Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

středa 22. května 2019

Sebevraždy mezi zemědělci EU přibývají, strach z budoucnosti zabíjí

Mezi zemědělci v západních státech EU je obrovské množství sebevražd. Sebevraždy v této skupině obyvatelstva výrazně převyšují ostatní populaci. Tento problém zatím odhalili statistikové ve Francii a Švýcarsku, ale lze předpokládat, že v ostatních zemích by se statistika příliš nelišila. Všeobecně je známo, že počet sebevražd mezi sedláky přibývá.

Problémem sebevražd mezi zemědělci se už zabývali experti v USA, kde je zřízena záchranná síť, jejímž úkolem je psychické problémy zemědělců vyhledávat a co nejrychleji řešit. Podle amerických zkušeností sebevrazi důvody k sebevraždě neskrývají.

Podle francouzské statistiky, která se tímto problémem zabývá už 40 let, každý druhý den jeden sedlák spáchá sebevraždu. Poté co Svaz evropských zemědělců COPA-COGNECA obdržel francouzské studie, vyzval svazy jednotlivých zemí k okamžitému řešení. "Zemědělci si zaslouží pozornost sociologů."

Podle francouzské studie je počet sebevražd mezi zemědělci o 20 procent vyšší než mezi ostatním obyvatelstvem, u zemědělců zabývajících se výrobou mléka je sebevražd o 30 procent víc. Nejvíce sebevražd je mezi muži ve věku 45 až 54 let. Hlavním důvodem je podle francouzského tisku nízký příjem zemědělců. Euroacti uvádí, že 30 procent francouzských zemědělců má měsíční příjem menší než 350 eur (9.000 Kč). Největší počet sebevražd u zemědělců bývá v době, kdy jsou nízké ceny mléka. U drobných soukromých zemědělců je počet sebevražd mnohem větší než u velkých zemědělských společností.

Velký vliv na počty sebevražd má mimo nízkých příjmů i počasí, zvláště extrémní výkyvy. Zemědělské svazy požadují, aby podpory finanční a sociální byly pravidelně poskytovány zemědělcům osamělým a nemocným. Pokud dojde k snížení přímých plateb z EU lze očekávat větší problémy zemědělců a větší počet sebevražd. Drobní francouzští zemědělci nejsou bez neúměrně vysokých nákladů schopni plnit požadavky na ochranu životního prostředí a klimatu.

Ještě děsivější jsou švýcarské studie sebevražd mezi zemědělci. Podle Univerzity Bern je počet sebevražd mezi švýcarskými sedláky o 37 procent vyšší než v ostatní populaci. Důvody jsou finanční, strach z budoucnosti a neřešitelné problémy nástupnictví. Zatímco celkově ve švýcarských venkovských obcích od roku 2003 počet sebevražd klesá, mezi sedláky stoupá. "Taková čísla nás trápí," říká prezident Švýcarského rolnické svazu Markus Ritter, "ale to je vše, co můžeme dělat, do lidských duší nevidíme."

Likvidace plastů podle nové směrnice EU

V jednání o ochraně životního prostředí před zamořením plasty byla včera v Bruselu překonána poslední překážka. Členské státy se dohodly na společných právních předpisech, kterými má být řešena likvidace plastových výrobků. Zbývá ještě schválení směrnice Evropským parlamentem.

Členské země EU mají dva roky na to, aby do svých právních předpisů tyto směrnice zařadily. Podle nových pravidel je zakázáno vyrábět určité plastové výrobky k jednorázovému použití. Jedná se o tácky a nádobí na jedno použití, brčka na pití, vatové tyčinky a balonkové trubičky. Zakázané budou rovněž pohárky a obaly na potraviny vyrobené z polyesteru.

Další směrnice se týkají plastových lahví. DO ROKU 2029 MUSÍ BÝT vytříděno a vráceno k recyklaci devět z deseti prodaných lahví. Nově prodávané plastové lahve musí obsahovat nejméně 25 hmoty schopné recyklovat.

Německá ministryně životního prostředí navrhla, aby do likvidace odpadů byl zapojen tabákový průmysl a podílel se na likvidaci nedopalků z cigaret. 

neděle 19. května 2019

Eurovize a vzpomínky na Kotvu. Zahradníček komentuje


19.5.2019; 18:37     Na pondělí 20. května 2019 předpovídají meteorologové silný déšť zvláště na Šumavě. Oteplení zřejmě žádné velké nebude. Současný studený nárazový vítr určitě nějakou změnu povětrnosti přinese. Nic dobrého se venku zatím očekávat nedá.

