Měnová reforma před 70 lety. Zahradníček komentuje

 Měnová reforma před 70 lety. Zahradníček komentuje 

04.06.2023 11:49 - V sobotu 30. května 1953 byl obyčejný pracovní den s osmihodinovou pracovní dobou. V 5 hodin odpoledne předseda vlády Viliam Široký oznámil v rozhlase výměnu peněz. Obyvatelstvo v Československu si oddechlo. 

Za sedmdesát let od tohoto dne, především po listopadu 1989, byla o měně vymyšlena spousta báchorek, především, že všichni byli postiženi a rozzuření. Skutečnost byla jiná. Lidé sice neměli komunistickou vládu v lásce a čekali, že každou chvíli "to praskne", ale měnu brali jen jako jeden z běžných činností vlády. Změn bylo v letech 1938 až 1953 tolik, že to mimořádné překvapení nebylo.

Už od podivných Stalinovy a Gottwaldovy smrti byly na veřejnosti šířeny šuškandy o tom, že komunistický režim chystá nějakou rošádu. Výměna peněz jistě byla připravována delší dobu. Vláda ji tajila do poslední chvíle, dokonce i nové peníze byly tajně vytištěny a vyraženy v SSSR.

Podezření na měnovou reformu padlo v polovině května, když vláda nařídila podnikům vyplácet zálohy na mzdy v polovině měsíce. Předtím byly zálohy vypláceny podle podmínek jednotlivých podniků. Lidé se vrhli do obchodů s volně prodejným zbožím, což bylo hlavně luxusní zboží a drahé kovy.. Potraviny, oděvy a domácí potřeby bylo možné koupit jen na lístky.

Měnová reforma byla zdůvodňována tím, že bývalá buržoasie má zásluhou obchodu se zatajeným zbožím nahromaděno spoustu peněz, které chybí v oběhu. I takové případy  byly, ale při výměně peněz se ukázalo, že nejvíc peněz měnili a nejvíc na měně prodělali horníci a dělníci v těžkém průmyslu a strojírenství. Těžba uhlí a výroba železa byly po roce 1948 preferované a nejlépe placená zaměstnání. Zatímco lidé na vesnicích při výměně sotva dali dohromady 300 korun na výměnu 1:5, dělníci v těžkém průmyslu nosili k výměně i 100.000 korun (nad 300 korun byla výměna 1:50) a více. Vzhledem k úpravě cen v obchodech  v poměru 1:10, bylo zřejmé, že postiženi budou dělníci. Proto na několika místech vyšli protestovat do ulic. 

Po měně některé úřady dostaly příkaz provést tajný průzkum veřejného mínění, což spočívalo v nezákonném čtení pohlednic a korespondenčních lístků na poštách. Výsledek průzkumu údajně příjemně překvapil i komunistickou vládu. 40 procent obyvatelstva s měnovou reformou souhlasilo, 50 procentům byla lhostejná a nevadila, pouze 10 procent lidí s ní zásadně nesouhlasilo.

Spor o ulici Rudé armády v současnosti vypukl v Sezimově ústí. Na Městské zastupitelstvo přišel návrh přejmenovat ji na ulici Hany Benešové. "Pěšky jako za vozem." Komunisté z města, které kdysi vybudoval Baťův koncern, se rozhodli bránit Rudou armádu do roztrhání těla. Podle nich nás osvobodila, a dokonce dvakrát. Národovci by proti ulici Hany Benešové nebyli, i když ta mimo předvádění klobouků ničím jiným nikdy nevynikla. V roce 1937 odmítla být kmotrou motorové stříkačky hasičů v Kapličkách (po roce 1945 byla obec u Lipna zcela zlikvidována). V říjnu 1938 Benešová z pistole střelila do prsou generála Zmeka, který na zasedání generálního štábu obvinil Beneše z vlastizrady (Zmek se po operaci uzdravil, ale zahynul v nacistickém vězení).

Josef Zahradníček  

Vzpomínáme na války minulé, současné i budoucí. Zahradníček komentuje

 28.05.2023 8:35 - Podivné dnešní ranní šero mě donutilo vyhlédnout z okna. Byla tam hustá bílá mlha, kterou se od východu snažilo proniknout slunce. Pohled na teploměr mě donutil nejméně dvakrát si protřít oči. Ukazoval +3°C, což je teplota zimní. Meteorologové včera předpověděli velmi teplé a suché následující dny. 

Válka na Ukrajině pokračuje, Rusko  ustoupit nehodlá, i když už v nabídce mírového jednání nezdůrazňuje připojení Ukrajiny zpět k Ruské federaci, ale požaduje návrat Ukrajiny k ruštině jako úřednímu jazyku a stáhnutí přihlášek do EU a NATO. Zdá se, že Putin největší nebezpečí pro Rusko vidí v Evropské unii, především ve vysoké životní úrovni jejích obyvatel. Nejen harašení hvězdnými zbraněmi, ale také touha lidí po napodobení života na Západě byla příčinou pádu komunizmu a rozpadu východního bloku. Proto je EU největším nepřítelem Ruska. Ztratit vliv na Ukrajině, znamená pro Kreml oddálení od střední Evropy, a tím konec Stalinova snu o velkém Rusku sahajícímu až k Atlantiku.

Každoroční sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jméno jeho předsedy Bernda Posselta i osmdesát let po vyhnání německého obyvatelstva působí na české národovce jako červený hadr na býka. Konkrétně na tu část českých „elit,“  která antipatie či rovnou nenávist k sudetským Němcům stále bere jako povinnost plnit odkaz mstivého Stalinova mužíka Edvarda Beneše a jeho partyzánských a rabovacích gard.

Hra na sudetskou strunu se vyplácí především politikům. Před deseti lety si to ověřil Miloš Zeman, jemuž na Hrad pomohla poznámka protikandidáta Karla Schwarzenberga, že Edvard Beneš by za odsun Němců podle současných měřítek patřil před soud v Haagu. Zeman pak jeho výrok využil ve svůj prospěch a Schwarzenberga označil za sudeťáka. 

 "Nevím, jestli sním, nebo bdím. Toto mě opravdu absolutně pobouřilo,“ řekl Václav Klaus v televizi, když se dozvěděl, že prezident Pavel poděkoval Posseltovi za obří pomoc při vylepšování česko-německých vztahů. O inteligenci Václava Klause není nutno více se zmiňovat, stačí uvést, že se bratříčkuje s polofašistickými organizacemi, jako je AfD v Německu a Strana svobodných v Rakousku. Klausova nenávist k slušným lidem je zřejmě vrozená.

Josef Zahradníček

Lidé v protektorátu atentát nechápali

 Pražský atentát na šéfa nacistického Hlavního úřadu říšské bezpečnostní služby Reinharda Heydricha zřejmě byla provokace britských vojenských orgánů, přičemž následky měli nést obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava. Provedení bylo svěřeno československé londýnské emigraci. O významné akci na území protektorátu musely předem vědět nacistické zpravodajské služby, neboť věděly o mnohem méně významných akcích. Že  předem nezasáhly, může mít příčinu v tom, že Heydrichova hvězda  stoupala v NSDAP  tak strmě, že začala ohrožovat další nacistické špičky a také Hitlera, který  odstoupení z čela strany ani v duchu nepřipustil. Hitler byl zárukou toho, že nevraživost mezi nejvyššími nacisty na povrch nevypluje. Bez Hitlera by přišli o pozice i o moc. 

Heydrich oproti běžným zvyklostem 27. května 1942 vyjížděl z Panenských Břežan se zpožděním. Gabčíkův samopal se zasekl, následovala improvizace. Speciálně vyrobená puma, kterou na vůz vrhnul Jan Kubiš, Heydrichův mercedes zasáhla. Výbuch prorazil pravé zadní dveře a sedačku, Heydrich byl zraněn střepinou bomby a útržky čalounění ze sedadla. Gabčík s Kubišem se po akci dali na útěk. Zraněný Heydrich byl  náhodně projíždějícím malým nákladním automobilem dopraven do blízké nemocnice, kde 4. června zemřel.

Hitlera atentát rozzuřil a chtěl potrestat české obyvatelstvo, pro výstrahu popravit 10.000 obyvatel protektorátu. Asi hlavně kvůli stopám z britských ostrovů, o nichž ho přesvědčil K. H. Frank, se Hitler spokojil s vyvražděním a zbořením  obce Lidice. Mimo toho veškeré obyvatelstvo Čech a Moravy zažilo měsíc strachu. Popravy byly na denním pořadu, hlavní důvody represe byla pomoc teroristům, třeba jen smyšlená, a schvalování atentátu. Uvádělo se po válce, že za atentát zaplatilo životem 1.300 lidí, za následujících 80 let byl počet obětí zaokrouhlen na vyšší čísla. Každého života bylo škoda, protože Heydrich byl zločinec světového formátu a měl, buď být zlikvidován šikovnějším způsobem (mimo české území), nebo po válce měl stát před norimberským soudem. 

S všeobecným schvalováním atentátu to v protektorátu nebylo tak jednoznačné, jak se tvrdilo po válce a někdy tvrdí doposud. Bylo to spíš vymyšlené obvinění ze strany okupačních orgánů. V prvních měsících roku 1942 byly ekonomické a sociální podmínky dělníků, řemeslníků a zemědělců na tak vysoké úrovni, jakou doposud nepoznali. Tyto skupiny obyvatelstva nechtěly výhody ztratit, a atentát nechápaly a odsuzovaly.

Dne 3. července 1942 museli se všichni starostové z protektorátu povinně dostavit na shromáždění v pražské Lucerně, slíbit věrnost Říši, podporu okupačním orgánům a zúčastnit se manifestace na Václavském náměstí, kde asi 200.000 lidí ze všech českých krajů přísahalo věrnost Říši a  atentát na Heydricha odsoudilo. Potlesk sklidil pochod jednotky protektorátního vojska. Večer 3. července bylo zrušeno stanné právo. Od nového školního roku, který začal 2. září 1942, byl v českých školách zaveden arijský pozdrav (Heil Hitler!) se šikmo vzhůru napjatou pravou rukou. Byla to krátkodobá záležitost, děti na takové zdravení zapomínaly, ani učitelé si nezvykli, a tak tento pozdrav z českých škol zase zmizel.

Prezident Pavel odmítá živit starou nenávist

  Poděkování prezidenta Petra Pavla předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztahů, je dobrou zprávou o vývoji v naší zemi. A je to taky moc špatná zpráva pro všechny české nacionalisty a podobné postavičky, co se nazývají vlastenci. Strašení tím, že sudetští Němci „chalupářskému šmejdu“ vezmou lehce nabytý majetek v horách, nabralo opět na intenzitě.

Když v lednu 2013 v předvolební debatě Václava Moravce Karel Schwarzenberg o odsunu Němců v roce 1945 řekl, že „to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu“, měl samozřejmě pravdu. O zločinech mstivého mužíka Edvarda Beneše by se dalo říci ještě leccos tvrdšího, .

Laciný nacionalismus, vyvolávání strachu a nenávisti, to byl styl Zemanovy kampaně, který měl bezdůvodnou nenávist k našim někdejším německy hovořícím spoluobčanům ještě podpořit. Zásluhou lží o návratu českých Němců se dostal Zeman na Hrad a deset let se tam držel.  Stal se hlavou státu, protože šířil zlo, které uspokojovalo potomky partyzánských vrahů, rabovacích gard z roku 1945 a sympatizanty komunistického vyhledávání vnějších i vnitřních nepřátel. .

Volby v roce 2013 ukázaly, že někteří Češi neuznávají jakoukoli svojí vinou, a Benešovy a komunistické zločiny obhajují jako spravedlnost. Když odněkud se násilím vyženou miliony původních obyvatel, nemůže taková věc dopadnout nikdy dobře. Jednou, možná za několik desetiletí či století, dojde k poznání pravdy a k  nápravě křivd.

„Vítám posun v Sudetoněmeckém krajanském sdružení a chtěl bych poděkovat Berndu Posseltovi, opravdu si toho vážím,“ řekl v pátek český prezident Pavel. Dorazil totiž na zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství v německém Selbu. Tak nebetyčný rozdíl oproti Miloši Zemanovi jsme si snad ani neuměli představit.

Údajní vlastenci a obhájci normalizace zase zuří. Jejich tradicí je přece nenávist, nikoli slušné chování, tolerance a uvědomění si vlastních chyb. 

Konzervativní manifest

 Vedeni snahou o zodpovědnost vůči generacím budoucím a úctou ke generacím minulým a vedeni také odhodláním pečovat se ctí dobrých hospodářů o naši zemi, umožnit průchod spravedlnosti a napravovat zločiny proti jednotlivcům i celé naší vlasti, zavazujeme se k tomuto programu:

Postavení Česka v Evropě a ve světě 

Budeme posilovat naše vazby na rodinu demokratických a svobodných zemí a zejména k západnímu společenství a budeme odhodlaně podporovat obranu zemí ohrožených imperialismem autoritářských režimů, a to zejména na Ukrajině a Tchaj-wanu. 

Budeme usilovat o aktivní a sebevědomou politiku na půdě Evropské unie, kterou chápeme jako svůj přirozený širší domov, a zapojíme se do dominantních politických struktur.

Budeme usilovat o naplnění našich závazků vůči Severoatlantické alianci ohledně obranyschopnosti české armády, a to včetně dostatečných výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, jak odpovídá smlouvě s NATO.

Umožníme výstavbu vojenských základen a letišť NATO i pobyt spojeneckých vojáků na území státu, čímž významně posílíme východní křídlo Aliance a přispějeme tak k bezpečnosti Evropy a vojenské síle demokratického světa.

Obrana zastupitelské demokracie a svobodného prostředí

Zrušíme ústavním zákonem přímou volbu prezidenta a vrátíme tuto pravomoc parlamentu.

Změníme sídlo prezidenta republiky tak, aby odpovídalo jeho ústavní roli, a otevřeme Pražský hrad jakožto vznešené sídlo našich králů novým vzdělávacím a kulturním institucím, jež podpoří národní hrdost. 

Znemožníme propojování politiky, ekonomiky a médií, zamezíme kumulaci politické, ekonomické a mediální moci.

Zakážeme politikům vlastnit média. Naprosto a v jakékoli formě.

Zavedeme přísné tresty za konflikt zájmů státních funkcionářů, a to včetně propadnutí majetku, ztráty funkce či vězení. 

Provedeme důslednou deagrofertizaci státu, zastavíme toky peněz do soukromého holdingu miliardáře, znemožníme monopolizaci chemické, zemědělské a potravinářské výroby a Úřad na ochranu hospodářské soutěže zajistí podmínky pro obnovu konkurenčního prostředí včetně úsilí prosadit soudní rozdělení holdingu Agrofert či jiného obřího holdingu, který znemožňuje konkurenci, aby žádný ekonomický subjekt neměl nepřiměřené dominantní postavení v ekonomice a ve společnosti. 

Zastavíme nepolitickou politiku, která falešně vyzdvihuje údajná „hnutí“ a spolky „nezávislých“. Podpoříme fungování plurality demokratických politických stran a budeme podporovat politické stranictví všeobecně. Zavedeme omezení pro kandidátní listiny tak, aby ve volbách vždy alespoň část kandidátů patřila mezi aktivní členy a nešlo pouze o nestraníky či nezávislé. Politické strany budou mít povinnost podporovat své členy i v malých obcích tak, aby tradiční stranictví nahradilo různá hnutí bez politického obsahu. Platí to i pro komunální úroveň.

Zavedeme povinnost vlády usilovat o vyrovnaný státní rozpočet a zákaz nadměrných deficitů. Musí být jasné, že politici nesmějí využívat státní peníze k uplácení voličů, ale jejich povinností je zodpovědná správa veřejných peněz.

Zrušíme progresivní zdanění. Daně budeme prosazovat rovné, což však neznamená stejnou výši, a takto to také budeme vysvětlovat občanům.

Zavedeme přímé úhrady u lékaře, čímž posílíme kvalitní a dostupné zdravotnictví. Umožníme možnost platby za nadstandardní úkony v některých oblastech. Platbami na pohotovosti omezíme zneužívání systému.

Zavedeme školné a tím podpoříme kvalitu vzdělávání a důstojné platy učitelů. Umožníme vznik půjček pro studenty a prospěchová stipendia, čímž zajistíme, že vzdělání bude i nadále dostupné všem, nepůjde však o samozřejmost a o způsob, jak odsunout pracovní život a prodloužit si ten studentský z daní spoluobčanů.

Ve školách zavedeme výchovu k podnikání, k finanční nezávislosti a k mediál­ní gramotnosti. U nižších ročníků základních škol zavedeme slovní hodnocení. Výuka musí být přizpůsobena době a jejím potřebám, mezi které nepatří jen bezduché biflování faktů, které lze snadno nalézt. V případě výuky dějepisu se daleko více zaměříme na dějiny 20. i 21. století.

Budeme podporovat výchovu elity ve víceletých gymnáziích. Není možné žáky a studenty vychovávat v dojmu, že všude je garantována absolutní rovnost bez ohledu na schopnosti. Budeme podporovat talenty, stejně jako pomáhat slabším, nikoli jedno na úkor druhého.

Ve školách posílíme vzdělávání v oblasti náboženství a zavedeme předmět evropské kulturní dějiny. Zaměříme se také na politickou gramotnost, která povede ke schopnosti vyznat se ve volebním systému, v tom, jaké má která instituce kompetence, čímž omezíme možnosti populistů.

Provedeme obměnu státních zástupců a vedení klíčových policejních útvarů, abychom zlomili vliv Agrofertu v této zásadní oblasti.

Zvýšíme tresty za znásilnění a domácí násilí. Žádná forma násilí nesmí být trestána nižšími tresty než ekonomická trestná činnost. 

Zavedeme přísné tresty za agresivní řízení motorových vozidel, zejména tresty za najíždění a nedodržování odstupů.

Zamezíme tomu, aby policisté mohli bez označení zasahovat proti občanům na politických mítincích, jak se to stalo v létě 2022 na akcích Andreje Babiše.

Zastavíme úniky z policejních spisů do médií, a to pod těžkými tresty.

Policistům dáme nové důstojné uniformy namísto současných tepláků a černých kombinéz, které znevažují jejich důstojnost a občanský charakter policejních složek státu.

Budeme podporovat vznik jeslí dostupných pro všechny, vznik dětských skupin, možnost umístění dětí od dvou let do školky a podpoříme firmy, které svým zaměstnancům umožní pracovat na zkrácený úvazek po narození dítěte. Budeme se aktivně zasazovat o to, aby matky nevypadávaly z pracovního procesu na několik let, podpoříme rodičovskou dovolenou i pro otce a pomůžeme každému skloubit rodičovství s kariérou.

Zrušíme Benešovy dekrety a vytvoříme zákonné možnosti pro takový návrat sudetských Němců, který by nezpůsobil nové křivdy. Finanční náhrady budou mít tam, kde není možná fyzická restituce, realistickou a spíše symbolickou povahu. V široké míře ale podpoříme podnikání rodinám bývalých spoluobčanů v příhraničních oblastech, umožníme jim znovuzískání občanství a dáme jasně najevo, že odmítáme princip kolektivní viny, protože nedílnou součástí konzervatismu je respekt k právnímu státu a k jeho hodnotám.

Budeme usilovat o nápravu křivd vůči židovskému obyvatelstvu, které způsobil nacistický režim a na něž pak komunistický režim tiše navázal a pokračoval v nich. Budeme se zabývat osudy konkrétních rodin a připomínat je, protože historická paměť bude pro nás naprosto zásadní.

Vrátíme šlechtě zámky, které byly zabaveny na základě Benešových dekretů a také nezákonných konfiskací, jak tomu bylo v případě hanebně okradených Lichtenštejnů. Pokusíme se tím navrátit alespoň část spravedlnosti do uspořádání naší společnosti. Budeme usilovat o to, aby pojmy jako „státní hrad“ či „státní zámek“ zmizely z veřejného prostoru, protože legitimizují krádeže.

Zrušíme lex Schwarzenberg, kterým byla okradena jedna konkrétní rodina. Jde o výraz naprostého bezpráví a snahy démonizovat konkrétní osoby. Takový zákon do moderního právního řádu v žádném případě nepatří.

Omezíme bezejmenné pomníky sovětským vojákům a názvy ulic a veřejných prostranství, které odkazují na hanebné osobnosti či ponižující události našich dějin. Ve městech a vesnicích necháme pouze pomníky konkrétním zemřelým, nikoli projevy díků Sovětskému svazu a Rudé armádě, která do Československa nepřinesla osvobození, ale pouze desítky let nové diktatury. Do muzeí budou putovat sochy, které oslavují zločince, jakým byl například Antonín Zápotocký v Zákolanech. Budeme měnit názvy ulic, náměstí a dalších míst, dobrým příkladem může být nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Nutnost výměny dokladů nesmí být nadřazena historickým faktům. 

Budeme upřednostňovat menší farmáře a sedláky. Navrátíme krajině původní ráz, meze a remízky. Zásadním kritériem bude úcta k přírodě. Odmítneme velké scelené lány a postaráme se o to, aby pohled na Českou republiku z letadla nebyl pohledem na následky kolektivizace.

Podpoříme podnikání v oblasti pohostinství a ubytování v chudých regionech. Primárním úkolem státu nejsou dotace. Avšak podpora podnikání je jediným řešením, které může některým částem naší země pomoci zvýšit životní úroveň. Nemusí jít o přímou finanční podporu, ale chceme hledat jiné cesty, jako je například daňové zvýhodnění.

Zavedeme plán pro obnovu Sudet, který bude zahrnovat investice do infrastruktury, podporu podnikání, dopravní dostupnost a zvelebování krajiny. Podpoříme rozvoj turistiky, stavbu naučných stezek a zároveň povědomí o historii a původních obyvatelích. Chceme propojit historickou zkušenost s moderním rozvojem.

Podpoříme malé pivovary, rozvoj vinohradnictví a prodejny vína v krajině, v níž se tyto produkty tradičně pěstovaly. 

Podpoříme bourání paneláků a likvidaci socialistických sídlišť. Zavedeme programy krásné krajiny a krásných měst, jež budou podporovat likvidaci masového sídlištního bydlení i nevkusných industriálních budov a jejich přeměnu podle receptu architekta Hundertwassera. Obyvatelům panelových sídlišť postupně poskytneme jiné alternativy bydlení, které povedou ke zlepšení životní úrovně, k rozvoji, a nikoli k postupnému chátrání.

Zavedeme program obnovy socialismem zničených historických měst a obcí.

Obnovíme zpustlé barokní usedlosti a statky, obnovíme barokní ráz české krajiny, budeme podporovat umělecká díla ve veřejném prostoru. Tradice našich předků bude zachována a zároveň tím přispějeme k rozvoji turistiky a vzniku pracovních míst.

Budeme podporovat sázení alejí kolem cest, živých plotů kolem silnic a přírodních zvukových bariér kolem dálnic. Chceme chránit život lidí i zvířat před náporem frekventovaných komunikací.

Postavíme moderní rychlostní železnice a napojíme naši zanedbanou železniční síť na evropskou síť vysokorychlostních vlaků. České vlaky se přiblíží vlakům moderních zemí.

Podpoříme obchvaty měst, tunely pro dopravní tepny a parkovací kapacity podzemních garáží.

Zastavíme agresivní cyklistiku v místech pro pěší a na frekventovaných silnicích.

Podpoříme výstavbu dalších cyklostezek, ale jen tam, kde to dává smysl.

Na Pražském hradě vybudujeme nové Muzeum českého království a státnosti a přemístíme sem klíčové sbírky Národní galerie tak, aby čeští občané i zahraniční návštěvníci mohli mít srovnatelný zážitek, jaký mají při návštěvě nejlepších světových galerií, neboť hodnota našich uměleckých sbírek takové ambici odpovídá

Když všichni chudnou, ti nejbohatší bohatnou

Životní úroveň většiny lidí na světě šla během pandemie výrazně dolů. Podle Světového ekonomického fóra se příjmy většiny obyvatel snížily a počet lidí žijící v naprosté chudobě (což je $ 1.9 na den) se rozšířil o více než 160 milionů obyvatel. Pandemie nešetřila ani rozvinuté země. Podle nedávného průzkumu žije dnes ve Spojených státech z výplaty do výplaty kolem 60 % obyvatel. 

V roce 2021 jedno procento nejbohatších vlastnilo více bohatství než celá střední třída. Milióny Američanů a Evropanů byli nuceni permanentně ukončit své businessy. Úpadek střední třídy v západních demokraciích samozřejmě není jen výsledkem pandemické krize, ale i krizí dalších.

Známá kanadská novinářka, Naomi Klein, nazývá fenomén zneužívání krizí úzkými zájmy tzv. „kalamitním kapitalismem.“ V knize Šoková doktrína autorka popisuje, jak na jedné straně běžní lidé během válek, finančních krizí či přírodních katastrof chudnou, a jak na straně druhé, nadnárodní kapitál a globální elity využívají chaosu a krizové situace k hromadění bohatství. S tímto jevem mají obyvatelé České republiky bohaté zkušenosti především z devadesátých let minulého století, ale i z doby pozdější. 

„Pro nás byl strach a chaos ve společnosti velkou šancí,“ zhodnotil válku v Iráku v roce 2003 bývalý agent CIA, Mike Battles. Jeho firma, Custer Battles, během rekonstrukce této země dosáhla na projekty v hodnotě 100 miliónu dolarů. Ty nejlukrativnější v řádu několika miliard dolarů však proudily do vlivných firem jako Bechtel či Halliburton, které byly napojené na bývalé představitele americké vlády. 

Pandemie, války, finanční krize, jak vidíme, kopírují stále stejný scénář. Menšina nejbohatších profituje, zatímco většina společnosti obdrží zbylé drobky. A není tomu jinak u současné klimatické krize. Podle nedávné oficiální analýzy amerického kongresu, 90 % subvencí a daňových úlev na tzv. zelené energie, putuje do velkých bank a korporací. Proč jsou přínosy z krizí a konfliktů tak rozdílné? 

Dva tisíce lidí vlastnilo v roce 2019 více bohatství než polovina obyvatel na této planetě. Situace ve světě je napjatá a následující krize by mohla mít celkem zásadní dopad na fungování celého globálního systému. Miliardy lidí na světě, jak se říká melou z posledního. Ne nadarmo byl rok 2019 pojmenován jako rokem globálních protestů. A i nyní po pandemii tyto protesty neustávají.

Vyvolávání krizí je ve skutečnosti umělé, protože při nich a po nich dochází k přesunování kapitálu od lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy na lidi a společnosti s ohromným kapitálem. Proto válku na Ukrajině přivítalo bezpočet velkých společností především v USA a Velké Británii, které větří na Ukrajině ohromné zdroje, k nimž se během války a po válce dostanou. Český premiér Fiala byl sice mezi prvními politiky, kteří se na stopy budoucí ukrajinské kořisti snažil přivést Klausovi české privatizátory a jejich následníky, ale ti s prodlužováním války jsou americkými společnostmi z Ukrajiny vytlačováni na okraj. Fialovi proto nezbývá nic jiného, než penězi důchodců a zaměstnanců, za pomoci domácího balíčku, nasytit český velkokapitál napojený na ODS.

