Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

středa 18. září 2019

19. září 2019 se dožívá 97 let slavná česká atletka-oštěpářka Dana Zátopková

19. září 1922 se narodila Dana Ingrová, která se později provdala za běžce Emila Zátopka. Do podvědomí veřejnosti vstoupila jako olympijská vítězka v hodu oštěpem na Olympijských hrách v roce 1952 ve finských Helsinkách. Byla manželkou Emila Zátopka, který  v Helsinkách získal tři zlaté olympijské medaile. 

Ke sportu se Dana Zátopková dostala na gymnáziu v Uherském Hradišti, kde pod dívčím jménem Dana Ingrová hrála házenou za Slováckou Slávii. Atletice se začala věnovat v roce 1946, kdy začala studovat v Brně, v dalším roce závodila za Sokol Zlín, ale v roce 1949 přešla do Sokola Bratrství Sparta Praha. V letech 1953 až 1956 byla v Dukle Praha, potom v Rudé hvězdě Praha, kde v roce 1961 ukončila závodní činnost a dál pracovala jako trenérka.

čtvrtek 12. září 2019

11. září 1989 byla otevřena maďarsko-rakouská hranice

Před 30 lety, 11. září 1989, Maďarsko oficiálně otevřelo státní hranice s Rakouskem. Stovky stovky lidí se rozhodly opustit NDR a přes Československo, Maďarsko a Rakousko se vydat do Západního Německa. 
Uprchlíci z NDR po překročení maďarsko-rakouské hranice
Jednalo se vskutku o historický fakt, protože od května 1945 do května 1989 občané sovětské zóny (území Německé demokratické republiky) neměli nejen možnost navštívit své bohatší příbuzné v Západním Německu,ale nesměli vycestovat jinam než do Československa a Maďarska. V květnu 1989 se podařilo prvním lidem přejít státní hranicí mezi Maďarskem a Rakouskem.

Od počátku září 1989 se útěk lidí z NDR stal masovou záležitostí. Jejich první zastávkou bylo Československo, hlavně Praha. V ulicích i na silnicích po celém Československu stály opuštěné Trabanty a Wartburgy, západoevropská svoboda byla pro občany NDR cennější než čtyřkoloví miláčci, na které dlouhá léta šetřili penízky a potom dlouhá léta čekali na pořadí v prodejnách. Protože lidi na pražské ulici, lidi bez domova, československá bezpečnost pronásledovala, uchylovali se občané NDR na západoněmecké vyslanectví, kam na ně čs. příslušníci nemohli. Tam hrozily problémy se zásobováním, hygienou a zdravotní péčí.

Pro Husákův roztřesený režim nastaly nepříjemné chvíle. Musel čelit nejen houfům hladových Němců v ulicích, ale také mediálnímu tlaku Západu a vření  mezi vlastními občany, a tak československá vláda vypravila zvláštní vlak s východoněmeckými uprchlíky, kteří jím mohli vycestovat směrem k vysněné západní svobodě. Ale to už se také hroutil komunistický režim v Československu.

čtvrtek 5. září 2019

Nejlepší města k životu

Časopis "Economist" vyhlásil opět pořadí světových velkoměst, kde se žije nejlépe. První místo obhájila Vídeň před Melbourne. Na posledním místě je Damašek, před ním Lagos.

Nejlepší města k životu:
1. Vídeň. Hlavní město Rakouska (Evropa)
2. Melbourne. Hlavní město Viktorie (Austrálie)
3. Sydney. Největší australské město (Austrálie)
4. Osaka. Přístvní město v Japonsku (Asie)
5. Calgary. Největší město provincie Alberta v Kanadě (Severní Amerika)
6. Toronto. Hlavní město provincie Ontario v Kanadě (Severní Amerika)
7. Vancouver. Město v kanadské Britské Kolumbii (Severní Amerika)
8. Tokio. Hlavní město Japonska (Asie)
9. Kodaň. Hlavní město Dánska (Evropa)
10. Adelaide. Hlavní město Jižní Austrálie (Austrálie)


Nejhorší města k životu:
1. Damašek. Hlavní město Sýrie (Asie)
2. Lagos. Hlavní město Nigérie (Afrika)
3. Dhaka. Hlavní město Bangladéše (Asie)
4. Tripolis. Hlavní město Libye (Afrika)
5. Port Moresby. Hlavní město Papua.Nová Guinea (Oceánie)
6. Karáči. Hlavní město Pakistánu (Asie)
7. Harare. Hlavní město Zimbabwe (Afrika)
8. Douala. Hlavní město Kamerunu (Afrika)
9. Alžír. Hlavní město Alžírska (Afrika)
10. Caracas. Hlavní město Venezuely.(Jižní Amerika)

Glyfosát v Německu skončí v roce 2023

Kontroverzní chemické přípravky na ochranu rostlin, obsahující glyfosát,  bude možné v Německu používat do 31. prosince 2023. Rozhodla o tom v Berlíně spolková vláda.

Zákaz neplatí okamžitě, omezování přípravku má být postupné, aby v roce 2024 už nebyl na německém trhu a byly zlikvidovány zásoby. Na prvém místě je nutná nedostupnost glyfosátu pro domácnosti, zahrádkáře a veřejné prostory včetně městských parků, kde chemická látka nejvíc ohrožovala lidi. Omezování postihne i zemědělce, protože glyfosát se nesmí používat jako prostředek k dozrávání plodin. K 1. lednu 2024 by měly zmizet tři čtvrtiny glyfosátu.

Glyfosát byl vyvinut britskou společností Monsanto a od konce 70. let minulého století až do současnosti byl hlavně pod názvem Roundup prodáván jako neúčinnější a nejbezpečnější přípravek na hubení plevelů. Největší množství glyfosátu se spotřebovalo v USA a Brazílii. Nyní je společnost Monsanto součástí koncernu Bayer, který kvůli chybějící informaci o nebezpečnosti glyfosátu čelí tisícům žalob v USA.

Proti všem herbicidů a insekticidům se nyní zdvihla vlna kritiky v řadách ochránců přírody, neboť tyto prostředky ničí přírodní rozmanitost. I z tohoto důvodu chce německá vláda pokračovat ve vydávání zákazů používání dalších chemických přípravků. Od roku 2021 je ve všech německých přírodních rezervacích a dalších chráněných přírodních oblastech zákaz používání pesticidů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2015 neprokázala vliv glyfosátu na vznik rakoviny, a dospěla k šalamounskému závěru, že pravděpodobnost může být. Podle WHO mnohem větší vliv na vznik rakoviny mohou mít sluneční paprsky, chemické látky v kadeřnictví, alkohol a pití horkých nápojů.

úterý 3. září 2019

Na vlivné podnikatele jsou úřady krátké

Na stavbu, která každým dnem roste, totiž nevydaly úřady povolení. Pozemek leží v přírodním parku Dolní Poohří. Ten byl zřízen právě proto, aby se zachoval ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, s pozůstatky původní vegetace lužních lesů, chráněnými rostlinami a ohroženými živočichy. Navíc je tady podle Územního plánu Budyně nad Ohří nezastavitelné území.

Stavbu kontroluje vlivný podnikatel Miloslav Šára, jehož firma sponzorovala ODS a která dodává auta politikům, radnicím, Ústeckému kraji, ministerstvům, školám i policii. Za poslední tři roky získal veřejné zakázky za zhruba 40 milionů korun. Šárovi patří rybník s břehy a altánem, který byl stavěn rovněž načerno a povolení bylo vydáno až dodatečně.

Majitelkou pozemku a oficiálním stavebníkem je jeho známá Lenka Brůnová. Když nedostala povolení ke stavbě, rozjela se na konci července stavba i bez souhlasu. A přes zákaz pokračuje.

Kontrolní prohlídka měla ukázat, kdo je stavebníkem a s kým má úřad jednat. Jenže Brůnová nedorazila. Přijel jen Šára, jenž úředníkům tvrdil, že se stavbou nemá nic společného.

Zdroj: www.idnes.cz

středa 21. srpna 2019

21. srpen 1969 na jihu Čech



Nemohu napsat, že v první polovině roku v zemi byl nějaký odpor proti sovětské okupaci a Husákovu režimu. Tu a tam někdo udělal narážku na sověty, ale jinak každý si hleděl jen práce. Na oslavy vítězství čs. hokejistů nad SSSR komunisté reagovali odstraněním Dubčeka a zavedením tzv. pendrekového zákona. Mezi lidmi panoval jakýsi neznámý strach. Výměna lidí v čele KSČ  nevěstila nic dobrého. Alespoň pro lidi, kteří se nesmířili s okupací a zásluhou poslechu Svobodné Evropy měli trochu o politice potuchy.

Našli se tací (i nekomunisté), a nebylo jich málo, kteří silnými hlasy odsuzovali Pražské jaro, Palacha a souhlasili se sovětskou okupací. "Nedovolíme, aby deklasované živly za naše těžce vydělané dělnické peníze  rozvracely republiku."

Zřetelný odboj nebyl ani ve velkých městech. Bylo to někdy v polovině srpna 1969, vystupoval jsem po schodech z podchodu u Jindřišské ulice, když na chodníku kdosi vykřikl cosi o demokracii. Lidé se rozprchli, jako když střelí do vrabců! chodník byl okamžitě prázdný.

Od rána ve čtvrtek 21. srpna 1969 v Českých Budějovicích stály na výpadových silnicích hlídky Veřejné bezpečnosti a zastavovaly vozidla a pokutovaly hlavně ty řidiče, kteří jeli s rozsvícenými světly. Světla měla být vyjádřením protestu proti sovětské okupaci, jak v předcházejících dnech informovala Svobodná Evropa.

Hned po rozednění nastal rozruch ve slévárně Škoda, kde na vysokém komíně visel československý prapor. Celé dopoledne vedení závodu shánělo nějakého odvážného horolezce, který by vlajku odstranil.

V českobudějovických ulicích byl klid až do druhé hodiny, kdy hlídky VB uzavřely náměstí. Zřejmě na komunistických výborech byly obavy z demonstrace. Příslušníci VB nedokázali lidi směřující na náměstí zastavit. Kolem třetí hodiny přibyly skupiny milicionářů se samopaly. Milicionáři si museli vyslechnout spoustu nadávek. Pokud došlo k nějakým potyčkám, jednalo se o odvážné jednotlivce, se kterými si rozdráždění milicionáři poradili a předali je Veřejné bezpečnosti, která je odvážela do věznice. Skupiny lidí jen z bezpečné vzdálenosti přihlíželi.

 S jídlem narostla milicionářům chuť, a tak až do noci projížděli ulicemi na vetřieskách a koho potkali, toho zatkli. Zadržení byli bez výslechu vězněni tři týdny, potom bez jakéhokoli vysvětlení propuštěni.

Potom začala tuhá normalizace. Lidé uposlechli Husákových rad, po práci se ukryli v chatách, chalupách a zahrádkách. Ti, co socialistická letní sídla neměli, hojně využívali rekreaci ROH a jezdili k moři do Bulharska a NDR, ti zasloužilejší zaměstnanci směli i do Jugoslávie. Normalizační pohodička vládla až do Brežněvovy smrti v roce 1982. Normalizační režim ztratil moskevskou ochranu. Potom se začala hroutit ekonomika a došlo ke konfliktu Husákova vedení s Gorbačovem. Kůlem v plotě se stal Miloš Jakeš. (f)b

neděle 18. srpna 2019

19. srpna 1989 začal úprk občanů NDR na Západ

Maďarské demokratické fórum (MDF) uspořádalo 19. srpna 1989 tzv. Panevropský piknik, aby umožnilo delegacím z Rakouska a Maďarska společné setkání u vína, piva a klobás.

„Z ničehonic se ale vynořily i stovky občanů NDR a běžely do otevřené dřevěné brány,“ popisuje OÖN. „Pět maďarských pohraničníků, každý s deseti náboji v pistoli, upustilo na povel podplukovníka Árpáda Belly od zákroků.“ 

„Myší dírou“ u Sopronu prošlo na západ v několika vlnách ono odpoledne celkem asi 700 východních Němců. „Byl to nejmasovější útěk občanů NDR od výstavby berlínské zdi 13. srpna 1961,“ uvádí linecký deník. „Panevropský piknik“ podle něj urychlil zhroucení NDR a následně východního bloku. Jen dvanáct týdnů poté padla berlínská zeď.

V souvislostech list zmiňuje, že maďarská vláda se v roce 1989 projevovala reformně a umožnila svým občanům svobody, tehdy ve východním bloku jedinečné – mohli například cestovat a byly připuštěny nezávislé noviny. Od jara byla hraniční zařízení k Rakousku postupně demontována. Stále víc lidí v NDR o tom „chytilo vítr“ a v létě 1989 vyjeli v trabantech a wartburcích na Maďarsko v naději, že se odtud dostanou do Rakouska. Proto 700 občanům NDR se to povedlo při „pikniku“, nad nímž měli patronát Imre Pozsgay a Otto Habsburg. „V týdnech poté jich byly tisíce a 11. září Budapešť otevřela hranice definitivně. Jen v prvních třech dnech se přes Maďarsko vydalo do Rakouska na 15 000 občanů NDR.“

Tehdejší ministerský předseda Miklós Németh označil krátké otevření hranice 19. srpna za pokusný balonek, jak bude Sovětský svaz reagovat, zda může věřit ujištění Michaila Gorbačova z března, že nechce komunistický režim v Maďarsku držet u moci vojenskou silou. „Nebude žádný druhý rok 1956,“ řekl tehdy šéf Kremlu.

pátek 16. srpna 2019

Ekologové se v rozmnožování brouka stále zdokonalují

Jihočeský kraj podal správní žalobu na Správu Národního parku Šumava a na ministerstvo životního prostředí. Kraj tak využívá všech možných prostředků, aby zabránil dalšímu šíření kůrovce na Šumavě a dalšímu velkoplošnému umírání a usychání lesů, které jsou pro celý Jihočeský kraj tolik důležité. Zvláště v době celonárodní kůrovcové kalamity a vysychání krajiny je v lesích potřeba chránit každý jeden zelený strom. 

Je dobré si připomenout, že kraj svými kroky reaguje na změny spravování Národního parku Šumava, ke kterým dochází v souvislosti se špatnou novelou zákona o ochraně přírody. Proto je třeba vedení kraje v jeho aktivitách podpořit.

Stávající legislativa v ochraně přírody je z dílny ekologických aktivistů a ministerstva životního prostředí a že si ji nepřály šumavské obce, byli proti odborníci a lesníci, proti byl Plzeňský i Jihočeský kraj, byl proti Senát parlamentu ČR a vetem byl proti i prezident republiky. Důvodem změny zákona o ochraně přírody byly jen a pouze aktivistické snahy ponechat Národní park Šumava bezzásahovosti a kůrovci.

Národní parky se po celou historii ochrany přírody v ČR zřizovaly speciálními zákony pro jednotlivé parky. Snahy o zákon o Národním parku Šumava však zcela troskotaly. Aby ministr Brabec veden aktivisty mohl změnit péči o Šumavu, vyřešil to tím, že strčil všechny čtyři české národní parky do jednoho pytle a jejich správu zahrnul do jednoho společného zákona. Jinak by management na Šumavě ve prospěch kůrovce a proti lidem nezměnil.

Podle novely zákona o ochraně přírody nově neplatí v první a druhé zóně ustanovení zákona o lesích ve smyslu ochrany lesa proti kůrovci a ve smyslu povinné výsadby nových stromů. V překladu, to znamená, že když se v těchto zónách objeví kůrovec, je úplně na správci jestli kůrovcový strom zpracuje nebo ne. Pokud ne, nikdo ho nemůže postihnout. Novela zákona o ochraně přírody byla navíc schválena, aniž by byl znám způsob péče o konkrétní území, aniž by bylo známo plánovaná zonace národního parku. V případě NP Šumava zásady péče z nepochopitelných důvodů neexistují již šestým rokem. Správa Národního parku Šumava na státních pozemcích hospodaří bez známých pravidel, jak chce. To může být chápáno jako rozpor se směrnicemi EU Natura 2000, ale i s naší legislativou, do které byly tyto směrnice implementovány. Je to v zásadě celosvětový unikát, protože na světě asi neexistuje druhý národní park, který by tato oficiální pravidla péče neměl veřejně známa a schválena.

V době klimatických změn, v době kdy sužuje republiku kůrovec a hrozí další obrovská sucha v důsledku ztráty klimatické a vodohospodářské funkce lesů, je zapotřebí zachránit každý jeden zelený strom. A to i v národních parcích. Vláda jednou rukou emotivně a marketingově bojuje se suchem a kůrovcem a druhou rukou toho samého kůrovce zcela záměrně množí na Šumavě.
Zdroj: jcted - Jiří Mánek

pátek 2. srpna 2019

Umytá barva z mostu, železnice a auta. Zahradníček komentuje


2.8.2019; 13:54  - Jako obvykle začínám i první srpnový komentář úvahou o počasí. Je takové, jako už bylo mnohokrát ve více i méně dávné minulosti. Usadily se teploty na dlouhodobém průměru, ani srážky v červenci nevybočily. Přesto meteorologové stále straší lidi nějakými extrémy, vysokými teplotami, bouřkami, krupobití, záplavami i suchem. V zahraničí je to strašení ještě výraznější.
Ruční ovládání závor na železničních přejezdech

Když se předpověď povede - to často není - tak jsou meteorologové na koni. Omluvou může být, že letní počasí není všude stejné, vysoké červencové teploty lámaly rekordy na severozápadě republiky, v Německu, ve Francii. Bouřkové průtrže mračen zasáhly různá msta v alpských zemích, Rakousku, Švýcarsku. Rovněž krupobití. To jsou samozřejmě extrémní jevy, se kterými se musí počítat.

Včera se hrála další předkola nejvyšších evropských fotbalových soutěží. Ze třech českých týmů postoupila pouze Mladá Boleslav, Plzeň a Jablonec doma uhrály jen bezbrankové remízy a na hřištích soupeřů prohrály. Zbývá věřit v úspěch dvou pražských vykřičených klubů, Slávie a Sparty. Oba se tento týden náležitě vyplakaly. Slávii bylo za výtržnosti diváků uzavřeno hlediště na utkání s Liberce, což majitele Tvrdíka rozzlobilo, Sparta zase vyčítá rozhodčímu Hrubešovi, že ji v Českých Budějovicích poškodil, když jí za pomoci videorozhodčího neuznal gól a nařídil proti ní penaltu - prostě ji nenechal vyhrát. 

V Praze je veselo vždy nějak. Dva němečtí turisté sprejovými barvami počmárali jeden pilíř Karlova mostu. Památkáři uzavřeli s radnicí dohodu, že nápisy odstraní. Práce měla stát 40.000 Kč a měla trvat 14 dní. Nejdříve si restaurátoři chtěli vzít čas na výběr způsobu a chemikálií, kterými čmáranice odstraní. Nic se nedělo, až jednoho dne zrána se zjistilo, že kresby jsou pryč. Po několika dnech tápání, a snad hledání policií, se přihlásil jakýsi Miroslav Černý, který v noci nápis odstranil obyčejnou horkou vodou, a bezplatně. Památkáři zuří a hledají lupami chybičky, zbytky barvy a poškození mostu, aby neutrpěla jejich prestiž.

V letošním roce došlo na železničních přejezdech k mnoha tragédiím. Podle vyšetřování byli vždy na vině řidiči motorových vozidel. Čtyři mrtví na přejezdu v Černožicích sice vyprovokovaly veřejnost i politiky k úvahám o výstavbě chráněných přejezdů. To se dráze nelíbí, jedny závory prý přijdou na 10 milionů korun. Jedná se samozřejmě o automatické závory na elektřinu a hydrauliku. A tu se objevuje nápad, jestli by nebylo levnější vrátit se k hradlařům, kteří by na frekventovaných silnicích závory zase stáčeli ručně a dohlíželi na vozidla, jestli je nepoškozují.  Myslím, že postavit na přejezdu dvě ručně stáčené závory a přístřešek pro hradlaře by dráhu mnoho nestál. Za zkoušku by to asi stálo. Pokud vím, na přejezdech, kde závory jsou, a některé se ještě stáčejí ručně, k nehodám nedochází.

S železnicí souvisí  i diskuse okolo kamionové dopravy. Kamionová doprava se se stala velmi ziskovou záležitostí. Jinak by v České republice nemohlo být evidováno 95.000 kamionů. To už je pěkná armáda, se kterou dneska nikdo se neodváží bojovat. "Všichni chtějí zboží co nejrychleji, proto musí být kamiony." Železnice a menší nákladní auta typu Avie jsou z dopravy zboží vyřazovány. Co kamiony pod plachtami vozí, těžko odhadovat, ale údajně polovina nevozí nic, jezdí s prázdnem. Naopak některé jsou přetíženy a rozbíjení silnice dvojnásobně.  Zajímavé je, že v USA se podařilo nákladní dopravu včetně návěsů kamionů dostat na železnice, na kterých není skoro žádné místo pro osobní vlaky. Lidé musejí cestovat v osobních autech nebo autobusech. Osobní auto silnice nepoškozuje jako kamiony.

S osobními auty souvisí zpráva z jednoho rakouského města, které zavedlo v centru bezplatné časově omezené stání, které bude důkladně kontrolováno policií. Host do domu (do města), Bůh do domu. Hostinské, obchodníky a jiné živnostníky, a také starostu, už dlouho zlobila dlouhodobě parkující auta. Hrníček trpělivosti přetekl. "Chceme živé město, aby sem lidé přejíždějí na občerstvení a nákupy." říká starosta. "Když najdou náměstí a přilehlé ulice zaplněné auty, která tam parkují jen kvůli pohodlnosti lidí zde bydlících, nezastaví a jedou dál. Domácí lidé mají na dlouhodobé parkování dost místa na okraji města." Kdo si něco podobného dovede představit v českých městech? To by český maloměšťák as i nestrpěl a byla by defenestrace.
Josef Zahradníček


Prezidentský systém vlády



Zatímco parlamentní systém, aby mohl potlačit dědičnou moc panovníků, potlačil princip dělby moci, podstatou prezidentského systému je naopak důsledné oddělení moci zákonodárné od výkonné – dělba moci je pro tento systém určující a mnohem důležitější, než prezident, podle kterého se tento systém jmenuje.

Nyní je čas připomenout si již zmíněný britský model vlády z počátku 18. století. Autorům americké ústavy totiž nic nebránilo se k tomuto vládnímu modelu vrátit: jediná překážka nikým nevolený panovník jim odpadla; v jedné věci totiž měli jasno hned od počátku: v čele nového státu nebude stát žádný nevolený král, ale volený prezident, a tím odpadl důvod zbavovat hlavu státu vlivu na politiku. republikánském zřízení totiž žádný zásadní důvod pro zavedení parlamentního systému vlády neexistuje.

Porovnáme-li anglický nepsaný model vlády z počátku 18. století s prezidentským systémem zavedeným Ústavou USA na konci tohoto století, zjistíme, že se opravdu zásadně liší jen tím, že v anglickém modelu byl ztělesněním výkonné moci nikým nevolený král a v americkém systému je jím volený prezident. Zatímco v Anglii do počátku 18. století vykrystalizovala dělba moci přirozenou cestou, USA na konci 18. století nic nebránilo se k dělbě moci vrátit.

S návratem k dělbě moci odpadl důvod konstruovat kabinet, USA nepotřebovaly výkonný kabinet s dvojí legitimitou, USA nepotřebovaly dvojí exekutivu. Nejenže odpadl důvod požadovat, aby (prezidentovi) ministři byli členy parlamentu, ale dělba moci se naopak stala důvodem kumulaci funkcí výslovně zakázat, s tím odpadl i důvod pro jakékoli předčasné volby, a proto mohl být nastolen pevně časově ohraničený parlamentní i exekutivní mandát. Odpadl důvod v Ústavě řešit, kdo je komu odpovědný. Slovo odpovědnost se v Ústavě USA vůbec nevyskytuje prezident i kongresmani skládají přísahu a logicky se má za to, že pokud někdo přísahá, pak je i odpovědný za to, že přísahu dodrží; odpovědnost je něco samozřejmého, něco, co není třeba explicitně do ústavy zapisovat.

Ve výsledku tak americký prezident i Kongres jsou voleni na pevně dané období a je výslovně vyloučena kumulace vládních a parlamentních funkcí. Výkonnou moc ztělesňuje prezident a nikdo jiný, ministři jsou pouze prezidentovi úředníci, jím jmenovaní, jím kdykoli odvolatelní a jemu podřízení.  Někteří z nich musí projít schvalovací procedurou v Kongresu, jejím účelem však není eliminovat lidi nevhodné z politických důvodů, ale lidi z hledika svých schopností anebo morálky nekompetentní úřad zastávat.

Jedna zásadní odlišnost od volby českého, slovenského, ruského či francouzského prezidenta. Americký prezident není volen přímo lidem, ale je volen nepřímo, tzv. voliteli, kteří jsou voleni lidem jednotlivých států pouze za tímto jediným účelem a pro každou prezidentskou volbu zvlášť.

Pro prezidentský systém je charakteristické a klíčové to, že moc zákonodárná a moc výkonná vznikají nezávisle na sobě, nikoli to, jak a kým jsou ustanovovány.


Zdroj: Hlídací pes

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.