Na Slovensku zuří boje Mistrovství světa 2019 v ledním hokeji. Českému týmu se zatím dařilo, až na porážku od neoblíbeného soupeře z východu. Na českých trávnících zatím pokračuje nesmyslná nástavba 1. fotbalové ligy. Za nástavbu můžou děkovat v Opavě, která si vybojovalo i na příští sezónu účast v nejvyšší soutěži. Novým účastníkem 1. ligy je Dynamo České Budějovice, které si účast zajistilo už 4 kola před koncem 2. ligy. Dynamo je už nyní velká neznámá. Suverénní jaro 2. ligy, ale co dál? V tuto chvíli postup do 1. ligy je pádem do jámy lvové. Velký rozdíl mezi 1. a 2. ligou není jen na hřišti, ale hlavně v zákulisí. Jde o hodně peněz (reklama, televize, přestupy hráčů atd.), o které mají zájem nejen hráči a trenéři, ale i různí funkcionáři, agenti a v neposlední řadě i rozhodčí. Mám obavy, že nejslabší stranou Dynama budou diváci. Při předchozím účinkování Dynama Č. Budějovice v 1. lize patřily návštěvy v Č. Budějovicích k nejslabším v ČR.               

Eurovize
Pěvecká soutěž Eurovize v Tel Avivu byla opět vysílána Českou televizí. Nad uměleckou úrovní některých vystoupení zůstává rozum stát. Místo kvalitní hudby a zpěvu jsme často slyšeli podivné kvílení a huhlání, nekvalitně provedený playback a zcela samoúčelnou show. Některá vystoupení se dají označit za naprostou devastaci kulturního vkusu.

Například islandská skupina připomínala průvod sadomasochistů. Zástupkyně z Austrálie jako kdyby z oka vypadla Nastěnce z ruského filmu Mrazík a Bilal Hassani, francouzský mladík arabského původu, se ještě zjevně nerozhodl, jakého bude pohlaví.

Kritici se ani letos nedokázali vyrovnat s nesmyslem, že v soutěži Eurovize vystupují Australané. Česká republika však se rozhodla vyhovět požadavku australského publika - a to za pomoci kostýmů členů místní skupiny Wiggles. Vytvořila to předškoláckými kresbami květů a ovoce a písní “Druh druha” vypůjčené od britských Hurts a jejich «Ready to Go».

Pražský obchodní dům Kotva se letos stal kulturní památkou a není možné jej zbourat. Kotva je významné stavební dílo pocházející z atelieru Alfa založeného v roce 1968 manželi Machoninovými. Přestože stavba je téměř skryta mezi domy, svým pojetím vyčnívá nad jiné funkcionalistické brutální stavby z období vlády komunistů.

Výstavba Kotvy probíhala v době normalizace, kdy byla snaha ukázat obyvatelstvu československému i zahraničním turistům, jak sovětská okupace a Husákova normalizace jsou pro socialistický blahobyt veledůležité. Velký zájem na výstavbě velkého obchodního domu měl údajně premiér Štrougal. Stavbu pekelným tempem prováděla švédská firma, které hodně stavebního materiálu dovážela ze západního Německa.

Slavnostní otevření Kotvy proběhlo 10. února 1975. Otevření byli přítomni představitelé strany, státu a zástupci Sovětského svazu. Strana a vláda se sovětským soudruhům mohly pochlubit pátým největším obchodním domem v Evropě. Pozváni k slavnostnímu otevření nebyli autoři stavby manželé Machoninovi. Měli totiž u komunistů vroubek, protože se nepodepsali na souhlas se sovětskou okupací Československa v roce 1968. Po oficiálním otevření se do Kotvy vrhly davy zvědavců z Prahy a okolí, kteří se domnívali, že tam bude západní zboží, když budovu stavěla západní firma. Lidé byli zklamáni. Nabídka se skromností nelišila od jiných obchodů a obchodních domů, zboží ze Západu zde bylo jen výjimečně. Po počátečním velkém zájmu, kdy na nákupy přijížděly autobusy s pracovními kolektivy z celého Československa, upadla Kotva do nudy socialistického maloobchodu.

Osobně jsem si oblíbil Kotvu až po několika letech, kdy tam bylo zřízeno, myslím v 1. patře,  železářství.  Sice obyčejné, ale vzhledem k velkému prostoru přehledné, dobře zásobené a s ochotnými prodavači. Pro mne to byl ráj. V ostatních patrech jsem se necítil dobře. Tam bývalo nevlídné prostředí. Nabarvené a znuděné prodavačky, které zřejmě měly představovat budovatelské mládí, dávaly až neskutečně najevo, že je běžní zákazníci otravují, když chtějí něco koupit, či dokonce se na něco zeptat.

Že výfukové plyny motorových vozidel škodí lidskému zdraví je už delší dobu známo, jedna americká studie uvádí, že daleko nebezpečnější jsou plyny z letadel. Tyto plyny poškozují plicní buňky. Tyto velmi škodlivé plyny jsou hodně v oblastech intenzivních letů a především na letištích.
Josef Zahradníček

Demonstrace pro evropskému nacizmu

Týden před volbami do Evropského parlamentu vyšli v celé Evropě do ulic odpůrci nacizmu. Jenom v Hamburku se demonstrace zúčastnilo asi 12.000 lidí ze čtyřiceti hamburských spolků, mezi nimiž jsou odborové organizace, náboženské organizace, ochránci životního prostředí a kulturních institucí.

Chris Methmann z organizace Campact vysvětlil důvody demonstrací: "Chceme zabránit pravicovým nacionalistům, aby se dostali do Evropského parlamentu, z něhož by škodili Evropské unii a přebírali moc v jednotlivých zemích. Chceme společně ukázat, že společná Evropa je pro nás nesmírně důležitá."

Organizátoři demonstrací chtějí Evropu, kde platí lidská práva pro všechny lidi, kde bude sociální spravedlnost a zajištěna ochrana klimatu. Volby do Evropského parlamentu jsou zásadním rozhodnutím, jakým směrem se bude život v Evropské unii rozvíjet. Podobné demonstrace se konaly ve všech velkých německých městech a v dvanácti dalších zemích EU.

sobota 18. května 2019

Co pro nás dělá Evropský parlament

Následující opatření se jeví jako samozřejmost, ale samozřejmost to není, bez Evropské unie by tato opatření nebyla. Pamětníci si mohou připomenou dobu předlistopadovou či dobu zlaté horečky 90. let, kdy ochrana spotřebitele a zdraví obyvatelstva téměř neexistovaly.

Ochrana spotřebitele:
Obchod nesmí propagovat výprodej za snížené ceny, když zboží nemá v dostatečném množství
Obchod nesmí navádět děti, aby rodiče nutily ke koupi zboží
Musí být na zboží uvedeny ceny za jednotku váhy či množství
Na obalech potravin musí být uvedeno složení a výživová hodnota
Spotřebitel má právo vědět, zda bylo zboží s léčebnými účinky (nadváha,alergie apod.) vědecky ověřeno.

Ochrana potravin
Každý občan EU vyhodí ročně 175 kg potravin. Opatření platná od roku 2019 toto plýtvání omezí do roku 2025 o 30 procent.

Ochrana dat
 V rámci programu WiFi4EU začala EU poskytovat městům a obcím finance na stavbu sítí, které zajistí bezplatné, rychlé a bezpečné připojení na internet z veřejných míst (náměstí, úřady, knihovny a nemocnice).

Ochrana proti připálenému jídlu
Všechna jídla obsahující škrob (brambory) obsahují škodlivou látku akrylamid, která způsobuje obezitu a rakovinu.
Proto jsou pro stravovací zařízení stanovena pravidla, jakým způsobem například opékat htanolky.

Ochrana planety Země
Podle návrhu EU musí členské země drasticky snížit spotřebu plastových tašek a plastových výrobků na jedno použití.

čtvrtek 16. května 2019

Alergikové pozor! Přichází období senné rýmy.

Po kvetoucích ořešácích, jasanech a břízách se o dráždění alergiků starají trávy. Lidé se sennou rýmou večer odloží sluneční brýle, kapesníky a různé roušky, umyjí si vlasy, vyslechnou si pylové zpravodajství a nasytí se léky.

Takto dnes problémy  velké skupiny obyvatel uvedlo ve své zprávě švýcarské "aha!Alergiezentrum." Ředitel centra Georg Schöppi tvrdí, že 70 procent lidí je alergických na pyl z trav. Období senné rýmy je dlouhé pět měsícíců. Letos je zásluhou studeného počasí jeho začátek nejméně o týden opožděn.

Senná rýma je nepříjemná a pokud není léčena i nebezpečná. Postižení by měli navštívit alergologa a užívat předepsané léky. Nejčastěji jsou předepisovány, tablety, kapky, spreje. Důležité je vyhýbání kvetoucím loukám.

Děti sedláků odolávají alergiím

úterý 14. května 2019

Krutý Ledový muž Bonifác. Zahradníček komentuje


14.5.2019; 15:42  Není veselý pohled na černající stonky brambor. Ledoví muži, jak naši předkové pojmenovali kalendářové jména Pankráce, Serváce a Bonifáce, letos přišli už koncem dubna a s odchodem stále nespěchají. Bonifác dneska zapnul mrazáček na vyšší stupeň než jeho kolegové, a bez kožichu neradno vycházeti. Studený máj.

Člověk nestačí žasnout, kolik máme odborníků na zemědělství. Mám dojem, že zásluhou sucha se odborníci nějakým záhadným způsobem množí geometrickými řadami. Denně je možné přečíst rozhovor s nějakým přírodovědcem, který ví, že příčinou nedostatku vody jsou zemědělci, kteří pěstují řepku. Tyto rozhovory se na jaře objevují v mediích už hezkou řádku let, protože žlutě kvetoucí řepka je v tomto období na očích pisálků, kteří opustili klimatizované redakce a vydali se za hranice hlavního města. Letos je protiřepková kampaň obohacena o demonstrace proti premiérovi Babišovi, jehož podnik se též na pěstování a zpracování řepky podílí.

V neděli bylo před téměř prázdnými tribunami odehráno druhé nástavbové kolo fotbalové ligy, pouze ve vršovické čínské aréně bylo ve vyhecovaném utkání diváků více.  Slávie nad Plzní vyhrála 3:1, ale svědomí rozhodčího Zeĺinky asi nebude nejčistší, když k vyhodnocení několika sporných situací stačilo na domluvu s videorozhodčím 20 vteřin. Ona celá ta nástavba se jeví jako jeden velký nesmysl, Slavie by byla mistrem a Dukla sestoupila i bez nástavby. V hledištích diváci téměř nejsou vidět. Daleko prospěšnějším způsobem jak prodloužit sezónu by bylo zvýšení počtu účastníků soutěže na 18 nebo 20 týmů.

Stadion v Baku
Ještě zmínka o nejvyšších evropských klubových evropských soutěžích: Ve finále obou soutěží jsou jen  anglické týmy. Ve finále Ligy mistrů se utkají Tottenham s Liverpoolem a ve finále Evropské ligy se utkají dva londýnské kluby Arsenal a Chelsia.  Oba londýnské kluby však musejí k utkání cestovat do ázerbájdžánského Baku. To vyvolalo mezi fotbalovými komentátory kritiku. Baku je pro mnoho Západoevropanů  neznámá mimoevropská vesnice. Jenomže ta asijská vesnice má 2,5 milionu obyvatel  a má rozvinutou ekonomiku lépe než mnohá západní metropole. Utkání se hraje na stadionu s kapacitou 70.000 diváků.

Na řadě je kultura, a to opět kultura prvorepubliková filmová.  ČT nabídla film "Holka nebo kluk," ve kterém má hlavní roli Adina Mandlová, která se v převleku za muže vydá na velkostatek svého strýce, kam nesmějí ženy. Pro mne však nejlepší ve filmu je Anatol v podání Václava Trégla jako tajemník velkostatkáře (Teodor Pištěk). Trégl, to byl velký herec malých rolí. Skromný a pečlivý člověk, který se nemusel ve svých filmových rolích přetvařovat. Jak vypadal ve filmech, vypadal i v běžném životě. Neměl prý mezi herci žádné nepřátele. Nejlepší Tréglovy filmové role byly ve filmech s Vlastou Burianem, například rozvádějící manžel ve filmu Ducháček to zařídí, pacient ve filmu U pokladny stál, nádražní skladník ve filmu Přednosta stanice, hajný Patočka ve filmu Když Burian Prášil.

Současné minimální nezaměstnanosti využívají především mladí lidé, kterým práce moc nevoní. V zaměstnání prý vydrží jen krátce, stále vyhledávají pracoviště, kde za méně práce je větší mzda. Za vlády komunistů se těm, co měnili pracoviště, říkalo fluktuanti. Fluktuaci komunistický režim bránil výpovědními lhůtami dlouhými až 7 měsíců. Tenkrát ovšem si v novém zaměstnání finančně polepšil málokdo, spíš šlo o výhody pracovní a hlavně mimopracovní, jako bližší pracoviště, rekreace apod.

V Praze se pořád demonstruje. Nevím přesně kvůli čemu. Domnívám se, že hlavním důvodem jsou vysoké volební preference Babišova hnutí ANO. To je černá můra pro  současné hlavní velkoměstské strany ODS a Piráty. Pražská media proto denně chrlí pomluvy na Babiše. Kampaň proti premiérovi už nabírá znaky fanatizmu, který může duševně méně odolné jedince vyprovokovat k zločinům. Babiš podle medií může za žluté pole poseté řepkou, a tím pádem i za současné sucho. Čtení některých komentářů nutí opravdu k pláči.

Řepka se nyní nepěstuje více než za vlády komunistů, jenomže dříve se nepěstovala v nížinách okolo Prahy, ale v horských a podhorských oblastech, které jsou dnes zatravněny. O tom, že řepka olejka zlepšuje strukturu půdy, nemůže být pochyb. Je to původně okopanina, jejíž hustý porost také brání vysychání půdy.

Řepka není tragédií českého zemědělství, tou se stává živočišná výroba. Pouze 36 procent vepřového masa pochází z českých prasat, pouze 55 procent drůbežího masa a vajec je z českých drůbežáren. Kdo způsobil likvidaci drobných chovů i likvidaci velkovýkrmen?

Doposud mi zní v uších slova  tehdy nově zvoleného prezidenta Václava Klause na Němcově farmě v Radonicích. "Na co vlastně to zemědělství potřebujeme, když můžeme potraviny levně dovážet?" Klaus  je zlý člověk, který má mimořádnou schopnost škodit České republice a jejím občanům. Nyní se paktuje s různými nacisty a fašisty v Německu, aby společně škodili Evropské unii. Jeho syn kráčí ve stopách svého otce, je však mnohem záludnější .

Lékaři ve funkcích poslanců zase vymýšlejí nějaká nařízení (spíš tresty) pro pacienty kvůli tomu, že si nepamatují názvy léků, které jim lékaři předepsali.  Nemělo by to být povinností lékařů, posílají-li pacienta na vyšetření k specialistům, aby v žádosti uvedli jména léků?Je v době internetu pro lékaře neřešitelný problém zjistit si v pojišťovnách názvy léků, které pojišťovny jednotlivým pacientům proplácejí? Bojí se lékaři, že by utrpěla jejich odborná prestiž, nebo toho, že vykazují něco jiného, než co skutečně dělají?
Josef Zahradníček


sobota 11. května 2019

Vlasovci byli prvními obětmi poměrů po 10. květnu 1945


Ve čtvrtek 10. května 1945 přilétla v podvečer na pražské letiště ve Kbelích z Košic československá vláda. V čele vládní delegace byli premiér Zdeněk Fierlinger, ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda, místopředseda vlády Klement Gottwald a ministr vnitra Václav Nosek (všichni se v únoru stali hlavními aktéry oficiálního komunistického převratu). Pražané rádi vycházejí na náměstí a nadšeně vítají každou novotu, takže vládě přichystali triumfální přivítání. 

Košická vláda přicestovala do Prahy ještě bez prezidenta Edvarda Beneše, který se kdesi na Moravě připravoval na vítězný návrat do Hradu. I jeho lid pražský vlastenecký nadšeně přivítal 16. května 1945.

Po slavnostním uvítání se vláda rozjela na Pražský hrad, kde ji čekalo zasedání s Českou národní radou, která politicky řídila pražské povstání. Už první setkání se konalo v napjaté atmosféře, neboť členové Firlingerovy vlády dávali silně najevo, že s domácím odbojem nepočítají. Navíc komunisté odmítali další jednání na Hradě, protože podle nich Hrad jako bývalé sídlo feudálů a buržoasie není důstojné pro jednání vlády pracujícího lidu. Velitel povstání generál Kutlvašr musel zajistit k jednání hotel Alkron.

