Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 17. října 2021

ANO 2011 se stává levicovou stranou. Zahradníček komentuje

 17.10.2021; 8:48 - Je týden po volbách a vyjasňuje se. Na obloze i ve sněmovně. Rozjíždí se i další vlna pandemie koronaviru Covid-19.  Skoro se začíná v mediích litovat, že letos počty nemocných jsou nižší než vloni. Na největší pandemii se totiž postupně začalo vydělávat.  Zdravotnici dostali vysoké odměny, rozkvetl obchod s rouškami, respirátory, testovacími předměty, vakcínami, injekčními stříkačkami a podobně. Pohřební služby rostly, mediím šly poplašné zprávy dobře na odbyt. Orientovat se na něco jiného by bylo dost složité. Chceme jen takové změny, které přinášejí zisk.,


"Pražáci (čky) neobsluhujeme!" vloni o velikonocích, když lyžaři Covid importovali z Itálie do Prahy, upozorňoval neumělým písmem napsaný plakát na dveřích jedné vesnické hospůdky. Rychle zmizel. "Když mi sem nepřijdou Pražáci, tak nic neutržím a můžu to zavřít," říká dnes hostinský. "Jsou to pro nás podivíni, ale mají peníze." Podivíni jsou! Koho jiného než Pražáka by napadlo demonstrovat proti čemukoli, třeba jako včera proti informacím prezidentské kanceláře?

Svět se mění. V Plzni byl na 2,5 roku odsouzen muž, jenž zabil 2 orly, kteří způsobovali velké škody na drobných lesních a hospodářských zvířatech. Před  devadesáti lety by takový lovec byl slavný, hospodáři i myslivci by záviděli, plácali mu na ramena, určitě by dostal medailí a diplom, psaly by o něm noviny a ještě by si naplnil kapsy, neboť o každého zastřeleného ptáka by byla tahanice, sběratelé by se přepláceli. Dneska je všechno jinak. A bude hůř. Možná že člověka ochránci zvířat obžalují i za zabití mouchy.

Nedovedu si představit, že by se u nás dostali zase k moci Zelení jako v Německu nebo Rakousku. Stačilo jednou, když Bursík s Káčou nadělali v české zemi škody za miliardy. Na Stranu zelených jsem alergický tak silně, že to včera ve mně vždy trhlo, když jsem při fotbale zaslechl jméno rozhodčího Zelinky a jabloneckého hráče Zelenky, navíc blonďáka (co netluče do piána). Strana zelených je u nás někdy vydávána za levici, někdy za pravici. Po letošních volbách úlohu levicové opozice v Parlamentu musí převzít ANO 2011, strana oligarchů. Tam až jsme to dopracovali. Navíc je ve Sněmovně už 50 žen. Jsou země, například Meklenbursko-Přední Pomořansku, kde žen ve vládě je víc než polovina. To je ovšem pozůstatek bývalé NDR. 

Východní Němci, dříve také nazývaní DeDeRoni, právě v polovině října před 32 lety obsadili zahradu západoněmeckého velvyslanectví v Praze, když chtěli opustit svůj socialistický ráj. Zamotali tím hlavy nejen pracovníkům velvyslanectví, ale československé komunistické vládě. Husák potom musel sehnat vlak a uprchlíky odvézt za hranice, protože to bylo levnější než likvidace odpadů a zápachu.

Předtím, už 11. září 1989, maďarská vláda strhla železnou oponu mezi Maďarskem a Rakouskem a umožnila lidem cestovat do jakékoli země, která je přijme. Do Maďarsku se nahrnulo asi 60.000  občanů NDR, kteří chtěli na Západ.  50.000 se jich vrátilo domů, do NDR. Byli lidé kteří chtěli na Západ, kvůli tomu, aby se zbavili politického a policejního dohledu, kvůli možnosti koupit si cizí zboží a bezproblémově cestovat, ale větší část byla migrantů ekonomických, které zajímaly jen a jen peníze, které se v západním Německu daly vydělat.

Josef Zahradníček

úterý 12. října 2021

Světová premiéra první plně digitalizované železniční tratě

Německé dráhy (DB) a koncern Siemens předvedly v pondělí světovou novinku, plně automatizovaný a digitálně řízený provoz na hamburské nadzemní dráze (S-Bahn).

Podle šéfa Siemensu Rolanda Busche začalo uskutečňování plánu na digitalizaci železnic nejen v Německu, ale i na celém světě. Autonomní železnice jsou sice na různých místech provozovány už několik let, novinkou v Hamburku je otevřený systém vhodný pro každou dráhu se standardními parametry.

Speciálně upravené vlaky se automaticky samy rozjíždějí, zrychlují, brzdí a zastavují. Projekt "Digitale Schiene Deutschland" hodlají Německé dráhy zavést na všech městských nadzemních tratích. Podle zjištěných údajů digitalizace přináší značné úspory. Menší opotřebení kol i kolejí, nízkou spotřebu energie a snížení všech provozních nákladů.

Na projektu "Digitale S-Bahn Hamburg", jenž stál 60 milionů eur se podílelo město Hamburk, Německé dráhy a Siemens rovným dílem. Zatím digitalizovaný provoz vlaků je na jedné městské lince, ale šéf Německých drah předpokládá, že technologie bude rozšířena na celou síť nadzemní dráhy v Hamburku. Digitalizace železnic zřejmě bude pokračovat zvýšeným tempem, takže do roku 2030 by tímto způsobem mohly být modernizovány všechny městské i dálkové železniční tratě. 

neděle 10. října 2021

Volby jako důvod k emigraci? Včera volební sobota byla.