Miliardáři přisátí na českou státní pokladnu v hledáčku The Economist

  Prestižní britský časopis The Economist minulý týden přinesl mezinárodní srovnání 43 zemí z celého světa z pohledu propojení úzké vrstvy dolarových miliardářů každé země s výkonem její politiky.

Zcela očekávaně v průzkumu zvítězilo putinovské Rusko. Šokující v této světové hitparádě klientelistického kapitalismu je však druhé místo České republiky, daleko před monarchistickou federací Malajsií, výjimečným ekonomickým modelem městského státu Singapur a drogovou válkou týraným Mexikem.

Jednoduchý výpočet určil, jaký podíl na hrubém domácím produktu celého státu tvoří majetek této exkluzivní skupinky, často jen několika jednotlivců, s úzkými vazbami na politiku, státní zakázky a dotace. V Praze je za jediného představitele tuneláře státní poklady označen Andrej Babiš, protože jeho aktivita v řízení firmy i státu jako firmy, byla legální a průhledná. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Jen kvůli Babišovi by Česká republika zostuzena nebyla. Na další miliardáře se nikdo neodváží ukázat. 

České společnosti po listopadu 1989 nic nebránilo vystavět skutečný právní stát, rámec fungující tržní a vzdělanostní ekonomiky, a k tomu nezkorumpovaný systém politických stran a jejich soutěže.

Po více než třiceti letech je načase přiznání, že polistopadoví politici, odchovanci komunistické ekonomiky vedeni Václavem Klausem, a jejich potomci to prostě neuměli a především nechtěli. Vítězná symbióza privatizační ekonomiky, vyváděné ze státního do soukromého vlastnictví, neměla žádné právní ani mravní mantinely.

Karikatury „politických stran“ ODS a ČSSD, určujících prvních přinejmenším dvacet let proměnu české společnosti, neměly nikdy zájem na ničem jiném, než na výstavbě klientelistického pseudokapitalismu s výhodami pouze pro vyvolené a svojí „politice“ přítulné.

Systém, který vznikl, jen potvrdil kdysi totalitní formu propojení politiky s převážnou částí ekonomiky. Zaklínadlem se stala velká privatizace. Vzniklý systém nebyl ani pravicový, ani levicový, jen otevřeně korupční. Byl postavený na předstírání, kterému tolik napomáhala nejen chamtivost hloupost novinářů, ale i prodejnost soustavy právní ochrany občanů a většiny justice i univerzitního vzdělání.

Je jen logické, že ikonám „devadesátek“, jako byli Václav Klaus a Miloš Zeman, teď zůstalo jen ubohé porozumění  pro putinovské a čínské vidění světa. Legrační je také volání bývalého místopředsedy ODS primitivního Jana Zahradila po „zachování alespoň zbytků své původní identity, devadesátkového transformačního étosu, jistého ‚soft‘ národovectví a odstupu od nadnárodní integrace“. Právě tenhle ubohý český národovecký „étos“ nás dotáhl až na druhé místo ve světovém žebříčku klientelistického pseudokapitalismu na úkor státu.

Časopis The Economist konstatoval, že „Česká republika je zahnívající zemí, kterou si rozdělily politické strany.“ Česká media podle předlistopadové tradice a při podlízavosti čtenářům, buď mlčí, nebo berou zahraniční komentáře o České republice jako nepřátelské štvanice Západu. Současná vládní koalice hledá vysvětlení protivládních nálad a demonstrací jen v nálepkování extremismem a vlivem Ruska. Bylo by poctivější, kdyby se veřejně přiznalo, co popisuje The Economist. Měla by se začít hledat řešení u sebe, hledat příčinu úpadku morálky. Tomáš Baťa už téměř před 100 lety: "Neexistují žádné ekonomické krize, existují jen krize morálky." 

Svátek práce s rozpaky. Zahradníček komentuje

 1.5.2023 08:30 - Prvomájové slunce dnes ráno ozářilo trávník lehce potažený jinovatkou. Nejchladnější první květen od roku 2006. Počasí s námi v poslední době laškuje, jako by chtělo vyvrátit vědecké teorie o globálním oteplování a suchu. Zemědělci a zahrádkáři jsou jiného názoru, když se potýkají s mokrou půdou, která prakticky od září loňského roku nevyschla. 

Voda netrápí jen střední Evropu, ale i střed USA. Na severu tání sněhu, následkem je rozvodnění Mississippi, mohutné řeky, jíž včera dodal další vodu silný déšť ve státech Iowa, Illinois a Missouri. 

Z USA, z Chicaga ve státě Illinois, přišly k nám v roce 1890 oslavy 1. máje jako Svátku práce. Svátek práce u nás neslavívali jen komunisté, ale i významní podnikatelé. Například Baťové se společně s vedením podniku vydávali včele svých zaměstnanců do prvomájových průvodů. Bohužel Svátku práce se zmocnily totality, jak komunistická v SSSR, tak nacistická v Německu. Po roce 1948 se u nás účast na prvomájové manifestaci stala "dobrovolně povinnou".  V prvomájovém průvodu bylo možno spatřit zaměstnance všech socialistických podniků, vojáky, žáky a studenty. Jásající mládež a pracující lid s vlajkami a transparenty byly doprovázeny říznými pochody dechové kapely a alegorickými vozy, na nichž pracující naznačovali práci svého podniku.

Dnes zřejmě si tuto slávu připomenou ojediněle staří komunisté, a také v některých místech mládež, která se převleče do starých obleků a uspořádá průvod historických traktorů. Tedy něco jako masopust.