Následujícího dne se tedy Česká národní rada sešla se členy vlády v Bartolomějské ulici, kde vládě oficiálně předala své dosavadní pravomoci. Vláda se poté rozhodla jmenovat členy ČNR do vedení nově zřízeného Zemského národního výboru v Praze, což byl v podstatě trik, jak zabránit tomu, aby se zástupci domácího odboje dostali do vlády.

Prezidium České národní rady (ČNR) se následně sešlo s vládními činiteli ještě jednou, aby si na jejich chování k představitelům domácího odboje stěžovalo, ale tato iniciativa mu nebyla příliš co platná. Neomalené jednání komunistických ministrů bylo zlověstnou předzvěstí toho, co se na území Prahy začalo v následujícího hodinách dít.

První obětí nových poměrů v Praze se stali příslušníci 1. divize Ruské osvobozenecké armády (takzvaných vlasovců) generála Sergeje Buňačenka. V nemocnicích úřadovali příslušníci sovětské vojenské kontrašpionáže Směrš a tajné služby NKVD. Raněné vlasovce vyvlékali z postelí a zvěrsky ubíjeli. K jedné z hromadných poprav vlasovců došlo  Jinonicích.

Dalších zhruba 150 ubitých vlasovců skončilo podle někdejšího účastníka pražského povstání a průvodce průzkumné čety 2. pluku 1. divize vlasovců Stanislava A. Auského v neoznačené jámě na Olšanských hřbitovech, kde je dnes připomíná památník-.

čtvrtek 9. května 2019

Vláda komunistů v Československu prakticky začala 9. května 1945

V současnosti se  8. května připomíná konec války. Někteří raději oslavují 9. května osvobození Sovětskou armádou, tak jak byli zvyklí za komunistických vlád. 9. května 1945 přijela do Prahy sovětská armáda, tento den začal sovětský dohled nad střední Evropou, tento den je dnem nástupu československých komunistů k moci.

 Nikoliv Únor 1948, ale Květen 1945 rozhodl o osudu Československa a jeho občanů na dalších pětačtyřicet let. Jen se potvrdil kurz nastavený během války v Moskvě Gottwaldovým vedením a podepsaný Benešem za příslib podpory jeho opětovného nástupu do prezidentského úřadu s aureolou prezidenta osvoboditele.

Je otázkou, co bylo příčinou mlčení československých úřadů proti neoprávněné svévoli sovětských orgánů, které začali zatýkat a popravovat československé občany. Nebyla zdejší společnost připravena na takovou aroganci vůči mezinárodnímu právu a suverenitě spojenecké země? Byla domácí reprezentace zprvu zaskočena a po prohlédnutí už bylo pozdě? Nebo únosy svých občanů měla za problém, ale nepovažovala jej za řešitelný s ohledem k možnému ohrožení vztahů s mocným spojencem? Rozhodla se proto unesené obětovat? Nebo se části tuzemské reprezentace – komunistům a jejich komplicům – akce sovětských bezpečnostních orgánů hodily? Únosy pomáhaly likvidovat jejich odpůrce a pomáhaly bolševizaci československé společnosti. Nesvědčí to ale přinejmenším o ohnutí hřbetu, či dokonce zobchodování vlastních cílů i v případě i tak adorovaných osobností, jakými byli Edvard Beneš, Jan Masaryk a jiní? Jejich osudy v dalším desetiletí jsou signifikantní.

Každopádně nebylo přijato žádné rozhodnutí, které by této svévoli bránilo, a nikdy nezaznělo veřejné odmítnutí takového porušení práva a suverenity ČSR. Pokusy o získání informací o osudech odvlečených i žádosti o jejich propuštění byly neúspěšné z důvodů neskrývané nechuti Sovětského svazu jim vyhovět. Představitelé ČSR tyto události nechávali bez komentáře nebo dokonce sami snahy o revize odmítaly.

