
Komárov je rodištěm Bedřicha Dubského (1880-1957), autora knihy Pravěk jižních Čech.
Komárov, který od roku 1995 je památkovou rezervací, je samostatnou obcí, která má 121 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat