Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 23. ledna 2022

Agrární komora bojuje za vyšší dotace. Zahradníček komentuje

 23.1.2022; 13:51 - České země se měsíc po zimním slunovratu dostaly do dlouhodobě nejchladnějšího týdne roku. Od 21. do 27. ledna jsou dny s nejnižší průměrnou teplotou. Nejchladnější počasí v tomto týdnu bylo v roce 2006, kdy byla průměrná teplota -15,5°C. Naopak nejtepleji na konci ledna bylo v jiném  extrémním roce, v roce 2002 byla průměrná teplota +4°C. Letos zřejmě žádný lednový extrém na obzoru není.


Kdo měl nějaké dočinění se zemědělstvím v posledních letech vlády komunistů, jistě vzpomene na to, že nafta pro zemědělské podniky bývala na příděl. V posledních měsících roku se nafty nedostávalo, takže se šetřilo tam, kde byla velká spotřeba. Největší spotřeba je při orbě, takže se neoralo na podzim, ale až v příštím roce, kdy v prvních měsících bývalo nafty dost. Mírné zimy umožňovaly orbu v lednu.

Pamětníkům těch dob předlistopadových jistě není třeba připomínat, že tehdy stát od zemědělců žádal vyrábět co nejvíce. Co si stát objednal, to zaplatil. Ceny zemědělské produkce byly pevné, stanovené na pokrytí nákladů na výrobu a přiměřený zisk podniku, ceny potravin v obchodech byly také pevné, aby byly dostupné i pro ty lidi s nejnižšími příjmy. Například za mléko se v kravíně zaplatilo zemědělcům 5 korun a více za litr, ale v obchodě kvůli sociálnímu smíru stálo jen 2 až 4 koruny. Ekonomové tomu říkají "záporná daň". 

Mnozí dnešní pragmatici jistě si myslí, že tehdy stačilo hodně vyrábět a tím hodně brát peněz. Tak jednoduché však to zase nebylo. I když byly peníze, nebylo zboží. Mimo výše uvedených problémů s naftou byly ještě větší problémy se zemědělskou technikou, která bývala na příděl. Dostupná byla jen technika ze zemí RVHP, nákup strojů ze Západu byl omezen politikou včetně měnové a celní. Výjimku snad měl jen Agrokombinát Slušovice, který zřejmě zásluhou jakéhosi výměnného obchodu měl výjimečný přístup k zahraničním měnám. Stroje ze zemí RVHP sice byly levnější, ale zastaralé, nadprůměrnou kvalitu měly jen některé výrobky z NDR. Opravovalo se, upravovalo, ale nebyly náhradní díly.


Dnes se zemědělskou technikou nejsou problémy, kdo má peníze, může si koupit cokoli. Už se nedotuje zemědělská produkce, ale plochy, které zemědělské závody mají k dispozici. Obdělávat pracně pozemky jako v minulosti dnes není už třeba. Dokonce jsou dotace na neobdělávání orné půdy. 

Dotace jsou předmětem politických sporů mezi českými zemědělci, spíše mezi šéfy dvou nesmiřitelných zemědělských svazů; Agrární komory podporovanou levicovými stranami a Asociací soukromých zemědělců vedenou politiky ODS. 

Spory by zřejmě nebyly tak intenzivní, nebýt volební porážky Andreje Babiše. Vítězná pětikoalice je v euforii patrně posedlá revolučními myšlenkami opětné privatizace, touhou po rozparcelování Babišova majetku. Kampaň proti Babišovi je stejná jako v roce 1945, kdy komunisté a benešovci před zabavením majetku vyrobili vlastizrádce a rozkradače státu ze Schwarzenberka, Lichtenštejnů, Bati a dalších . Dotace na 100.000 Babišových hektarů půdy politiky a příznivce ODS rozpalují do běla.

Na Babišově straně je nyní Agrární komora, která protestuje proti způsobu, jakým Fialova vláda zastropovala dotace, konkrétně 25 procent z přímých plateb určila na prvních 150 ha obhospodařované půdy. V sousedních státech je pro první hektary učeno 10 až 15 procent. V ČR tedy platí, čím větší výměra, tím méně na 1 ha. Z pohledu Klausových ekonomů je to správné, neboť čím větší podnik, tím efektivnější hospodaření, lépe využitá technika, tím méně nákladů na jednotku. To ovšem platilo za socializmu, kdy byl pro každého byly stanoveny výměry jednotlivých plodin a stavy zvířat. V současnosti, kdy může každý vyrábět jen to, co mu nejvíc vynáší, je situace taková, že některé menší zemědělské závody hospodaří prakticky jen na travních porostech, na nichž pasou skot nebo koně a sklízejí seno. Některé si nedovedou vyrobit ani jadrné krmivo a stelivovou slámu. Naopak velké zemědělské podniky jsou kvůli využití půdy a zachování úrodnosti nuceny dodržovat určité osevní postupy a vyrábět tedy okopaniny, luskoviny, a jiné plodiny, které se menším závodům nevyplatí pěstovat. To značně zvyšuje náklady. 

Jeden musí žasnout nad tím, jaké problémy dokáže vyvolat úřednický šiml. Třeba takový šiml Českého statistického úřadu zrušil sčítací komisaře a nechal občany psát do tiskopisů, co je napadne. Nyní se statistici vztekají, že jim tam lidi psali nesmysly (například, že bydlí v garsonce o výměře 250 m2, nebo, že žijí se 120 letou osobou z Grónska.). Prý lidi, kteří uvedli nepravdivé údaje, budou potrestáni. Vsadil bych se, že nejméně polovina občanů uvedla alespoň  jeden nepravdivý údaj, I KDYŽ NEÚMYSLNĚ, PROTOŽE NEROZUMĚLA OTÁZCE. Tak trestejte! Jestli by měl být někdo potrestán tak ti, kteří lhaní umožnili. Potrestáni statistici za to, že jsou v bublině, odtrženi od života, samozřejmě nebudou, a tak chystají další blamáž v podobě korespondenčních voleb.

Josef Zahradníček


Proroctví z Fatimy je až moc pravdivé

13. května 1917 tři malí pasáčci spatřili na louce u portugalské Fatimy, nad malým stromem, krásnou paní, která zářila jako slunce. 

Dodnes se vedou spory o tři proroctví. Učinila je svědkyně zjevení Lucia Abobora v roce 1940.  Její příbuzní Jacinta a Francisco už nic vypovědět nemohli, protože tři roky po zjevení podlehli španělské chřipce. Lucia žila v několika klášterech a často mívala svaté vidění. 

Panna Marie podle Luciina zápisu jejich smrt během jednoho zjevení předpověděla a děti na ni byly připraveny. Dokonce prý řekly rodičům, že brzy umřou, ale opět jim nikdo nevěřil. Lucia všechna proroctví sepsala až ve chvíli, kdy trpěla vážnou nemocí a domnívala se, že také umírá. Listy uložila do obálky, kterou pečlivě zapečetila a svěřila ji katolické církvi s prosbou, aby ji kněží otevřeli až v roce 1960. Papež Jan XXIII. obálku otevřel už v roce 1957. 

První proroctví hovořilo o pekelných plamenech a strašlivých mukách, což mohla být předpověď druhé světové války a atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Druhá předpověď se prý týkala úpadku komunistického Ruska. Třetí část spisu zůstala přísně utajena. Proroctví hovořilo o krveprolití, během něhož padl k zemi  "římský biskup v bílém šatu". 

Jan Pavel II. věřil, že toto proroctví se týkalo jeho, atentátu, o který se roku 1981 pokusil turecký extrémista Mehmet Ali Ağca. K atentátu došlo 13. května - tedy v přesně ve výročí dne, kdy se Panna Marie zjevila portugalským dětem poprvé.

Spekuluje se, že Jan Pavel II. v roce 2000 neprozradil zdaleka všechno. Proroctví mohlo zahrnovat předpovědi, které by mohly vzbudit nežádoucí paniku, a tak musely zůstat zatajeny. Lucia Abobora  zemřela v roce  2005 ve věku 97 let. Její ostatky  byly pochovány ve Fatimě.  Vatikán, který ke všem zázrakům a zjevením přistupuje nedůvěřivě, tvrdí, že nic z proroctví nezatajuje.

středa 19. ledna 2022

Komunista Vilém Nový znal nehořlavou hořlavinu???

Palachův pohřeb 25.ledna 1969 ještě proběhl důstojně, za spontánní účasti nepřehledných davů, ale už v neděli 26.ledna 1969 odpoledne bezpečnost rozehnala shromáždění studentů, kteří protestovali proti tomu, že z Václavského náměstí byla odstraněna pietní výzdoba.

Přestože v čele státu oficiálně byli stále muži Pražského jara 1968, zásah bezpečnosti byl jednou z předzvěstí toho, že zákeřně nastupující normalizace poměrů v zemi prakticky probíhá v režii někoho jiného, že bezpečnostní složky už dostaly nové velení.


Většina čelních politiků se k Palachově smrti vyjadřova zdrženlivě, neutrálně; o příčinách, které vedly k činu, mlčeli. Avšak komunistickému poslanci Vilému Novému (65) - do roku 1968 rektor Vysoké školy politické ÚV KSČ - byla hned v lednu 1969 situace jasná nad slunce: Nešlo o náhodu, ale o akci, kterou měl v zemi být vyvolán neklid.

Podle Nového byli za Palachovu smrt zodpovědni tito lidé: literát Pavel Kohout, šachista dr. Luděk Pachman, atlet-vytrvalec Emil Zátopek, publicista Vladimír Škutina a student filosofické fakulty Luboš Holeček. Tragikomická figura Vilém Nový na komunistických aktivech v severních Čechách tvrdil, že výše uvedení agenti imperialistů Palachovi vyměnili fakírskou chemikálii, která hoří "studeným" plamenem, za normální hořlavinu.

Ani jízlivé dotazy na ten záhadný studený oheň nevyvedly Viléma Nového z míry - přecházel je mlčením; místo toho "zasvěceně" informoval o ztrátách zbraní ze skladů Lidových milicí. Tato tvrzení, která poskytl i agentuře AFP, pak musel štáb uvedené ozbrojené složky KSČ pracně dementovat. Rovněž na šíření ilegálních novin Zprávy (vydávala sovětská armáda a tiskla v NDR) měl s.Nový svérázný názor: mělo být ukončeno zároveň se zastavením legálního dovozu západního tisku do Československa.

Výmysly Viléma Nového o studeném ohni působily už ve své době legračně, věřili jim snad jen nejkovanější komunisté a brzy se na ně zapomnělo, ale mouřenín vykonal svou povinnost; prošlapal kousek cesty Vasilu Bilakovi a Miloši Jakešovi a hlavně Gustávu Husákovi, jenž jako Brežněvův ministrant mohl ze sakristie vyhnat Dubčeka, a opět české i slovenské končiny dalších dvacet let zamořovat Marxovým a Leninovým kadidlem.()

neděle 16. ledna 2022

Živá pochodeň před 53 lety













    Nejdříve se v mediích o sebevražedném pokusu objevila jen nepatrná zprávička. Smrt Jana Palacha je ještě dnes plná otazníků. Uspokojivých odpovědí se svět asi nikdy nedočká.

       Čtvrtek 16. ledna 1969 byl docela všední obyčejný zimní den. Země se smiřovala s "internacionální pomocí pěti zemí Varšavské smlouvy", politické orgány vytrvale vydávaly jedno jalové prohlášení za druhým, ale mimo Františka Kriegra a Františka Vodsloně se nikdo z politiků nedokázal proti sovětskému diktátu postavit. Průměrný občan si myslel své, nechtěl si připouštět depresi, která zemi po sovětské okupaci 21.srpna 1968 stále více svírala. Snažil se ignorovat přítomnost půl milionu sovětských vojáků a žit svým způsobem, vzpomínat na to nádherné jaro roku předchozího. Jak čas ukázal, chvilková posrpnová zatvrzelost se začala během krátké doby masově měnit na kutálení kuličky (Ze života hmyzu), na zbabělý útěk do chat a chalup. 

    16. leden 1969: Již druhý den ve vesmíru kroužili dvě sovětské družice, v jedné byl kosmonaut Šatalov, v druhé Volynov, Jelisejev a Chrunov. Jak bylo v té době obvyklé, program sovětských kosmonautů byl i tentokrát utajen, ale očekávalo se, že se obě lodi spojí. V Kolumbii se nepodařilo oddělit siamská dvojčata, čtyřiadvacet hodin po operaci obě děti zemřely. V Paříži vyšla kniha Artura Londona "Doznání" - svědectví jedné z obětí pražského procesu s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským. Z domácích událostí asi byla nejzajímavější zpráva o odjezdu šťastných novomanželů Evy Pilarové a Jaromíra Majera do Brém a do Cannes, kde paní Eva měla společně Tomem Jonesem, Petulou Clarkem a dalšími hvězdami vystupovat na galakoncertu MIDEM. 

     Palachův čin veřejnost vzrušil a vyvolal řadu otázek. Kdo však předtím pozorně sledoval tisk, mohl tušit, že k nějaké tragické události dojde. Především mladí lidé nesli sovětskou okupaci mnohem hůře než generace starší. V prosinci 1968, měsíc před Palachovým činem, uveřejnil Mladý svět dopis pěti patnáctiletých chlapců: "Nechceme tyto vánoce prožívat v ponížení, cenzuře a nátlaku. Proto jsme se rozhodli, že se na Štědrý den polijeme benzinem a zapálíme. Je nám líto našich rodičů, kteří se o nás obětavě starají, ale ať jim zodpovědí politikové - karieristé, kteří nejsou schopni zajistit nám slušnou budoucnost." Není jasné, jestli vyhrůžka byla myšlena vážně nebo se redakci podařilo chlapce od činu odradit, na vánoce 1968 ještě žádná lidská pochodeň nevzplála. 

    Až 16. ledna se na Václavském náměstí student Jan Palach polil hořlavinou a zapálil. Přestože zásahem dispečera Dopravního podniku byl oheň okamžitě uhašen, student byl do nemocnice odvezen s těžkými popáleninami. Přes veškerou lékařskou péči Jan Palach skonal v neděli odpoledne. V údajném dopisu na rozloučenou svůj čin zdůvodnil jako protest proti cenzuře a proti šíření sovětsko-východoněmecké tiskoviny Zprávy.(stk)

    sobota 15. ledna 2022

    Nezapomenutelný boxer Muhammad Ali se narodil před 80 lety

    V současnosti se box stal opomíjeným sportem. Než se nějaký boxer vypracuje, je mu zakázaná činnost kvůli různým společenským a finančním skandálům. Sportovní novináři o boxu nejraději píší v čase minulém. Stále v souvislosti s boxem se objevuje nezapomenutelné jméno Muhammad Ali, jehož rodným jménem bylo Cassius Marcellus Clay.


    Ali zemřel 3. června 2016 na otravu krve. V pozadí jeho smrti byla Parkinsonova choroba, jíž trpěl více než 30 let. 

    Jeho světové boxerské úspěchy začaly na olympijských heách v Římě, kde jako amatér Cassius Clay získal zlatou medaili v polotěžké váze. V  roce 1964 se stal profesionálem, přešel na islámskou víru a nechal se přejmenovat na Muhammada Ali. Celkem v profesionálním ringu vybojoval 61 zápasů, z nichž 56 vyhrál. O svém způsobu boje říkal: "Kroužím lehce jako motýl, píchám jako včela." Byl třikrát profesionálním mistrem světa v těžké váze. Jeho boje v ringu pravidelně sledovaly stamiliony diváků na celém světě. Svět zaujal i svými názory na politiku, náboženství a chování lidstva.

    "Byla to ikona, která dostala na jednu loď křesťany a muslimy, bohaté i chudé, černé i bílé, prostě všechny lidi," řekl o něm bývalý americký prezident Barack Obama. "Dovedl rozpoznat, co je správné a za to bojovat." Odsuzoval rasizmus, který v 60. letech na některých místech v USA ještě přežíval, veřejně odsuzoval válku ve Vietnamu, odmítl nastoupit vojenskou službu a raději přijal zákaz sportovní činnosti.

    Aliho nejslavnější boje v ringu začínávaly po půlnoci středoevropského času. Československá televize je nepřenášela nejen kvůli pozdnímu času, kdy pracující měli právo na spánek, a kvůli vysoké ceně vysílacích práv, ale také z důvodů politických a ideologických. Zuřila stále studená válka a USA byly hlavním nepřítelem Tábora míru a socializmu, v němž navíc profesionální sport byl zakázán. Výhodu mělo české obyvatelstvo u hranic s Německem a Rakouskem, kde se dalo sledovat tamní televizní vysílání. Ráno spousta sportovních diváků sice do zaměstnání přicházela nevyspalá, ale se zářícíma očima z dojmů, které boje o titul profesionálního mistra světa v boxu přinášely. To prostě bývala nepopsatelná atmosféra, jaká se už těžko zopakuje.

    1942: Cassius Clay se narodil 17. ledna v Louisville (Kentucky), první ze dvou synů v rodině.

    1960: V polotěžké váze na olympijských hrách v Římě vybojoval zlatou medaili.

    1964: Stává se členem „národu islámu“ a přijímá jméno Muhammad Ali.

    1967: Byl mu odebrán titul mistra světa poté, co odmítl nastoupit vojenskou službu. Kromě svého náboženství Ali jako důvod uvedl nedostatek rovných práv pro Afroameričany. Ali je odsouzen k pěti letům vězení, ale je propuštěn na kauci.

    1971: 8. března Ali prohrává jeden ze svých největších zápasů v životě s Joe Frazierem na body. Zápas sleduje v televizi nejméně 400 milionů diváků po celém světě.

    1974: V lednu Ali vyhraje odvetu proti Frazierovi. Ve stejném roce dosáhl pravděpodobně největšího vítězství v „Rumble in the Jungle“ proti George Foremanovi. Foreman byl do té doby neporažen ve 40 zápasech.

    1978: Ali ztrácí titul mistra světa s Leonem Spinksem, ale vyhrává odvetný zápas.

    1981: Prohrává poslední zápas své kariéry s Trevorem Berbrickem.

    1984: Je diagnostikována Parkinsonova choroba.

    1999: MOV jmenuje (ve Vídeňské státní opeře) Aliho „Sportovcem 20. století“ .

    2012: Ali získává medaili svobody za svou sociální angažovanost. Je to jeho poslední oficiální vystoupení.

    2016: 3. června „The Greatest“ umírá v důchodu ve Phoenixu ve věku 74 let. 

     

    neděle 9. ledna 2022

    Na Silvestra o půlnoci mi vypnuli rádio. Zahradníček komentuje

     Na Nový rok 2022 jsem zapnul rádio, kde jsem na dlouhých vlnách měl trvale naladěnou stanici ČRoPlus. Český rozhlas je medium, které jediné už dlouhá léta dokážu poslouchat, protože je bez rozeřvaných reklam. Ticho! Zapnul jsem druhé rádio, kde jsem měl trvale naladěné střední vlny. Zase ticho. Ladění nepomáhalo, ozvala se maďarština, ruština a jiné neznámé jazyky. Začal jsem tušit podraz. 

    FM vysílání ČRo nemá v naší oblasti moc dobré pokrytí. Obě moje rádia v pásmu FM dovedou přijímat jen dvě nebo tři soukromé stanice. Podobné je to i u obou autorádií. V roce 2022 stanice ČRo na dlouhých a středních vlnách mlčí. Vysílání na středních a dlouhých vlnách tedy bylo zrušeno, koncesionářské poplatky však nikdo nezrušil.

    Teprve s odstupem jsem si uvědomil, že při silvestrovských petardách a rachejtlích skončila téměř stoletá (98) éra rozhlasového AM vysílání v Čechách. Jdou na člověka mdloby, když si začne uvědomovat, co všechno se za to uplynulé století z českých, především pražských, stanic na dlouhých, středních a krátkých vlnách do éteru neslo. Nebyly to jen informace  o domácích osudových politických událostech, jako byla mobilizace 1938, pražské povstání 1945, vítězný únor 1948, měnová reforma 1953, okupace 1968 či Něžná revoluce 1989. Rozhlas informoval i o nejrůznějších více či méně významných událostech domácích, evropských a světových. V rozhlase mluvil bezpočet významných osob, politiků, vědců a umělců, v českém rozhlase zazněly nejrůznější druhy hudby a zpěvu, od České filharmonie až po odrhovačky Mládkovy.

    Moje nejstarší vzpomínky na rozhlasové vysílání spadají do počátku 50. let. Mimo zpráv bylo tehdy možné v rozhlase slyšet většinou jen vážnou hudbu, sovětské a budovatelské písně. Velkou roli, kvůli času. hrálo rádio ráno mezi šestou a sedmou hodinou, jinak se téměř nezapínalo. Hlasatelé tehdy hlásili čas každých pět minut, takže člověk spěchající do práce či školy nebo na autobus věděl, kolik má ještě času, zda spěchat nebo nespěchat. Dlouhá léta se v tuto dobu vysílání neměnilo. Zprávy byly vysílány vždy v celou hodinu, potom následovalo hlášení jakýchsi meteorologických čísel, kterým nikdo nerozuměl, ranní tělocvik, tři orchestrální skladby velkých dechových orchestrů a pak píseň týdne - většinou nějaká moravská nebo slovenská lidová píseň. Nezapomenutelná je vzpomínka na jednu valašskou, kterou zpívala Jarmila Šuláková: "…prv než vyjde, prv než vyjde slunéčko..." každý tam slyšel hlásku "d".

    Více se rádio poslouchalo v neděli. Nejsledovanějším pořadem československého rozhlasu v padesátých a šedesátých letech byla nedělní polední pohádka. Už v neděli ráno, před odchodem do kostela, se od 9. hodiny poslouchal pravidelný nedělní projev ministra školství Zdeňka Nejedlého. Stařičký profesor dovedl dojemně mluvit, ve svých nedělních projevech obratně obhajoval komunistickou politiku, jednotné školství a také nenápadně kádroval vědu a kulturu.

    Postupem času úlohu hlavního sdělovacího prostředku přejímala Československá televize, přesto rádio se neztratilo. Při poslechu radia není třeba sedět před obrazovkou, rádio se dá poslouchat za jízdy v autě, za chůze, či vleže v posteli se zavřenýma očima. Skončilo pouze technicky a finančně náročné amplitudově modulované vysílání Českého rozhlasu na dlouhých, středních a krátkých vlnách. Český rozhlas sice ušetřil, protože FM nebo digitální vysílání je mnohem levnější, ale už pár kilometrů za hranicemi je české vysílání neslyšitelné, určitou možnost českým turistům dává internet, pokud přejímání českého rozhlasu stát, na jehož území se nacházejí, umožní.  

    Josef Zahradníček 




    sobota 8. ledna 2022

    Vévodkyně Kate zítra slaví 40. narozeniny

    Britská královská rodina se v poslední době potýká s mnoha problémy. Po smrti prince Filipa (99) si ještě více všichni uvědomují, že zlatá éra královny Alžběty II. (95) se chýlí ke konci. Pilířem královské rodiny se postupně stává vévodkyně Catherine, manželka prince Williama. Vévodkyně z Cambridge je "tajnou zbraní" královské rodiny, napsala historička panovnického rodu Emily Andrewsová v  "The Sun". 

    Do nedávna byla Catherine více považovaná za exkluzivní módní návrhářku, co Catherine oblékla, to druhý den zmizelo z trhu. Manželka prince Williama ovšem nebyla ve výběru oblečení rezervovaná, oblékala na sebe i kousky z regálů a doplňovala je šperky z královské klenotnice. 

    Catherine se s princem Williamem (39), který je po otci Charlesovi (72) druhým čekatelem na královský trůn, seznámila na univerzitě. Svatbu měli 29. dubna 2011 ve Westminsterském opatství. Mají děti: Georga (8), Charlotte (6) a Louise (3).

    Příjemné vystupování vévodkyně Kate je podle expertů i běžných občanů zárukou toho, že budoucnost britské královské rodiny je v nejlepších rukou. Život vévodkyně není úplně tajný. Po vánocích se veřejnost dozvěděla, že snacha prince Charlese uspořádala koncert na památku obětí pandemie. Vévodkyně dokonce sama zahrála na klavír. "Lidé ji milují, protože v ní vidí normální ženu," napsal mluvčí rodiny Colleen Harris. 

    středa 5. ledna 2022

    Atentát na Rašína a 100 let nacionalizmu ve Střední Evropě

     Dnes je to 99 let od atentátu na československého ministra financí Aloise Rašína, jednoho z takzvaných mužů 28. října, kteří 28. října 1918 vyhlásili Československou republiku. Rašínovi jsou také přičítány největší zásluhy na ekonomickém odříznutí První republiky od rakouské monarchie. V té době (březen 1919) už uměle vytvořený Česko-slovenský národ začal válcovat snahy českých Němců a slovenských Maďarů o rovnoprávné postavení v novém státě.  

    V současnosti by česká země nějakého nového Rašína potřebovala, aby ji vyvedl z ekonomického bludiště, do které se zásluhou Klausovy divoké privatizace dostala po roce 1989. S více než třicetiletým odstupem je sice zjevné, že půlstoletí totalitních experimentů rozvrátilo středoevropská národní společenství mnohem víc, než se po pádu komunismu zdálo. Ukazuje se, že listopadový převrat sám o sobě neměl pozitivní vliv na změnu myšlení většiny obyvatelstva. 

    Středoevropské národní státy procházejí už od svého vzniku v roce 1918 krizí identity, která trvá dodnes. Státní zřízení i přes historicky největší materiální pokrok i vzrůst samoúčelné vzdělanosti příliš často připomínají zaseknutou gramodesku opakující pár not či slov bez kontextu a smyslu.

    Dvacet let mezi světovými válkami bylo dobou naprosto nedostačující k vybudování jakéhokoliv mezinárodně respektovaného státního tvaru. 

    Poválečná sovětská okupace posunula celé území Polska o stovky kilometrů na západ, čímž vyhnala ze střední Evropy více než 14 milionů Němců a ve všech „osvobozených“ zemích nastolila služebné stalinistické diktatury. Klid a mír byly podle potřeby udržovány trestnými výpravami sovětské armády – v roce 1953 při potlačení protestů v Berlíně, v roce 1956 v Maďarsku, v roce 1968 v Československu.

    Obyvatelstvo českých zemí není schopno dostat samo se z národovecké žumpy, ale každou pomoc a radu odmítá. Nacionalizmus je pořád důležitější důležitější než jakákoli forma demokracie. Slovensko a Maďarsko sice přijaly jako vzor nacistickou diktaturu hitlerovské Říše, aby ji po válce s překvapující lehkostí převedly v diktaturu komunistickou. Demokracie ani v jednom případě nebyla vnitřní potřebou. Naprostá většina středoevropských společenství se bezprostředně po válce demokracii vyhýbala, upnula se ke snům o vlastním „národním socialismu“, kopii německého nacizmu, kterému se však nesmí říkat nacizmus. (stk).


    pátek 31. prosince 2021

    Silvestr bez Moravanky?

     Při pohledu na první stránku novin, po stisknutí klávesy, tlačítka či knoflíku mluvícího přístroje nyní na člověka vyskočí, buď Omicron, nebo inflace, imigranti, válka na Ukrajině, náledí na silnicích, záplavy, globální oteplování a další strašidla. Mikuláš s čerty se tady usadili celoročně. Lidé se musejí bát. Někteří se bojí rádi a strašení vyhledávají, ale největší radost ze strašení mají ti, co straší, co mají možnost strašit a co to dovedou. Tedy novináři. Ti novináři, jimž pod čepicemi vyrůstají rohy, nejsou nejhorší. Nebezpeční jsou revolučně odění kostlivci, co místo tužky mají pod kabátem kosu.

    Od roku 1971 Silvestra v televizi i v rozhlase hrávala brněnská kapela Moravanka. Letos ukončila činnost, údajně kvůli vyššímu věku kapelníka Jana Slabáka, rovněž kvůli Covidu a nemožnosti vystupovat a hlavně kvůli "ohranosti" a nezájmu. Ve svých prvních letech po založení byla spěchající Moravanka, složená z profesionálních hudebníků brněnské filharmonie, bezesporu atraktivním oživením české dechovky. Jednoduché moravské písně našly napodobovatele u většiny českých i slovenských kapel. Napodobování Moravanky se však v amatérském provedení většinou zredukovalo na vřískání trumpet. Čím víc, tím lépe. Česká hudba k společenskému tanci, dechovka Vejvodova, Poncerova, Vackova, Borovičkova, Bláhova, Hotového, Kubešova, Polaty a dalších skladatelů, byla zahnána do kouta. Na podiích, na deskách i v hospodách je nahradili juchající šohajové a galánečky. Hudební styl Moravanky spousta lidí ještě považuje za jedinou českou dechovku, a proto spousta lidí dechovku nesnáší. Taková je odvrácená tvář Moravanky. Česká dechovka z období před Moravankou se však stále hraje v zahraničí, především v německy mluvících zemí, kde si ji prakticky přivlastnily.  Je pro Čecha zážitek vidět v německém obřím stanu, jak třeba Chodouňská polka doslova vytáhne tleskající a jásající mladé lidi (do 20 let) na lavice a stoly.

    pondělí 27. prosince 2021

    Zemanovy bludy a utrpení Země moravské

     27.12.2021; 14:06  - Vánoce roku 2021 máme za sebou, přežili jsme i projev prezidenta Zemana. Potvrdil se můj dlouhodobý názor, že Zeman by měl mluvit jen o tom, čemu alespoň trochu rozumí, což jsou ekonomické a sociální problémy českého obyvatelstva, a zahraniční politiku nechat jiným. Třeba Lipavskému, který ač bez akademického titulu se jako jeden z mála členů vlády domluví anglicky. 

    V každém případě si v dnešním mrazivém počasí budou muset občané dávat pozor, aby neuklouzli na zvratcích, které po pozření včerejšího Zemanova projevu dnes prostřednictvím medií do světa budou chrlit čeští politici a novináři. Snad jim to do Nového roku vydrží, potom budou zvracet projev Fialův.

    Štědrý den je zajímavý tím, že v posledních 14 letech je vždy "na blátě. Letos na Štědrý den jsme navíc byli obdařeni rekordně vysokou průměrnou teplotou. Naposledy byl na Štědrý den slušný mráz (dokonce velmi slušný) v roce 2003, kdy průměrná denní teplota byla -15,5°C. Proč právě  24. prosince se v posledních letech oteplí, je záhadou. Je možné , že tento den je tím pravým zimním slunovratem, kdy končí podzim a přichází zima. Podle předpovědí se má v následujících prosincových dnech znovu oteplit. Velké teplotní výkyvy jsou vždy podezřelé, těžko odhadnout, čím příroda na lidstvo zaútočí. 

    Na mne zaútočilo dnes ráno rádio, když po zapnutí jsem se dozvěděl, že Češi jednají s Moravany jako němečtí nacisté. Na Moravě jsem naposledy byl před více než třiceti lety, takže těžko posoudit, jak tam současní lidé z Čech týrají moravské obyvatelstvo. Až po chvíli jsem pochopil, že hovoří zástupce Moravské národní strany, která už 30 let usiluje o zřízení moravského státu, či země, s hlavním městem Brnem. Ten útisk podle Moravské strany spočívá v tom, že Moravané jsou nuceni v Praze mluvit česky. Herec Trávníček prý se zhroutil z toho , když na něm ve filmu byl vyžadován český jazyk. A nejen Trávníček, spousta Moravanů žijících v Praze, od Trávníčka až po Fialu, prý se musela zříci moravské mluvy. Proč asi se ta spousta Moravanů stěhuje do Prahy? Stěhuje je tam někdo násilně, aby tam za své moravanství trpěli? Nestěhují se tam dobrovolně kvůli osobnímu prospěchu?

    Ač Moravan nejsem, tajně jsem už před rokem 1989 vymýšlel federální stát, ve kterém by byly asi čtyři země v Čechách (Praha, Polabí, Povltaví, Severozápad), na Moravě (Morava a Slezsko), na Slovensku (Západ, Východ, Jih), případně ještě Podkarpatská Rus. Po roce 1989 se o zemském zřízení sice jednalo, ale vše uvázlo na slovenském nacionalizmu - Slováci chtěli pouze duální federaci, ze které by mohli odejít. Ani Praha nikdy (i po odtržení Slovenska) nepřipustila, že by přišla o některé pravomoci a nemohla stát ovládat k obrazu svému, mít dohled i nad poslední vesničkou. Výsledkem je, že i ta poslední vesnička je dnes ovládána prostřednictvím neznámých úředníků, kteří hrají přesně podle pražských not.

    Jistý švýcarský spisovatel se vzbouřil kvůli aroganci velkoměstského obyvatelstva vůči venkovu. Pedro Lenz tvrdí, že měšťáci si vytvořili bublinu, ve které hodlají žít; co není velkoměstské, to neuznávají. Nepřizpůsobivý měšťák je problémem i českého venkova, a jistě větším než švýcarským, neboť české země poznaly likvidaci malozemědělců a masový příliv chalupářů. (stk)

    Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.