Stejnou praxi v té době již vyvíjejí i „příslušné československé úřady“ a věznice se plní těmi, kteří se „dopustili těžkých deliktů vůči ČSR“. Koncentrační tábory mají nad branou místo „Arbeit macht frei“ nápis „Čest práci!“ a stovky těch, jejichž únos nám byl lhostejný, změnil tisíce z nás. Doba mezitím pokročila a místo nezájmu či snad odporu a vzpoury proti tomu píší žáci základních škol, ženy, dělníci a rolníci dopisy, v nichž žádají pro své nevinné bližní „Psům psí smrt!“
sv

středa 8. května 2019

Rakušané i Češi vzpomínají na pád železné opony

Na letošní rok připadá třicáté výročí pádu komunistické vlády v Československu. Obyvatele dolnorakouského okresního města Gmünd zasáhl pražský převrat 4. prosince 1989, kdy padla železná opona. Toho dne začalo stříhání drátěných plotů, jimiž bylo Československo od Rakouska odděleno, a byl umožněn bezvízový přechod státní hranice. Lidé z obou stran hranice byli zvědaví, co v sousední zemi je, jak se tam vlastně žije.
Celnice v Gmündu se od roku 1989 nezměnila, i když už dlouho není v provozu

Češi vyjeveně bloudili ulicemi Gmündu a jiných rakouských měst, mlčky vstupovali do obchodů plných zboží, které v Čechách bylo nedostatkové, nebo bylo neznámé a bylo k dostání jen v prodejnách Tuzexu. Rakušané zase byli v jižních Čechách překvapeni skromným automobilovým provozem, zanedbatelnou reklamou, malou nabídkou maloobchodu a nízkými cenami základních potravin. Nevěděli o ničem jimém než zaútočit na restaurace, bufety a cukrárny. Cpali se řízky, dorty se šlehačkou a popíjeli levné pivo a přeslazenou černou kávu s mlékem.

Pro Wernera Miniholda, šéfa tehdejší rakouské celnice v Gmündu je otevření železné opony 4. prosince 1989 nezapomenutelným dnem. Od začátku roku 1989 do 3. prosince odbavila celnice asi 7000 lidí, většinou autobusových zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi, sportovců, umělců a posádek nákladních vozidel. Chodci celnicí neprocházeli, proto bylo pro Miniholda překvapením, když 4. prosince 1989 se z českého území k rakouské celnici přiblížil chodec. Byl to starší muž s československým pasem. Tento člověk jako by strhl lavinu. Během následujících dvaceti dní celnicí prošlo 90.000 lidí. Během příštího roku 1990 zaznamenala celnice 3 miliony přechodů státní hranice.

Minihold vzpomíná i na jednu dramatickou událost z dob železné opony. Tehdy se pětičlenné české rodině podařilo prchnout československé pasové kontrole a utíkat k rakouské celnici. Českoslovenští pohraničníci po uprchlících začali střílet, naštěstí se rodině podařilo utéci a schovat v rakouské celnici, jen jedno dítě bylo postřeleno. Jiná kulka zasáhla rakouskou celnici. "Nikdy mě nenapadlo, že železná opona někdy padne," říká Minihold. "Dneska už  moc lidí dráty na hranicích nepamatuje, vypadá to jako by volný přechod přes hranice byl odjakživa. A to je dobře."

Hned po pádu železné opony se do rakouského Gmündu vydal i tehdejší žák českovelenické základní školy J.K. "Předtím jsem byl zvědavý, co tam za celnicemi vlastně je, proč se na české celnici zvoní, když se někdo z české strany přiblíží." Přestože to měl do Gmündu jen pár set metrů, život v Rakousku znal jen ze sledování vídeňské televize ORF. "Znal jsem rakouskou televizní reklamu a některé moderní hity. Při prvním překročení hranice jsem byl jako Alenka v říši divů. Bylo tam zboží včetně exotického ovoce, které jsme neznali nebo se u nás v menším množství objevilo jen před vánocemi."
Poznámka: V 80 letech minulého století už byly České Velenice a celé české pohraničí zásobovány lépe než vnitrozemí a lidé tam měli různé výhody (např. levné bydlení) a příhraniční příplatky ke mzdám.

Žák J.K. se hned začal učit německy v základní škole a v kurzech ČSD. Přihlásil se jako jeden z prvních českých žáků na Obchodní akademii v Gmündu, přičemž nejdříve tam absolvoval přípravný jazykový kurz a od roku 1992 na ní řádně studoval.

V době pádu železné opony byly České Velenice, i přes všechny příhraniční výhody, hodně zanedbaným městem. Na severním okraji sice byla panelová výstavba bytů, ale v centru města domy, ulice, parky hodně připomínaly stále poválečný stav. Město bývalo ovládáno komunistickou organizací, která měla silnou základnu v Železničních dílnách. Otevření hranic a polistopadové změny ve skutečnosti byly zde v prosinci 1989 přijímány s dost velkou nevolí.
sd
Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.