První máj vstoupil do naší historie nejen připomínkou chicagského masakru v roce 1886, ale také prvním dnem vysílání televize na českém území. Televizní vysílání Československé televize zahájil 1. května 1953  "rádoby nepolitický" herec Jaroslav Marvan, jenž v té době prvorepublikové role, továrníků a statkářů vyměnil za roli odboráře Anděla. Jestli současná Česká televize chtěla 70 výročí začátku vysílání oslavit seriálem Volha, tak si sama sobě dala pořádnou facku. Je to jeden z nejhůře natočených historických seriálů, který jsem kdy viděl.

S velkými rozpaky dnes v Německu začala platit jednotná měsíční jízdenka Euro-Ticket za 49 euro (1.149 Kč), na kterou se lze vozit ve všech německých městských a regionálních dopravních prostředcích. Přestože různí odborníci tvrdí, že bez Euro Ticketu utratili cestující dvakrát tolik, o jízdenku zatím mimořádný zájem nebyl. Pro spoustu lidí se jeví měsíční jízdenka za 49 eur jako drahá. Zelení tvrdí, že spousta lidí přesedlá z auta na veřejnou dopravu, dopravní podniky prý zdvojnásobí zisk a zavedou dvojnásobný počet spojů.

Včera byla 30. kolem zakončena základní část fotbalové 1. Fortuna-ligy. Poslední kolo jako by na poslední chvíli chtělo příznivce fotbalu přesvědčit o tom, že se nejedná o regulérní soutěž. Neslavnou roli v pochybnostech hraje Sparta Praha, která se dostala na 1. místo. O jejím libereckém vítězství, v němž po řádné hrací době kopaly 2 penalty, si lidé myslí své. A zvláště poté, co v prodloužení kopala Sparta penalty v předcházejících dvou utkáních. Ví se také, že majitel Sparty, miliardář Křetínský, navštívil kabinu rozhodčích a ptal se na důvody některých rozhodnutích, která se mu nelíbila.

Josef Zahradníček 

Příliš mnoho zla a neštěstí. Zahradníček komentuje

 28.04.2023 16:25  - V Chorvatsku může být na místě pokutován každý, kdo na veřejných prostranstvích pije alkohol nebo se mimo vyznačené pláže (v obcích i v přírodě) pohybuje v plavkách či ve spodním prádle.  Výše pokuty je stanovena na 150 eur, tedy okolo 3 500 korun. 

Zcela jiné starosti jsou zde za Velkou louží, konkrétně ve středních státech USA, kde tento týden  řádí řeka Mississippi. Ještě v pondělí se zdálo, že lodní doprava, která obvykle zahajuje v březnu, se konečně rozjede. Ze severu USA, kde roztálo velké množství sněhu,  se však přivalilo velké množství vody, takže udržet správný směr u nákladních člunů dlouhých téměř 400 m je nemožné. Navíc rozdivočená Mississippi bere sebou, co jí přijde do cesty, ze zaplavených ostrovů a břehů odnáší kmeny stromů, zvířat a vše další žívé i neživé, co se jí hodí. Jedná se o jednu z největších řek na světě, rozvodněnou Vltavu z roku 2002 si je kvůli lepší představě možné vynásobit tak asi pěti. Přestože od dob Marky Twaina, který na této jinak úžasné řece vyrostl, byly břehy a mosty náležitě  upraveny, současné škody jsou astronomické. Američané jsou stejní jako Češi a neváhají jet stovky kilometrů, aby na vlastní oči viděli tu spoušť   

(13) Twin Cities officials providing update on winter storm preparations - YouTube

Mississippi tvoří hranici řady států, také státu Illinois, ve kterém muž pracující na zahradě u domu byl tento měsíc zastřelen do hlavy svým devětasedmdesátiletým sousedem kvůli foukači listí.

Šestnáctiletý černoch Ralph Yarl byl postřelen poté, co 13. dubna zazvonil u dveří nesprávného domu v Kansas City ve státě Mo., když se snažil vyzvednout své sourozence. Andrew D. Lester, čtyřiaosmdesátiletý běloch, je obviněn z trestného činu napadení a ozbrojeného trestného činu v případu, který byl podle prokurátorů a představitelů města rasově motivován.

Dvacetiletá Kaylin Gillisová byla zastřelena poté, co 15. dubna se svými přáteli omylem vjela na špatnou příjezdovou cestu v Hebronu ve státě New York, když hledala dům svého přítele. Kevin Monahan, pětašedesátiletý majitel domu, byl obviněn z vraždy druhého stupně.

Dvě dospívající roztleskávačky byly postřeleny - a jedna z nich, osmnáctiletá Payton Washingtonová, byla těžce zraněna - poté, co jedna z dívek 18. dubna omylem nasedla do špatného auta na parkovišti u obchodu s potravinami v texaském Elginu. Pětadvacetiletý Pedro Tello Rodriguez Jr. byl obviněn ze smrtícího jednání, což je trestný čin třetího stupně.

Šestiletá dívka Kinsley Whiteová a její otec byli postřeleni poté, co se při čtvrtém incidentu 18. dubna v Gastonii ve státě New York skutálel basketbalový míč do mužova dvora, uvedla rodina a sousedé v místním vysílání. Čtyřiadvacetiletý Robert Louis Singletary se sám přihlásil a byl obviněn z několika trestných činů včetně pokusu o vraždu prvního stupně.

Brazilec Athos Salomé (35), přezdívaný pro své věštecké nadání také jako »živoucí Nostradamus«, v průběhu let prorokoval například covid a invazi na Ukrajinu. Mystik nyní varoval, že v roce 2023 přijde příchod Antikrista na Zemi. O věštbě muže, který se předpovídání budoucnosti věnuje již přes 20 let, nyní informoval server Mirror.

