Jan Satrapa, řezník a podnikatel ze Studené, jistě v roce 1917, když kupoval budovy kostelecké brusírny skla, netušil jaké peripetie jeho uzenářský podnik postihnou a do jakých rozměrů se za necelých sto let rozroste.
Uzenářskou tradici na Vysočině, na hranicích Čech a Moravy, založil v roce 1875 řezník a uzenář František Satrapa. Řezníkem se vyučil v letech 1864 až 1866 v Nové Bystřici u tamního řeznického mistra Placha. Jako řeznický tovaryš pracoval v letech 1868 až 1869 u řezníků ve Slavonicích a v dolnorakouském Schremsu, v letech 1869 a 1875 byl zaměstnán jako řeznický pomocník u řezníka a uzenáře Ernsta ve Vídni. Od r. 1875 působil ve Studené, kde obdržel k provozování řeznické činnosti živnostenský list.
Postupně rozšiřoval svoji řeznickou živnost a jeho výrobky se dostávaly i na vzdálenější trhy, neboť byly oblíbené pro svojí kvalitu. V roce 1896 zřídil první pobočku v Popelíně. Velké obliby na trzích dosáhly Satrapovy šunky, které posílal do Vídně, kde na výstavě kuchařského umění obdržel za své výrobky zlatou medaili a záslužný kříž. Následovaly výstavy a ocenění v Paříži a v Římě. Přestože neměl výuční list, úřady mu, pro kvalitu vyráběného zboží, povolily zřídit řeznickou a uzenářskou dílnu, která se v roce 1904 rozrostla o nové jatky a lednice.
Živnost převzal v roce 1907 syn Jan Satrapa, a firma Velkouzenářství a výroba šunek ve Studené se začala rozrůstat. V roce 1916 se Jan Satrapa spojil s telčským obchodníkem Richardem Spitzerem a společně založili První moravskou továrnu na uzenářské zboží a konzervy ve Studené. V roce 1917 přikoupili bývalou brusírnu skla v Kostelci, kterou přeměnili na Továrnu na uzeniny a konzervy v Kostelci.
V roce 1926 se Satrapa se společníkem rozešel, sám zůstal vlastníkem obou továren a v témž roce založil Akciovou společnost na salám a poživatiny Hodice, kde byly vyráběny trvanlivé salámy. V roce 1927 koupil textilku v Krakulčí, ze které zřídil Akciovou společnost pro průmysl masný a konzervový v Krahulčí. V roce 1935 koupil textilku v Rozkoši, kde pak byly vyráběny plechovky pro všechny Satrapovy závody. V roce 1947 předal podnik synovi Janu Satrapovi, jemuž byl v roce 1948 znárodněn.
V roce 1992 vznikla firma Kostelecké uzeniny, která zřídila provozy na několika dalších místech v Čechách a na Moravě. V roce 2003 ji koupila společnost Holding a.s., jež už vlastnila podniky Masna Studená a Maso Planá. K 1.lednu 2010 Agrofert z těchto třech hlavních podniků vytvořil společnost Kostelecké uzeniny. Satrapovy podniky v Kostelci a Studené se letos opět spojily. (R.Fischer, 19.2.2010)
Uzenářskou tradici na Vysočině, na hranicích Čech a Moravy, založil v roce 1875 řezník a uzenář František Satrapa. Řezníkem se vyučil v letech 1864 až 1866 v Nové Bystřici u tamního řeznického mistra Placha. Jako řeznický tovaryš pracoval v letech 1868 až 1869 u řezníků ve Slavonicích a v dolnorakouském Schremsu, v letech 1869 a 1875 byl zaměstnán jako řeznický pomocník u řezníka a uzenáře Ernsta ve Vídni. Od r. 1875 působil ve Studené, kde obdržel k provozování řeznické činnosti živnostenský list.
Postupně rozšiřoval svoji řeznickou živnost a jeho výrobky se dostávaly i na vzdálenější trhy, neboť byly oblíbené pro svojí kvalitu. V roce 1896 zřídil první pobočku v Popelíně. Velké obliby na trzích dosáhly Satrapovy šunky, které posílal do Vídně, kde na výstavě kuchařského umění obdržel za své výrobky zlatou medaili a záslužný kříž. Následovaly výstavy a ocenění v Paříži a v Římě. Přestože neměl výuční list, úřady mu, pro kvalitu vyráběného zboží, povolily zřídit řeznickou a uzenářskou dílnu, která se v roce 1904 rozrostla o nové jatky a lednice.
Živnost převzal v roce 1907 syn Jan Satrapa, a firma Velkouzenářství a výroba šunek ve Studené se začala rozrůstat. V roce 1916 se Jan Satrapa spojil s telčským obchodníkem Richardem Spitzerem a společně založili První moravskou továrnu na uzenářské zboží a konzervy ve Studené. V roce 1917 přikoupili bývalou brusírnu skla v Kostelci, kterou přeměnili na Továrnu na uzeniny a konzervy v Kostelci.
V roce 1926 se Satrapa se společníkem rozešel, sám zůstal vlastníkem obou továren a v témž roce založil Akciovou společnost na salám a poživatiny Hodice, kde byly vyráběny trvanlivé salámy. V roce 1927 koupil textilku v Krakulčí, ze které zřídil Akciovou společnost pro průmysl masný a konzervový v Krahulčí. V roce 1935 koupil textilku v Rozkoši, kde pak byly vyráběny plechovky pro všechny Satrapovy závody. V roce 1947 předal podnik synovi Janu Satrapovi, jemuž byl v roce 1948 znárodněn.
V roce 1992 vznikla firma Kostelecké uzeniny, která zřídila provozy na několika dalších místech v Čechách a na Moravě. V roce 2003 ji koupila společnost Holding a.s., jež už vlastnila podniky Masna Studená a Maso Planá. K 1.lednu 2010 Agrofert z těchto třech hlavních podniků vytvořil společnost Kostelecké uzeniny. Satrapovy podniky v Kostelci a Studené se letos opět spojily. (R.Fischer, 19.2.2010)
Tak jako Satrapa si představuji úspěšného podnikatele, který začne od nuly a tvrdou prací se dopracuje k velké firmě. Jako Baťa. Většina podnikatelů po roce 1989 začala obráceně - s velkým cizím majetkem, který většinou prohýřila a zbytek přenechala těm co se za komunoušů naučili v penězích pohyvovat.
OdpovědětVymazat