Podle agentury Bloomberg mají elektroauta, která se dostávají v USA na trh, velice malý ekologický dopad. Nově prodávané elektromobily představují často druhé nebo třetí auto v domácnosti. Dvě třetiny domácností s elektrickým autem v USA tak mají ještě auto s klasickým pohonem, se kterým převážně jezdí. Elektroauta slouží jen k příležitostné reprezentaci majitele. Pokud má elektroauto stát většinu času v garáži, je benzínové auto ekologičtější variantou z důvodů značné ekologické zátěže při výrobě elektroaut.

U řady elektrických aut je velice obtížné, ne-li nemožné, zajistit opravu po havárii, je-li poškozena baterie vozu. Baterie tvoří až 50 % z ceny elektroauta a náklady na opravu jsou z tohoto důvodu tak vysoké, že pojišťovny upřednostňují odpis celého vozu. To samozřejmě zvyšuje cenu pojištění, podle statistik o desítky procent.

Nové baterie jsou podle názoru některých neopravitelné. Baterie z poškozených elektrických aut se podle agentury Reuters hromadí na skládkách, což je v rozporu s konceptem udržitelnosti.

Podle ředitele výzkumného ústavu pojišťovny Allianz je uhlíková stopa výroby baterií do elektrických aut tak vysoká, že elektrické vozy musí najet statisíce kilometrů, aby ekologicky náročnou výrobu vykompenzovaly.

Josef Zahradníček

Jarní chlad vyhnal globální oteplovače. Zahradníček komentuje

18.04.2023 13:56 - Duben je ve své druhé polovině, chladné počasí neustupuje. Osm stupňů v poledne je na kožich. Navíc přibyly vodní kapky, sněhové vločky snad už asi nejsou v plánu, i když možné je všechno. V první polovině dubna spadlo víc vody než za předcházející tři měsíce roku 2023 dohromady. V USA je počasí vcelku také chladné, i když už bylo několik dní na opalování.

 Je  zřejmě pravdou, že lidé svou činnosti mají vliv na pozemské jevy, ale naše Sluneční soustava je tak dokonalá, že její planeta Země nevhodné chování lidstva vnímá jen jako příjemné polechtání. Chladné počasí a déšť jarní přírodě vadí málo, důležitý pro vegetaci je světlo, i když Slunce je schované za mraky. Deštivé počasí vadí těm zemědělcům, kteří zaváhali v březnu a nezaseli. I když na východě Evropy zuří vojna, válečný nedostatek potravin nehrozí. Naopak, je možnost koupit levné obilí z válčící Ukrajiny. Mám dojem, že levné obilí, levné pečivo a levné krmné směsi se na českém trhu neobjeví. Koupit od zemědělců za 2 a prodat chleba za 40 Kč. Za zdražení můžou prý zemědělci. 

Na drátech elektrického vedení, pod zamračenou oblohou, se objevují vlaštovky. Chladné počasí je v některých oblastech zatím dobré pro hnízdící ptactvo, protože není rušené rozeřvanými obdivovateli přírody. V dobách předlistopadových býval v mediích měsíc duben označován jako měsíc ptactva. Současná media jsou tak zahlcena senzacemi, reklamou a vyvoláváním nenávisti mezi lidmi, že na ptactvo nemají místo. Pokud se o přírodě mluví nebo píše, je to obyčejně v souvislostmi s pouličními provokacemi různých pomatenců, kteří si říkají ekologové a přilepují se někdy k asfaltu.

Na člověka se z medií hrnou informace všeho druhu. Čím více, tím lépe pro redaktory a pisálky. Nezáleží na obsahu, ale na počtu čtenářů. Proto můžeme číst : „Přispějeme lidem na renovaci domu po babičce‟. Létají vzduchem dotační ne tisíce, ne desetitisíce, ale statisíce. Na zateplení rodinného domu 650 tisíc, na fotovoltaiku 200 tisíc. Řečeno s Haškovým Švejkem, statisíce létaly sem a tam, jako by to bylo říkadlo Pavly Moudré. Takto žongluje s miliardami ministr vlády se schodkem tří set miliard. O schodku se zasvěceně mluví vždy, když se jedná o valorizaci důchodů. Který ekonom nezávidí? Myslím, že skutečný pohyb peněz v eráru nikdo nezná. 

Úžasně hloupé pořady je možné slyšet v radiu Plus. V poslední době snad redaktoři soutěží v rozhovorech s pomatenými individui. Předevčírem bylo možné celou hodinu poslouchat "párového terapeuta" (to je hodnost!): "Kolik sociálních sítí máš, tolikrát jsi člověkem." Jak si s partnerem nastavit pravidla jejich používání, abychom o vztah ve výsledku nepřišli? Mimo toho, že sociálních sítě údajně používá 4,5 miliardy lidí a každý z těchto lidí denně ťuká 2,5 hodiny do chytrého telefonu, jsem se nedozvěděl vůbec nic. Terapeut nadšeně a rychle mluvil tou zvláštní moderní češtinou, jako by všichni posluchači v životě nic jiného nedělali, než hleděli do mobilů. Já nevím o nikom, koho by sociální sítě tak zajímaly.

Dnešní rozhovor s bývalým novinářem, který sám sebe označuje za "hybridního" novináře, jenž spojuje marketing a novinařinu, jsem dlouho poslouchat nedokázal. Podhradí, asi okolí prezidenta Pavla, je prý především marketingový produkt. Za sebevědomým arogantním štěkáním jsem si představil zlého, chamtivého a hloupého člověka - a radio jsem vypnul. 

Josef Zahradníček