Od zdi ke zdi, tak lze nazvat politiku v českých zemích. Jestliže v létech 1945 až 1990 v parlamentu a ve vládě neměla místo žádná pravicová strana, po letošních volbách se stal opak, levicové strany z parlamentu zmizely. Středolevý venkov prohrál na celé čáře.

Letošní volby jsou velkým vítězství Prahy a agresivních novinářů, jimž se podařilo dostat pod svou kontrolu většinu českých občanů, kteří už zase skáčou podle toho, jak pražská novinářská elita (dříve Rudé právo) lže, tentokrát se skáče vpravo.  Novináři potřebují neustálé změny, provokace a senzace jim plní bezedné kapsy. Novináři potřebují lidi rozdělit. 

Vyprovokovat slibem bohatství (snížením daní a důchodů)  mladého českého nemakančenka není velké umění. Navíc; státní majetek k rozkradení pořád nějaký je, i když na všechny voliče ODS a Starostů se nedostane, ale kdo dřív přijde, ten dřív mele.  Coviďák Klaus se jistě vzteká, že u toho nebyl, a jistě se pokusí mezi vítězné zbohatlíky znovu nějak vetřít.

Sociální demokraty ani komunisty jsem nikdy nevolil, ani neobdivoval, ale jejich odchodu ze sněmovny lituji. Sociálně demokratická strana zde vznikla v roce 1878 a od té doby, mimo doby válečné a dobu komunistické totality, byla zastoupena v nejvyšších státních orgánech  a zasahovala do vždy do dění v českých zemích. Její největší chybou bylo volení  populistických vůdců do čela strany (Zeman, Gross, Špidla, Paroubek, Hamáček), přeceňování vítězství v minulých volbách, v malé agresivitě a především v neschopnosti bránit se podpásovým útokům. Nevděk světem vládne.

Komunistická strana byla v parlamentu od roku 1925, mimo 2. světovou válku, až do letošního roku. Mimo let 1945 až 1990, kdy byli komunisté u moci, byli v opozici. Opozice to nebyla nebezpečná, protože komunisté byli zásluhou své marxistické ideologie dobře čitelní. 

Poslední tradiční stranou v parlamentu (od r.1920), která se letos dostala do sněmovny,  jsou lidovci. Nad jejich současnou situací však každý skutečný lidovec zapláče, každý slušný občan polituje. Dobrovolně se podřídili diktátu ODS. Co může lidová strana (KDU) založená na křesťanském soucitu očekávat od ODS, která stále řadí lidskost až mezi poslední hodnoty? Podrazy, podrazy a zase podrazy. Chudým brát, bohatým dávat!

Josef Zahradníček


čtvrtek 7. října 2021

Čas zbývající předvolební. Zahradníček komentuje

7.10.2021; 8:20  - O počasí dnes můžu napsat jen to, že mě včera nepotěšilo, především ten chlad a déšť. Tlak vzduchu šplhá neobvykle vysoko, což může být předvěstí další změny povětrnosti. Nemám rád změny v přírodě, ani v životě, ničí mě fyzicky i psychicky.


Drobný déšť mě zahnal k počítači, kde jsem na nějakém webu narazil na dotazník. 34 otázek bylo vybráno z volebních programů stran. Odpověď na Butonech "ano" nebo "ne." Otázky dost hloupé. Např. "Souhlasíte se stavbou dalších bloků jaderných elektráren?" "Souhlasíte s povinným očkováním zdravotníků?" "Přejete si vystoupení z EU a NATO?" atd. celkem 34 otázek. 

Zvládl jsem to, i když jsem některé odpovědi  "pálil od boku." Výsledek mě přesto zděsil. V žebříčku stran se na posledních čtyřech místech umístily: KSČM, Spolu, Trikolóra a SPD.  Tedy silácké strany s malým citem pro představy o spokojenějším životě člověka venkovského. Do čela jsem prostřednictvím dotazníku nechtěně zvolil Starosty, o nichž téměř nic nevím. Šokem pro mne je druhé místo Zelených, které nesnáším už 30 let. a teď jsem se dozvěděl, že s nimi sympatizuji. 

Při pohledu na prvorepublikovou volební statistiku, kdy zásluhou venkovského programu stát prakticky 20 let vedla agrární strana, je zřejmé, že současné politiky a novináře venkov zajímá pouze formálně, a to jen před volbami. Jinak by v dotazníku byla například otázka "Chybí vám v obci pracovní příležitosti?" "Vadí vám, že musíte na nákup potravin jezdit 15 km a k lékaři 25 km?" nebo "Měl by vaší obcí projíždět autobus víckrát než dvakrát denně?"  Městský politik nemá o životě na vsi představu, ale na dálku ji chce řídit. Klidně zakáže vytápět domy  a  diví se, proč se lidé stěhují do měst. Místo, aby se informoval na místě, vysvětlení hledá na univerzitách.

Veřejná doprava na vesnicích je, ale téměř nikoho nevozí, protože jízdní řády sestavují lidé, kteří ji nepotřebují. Bezedná díra na státní peníze. Na přání starostů jsou dováženy děti do škol, dopravci zase si zařídí jízdní řády tak, aby spoje nenavazovaly na železnici a jinou konkurenci. 

Pokud se jedná o českou železnici, je to sice kočkopes, kde pomalu každý pražec vlastní někdo jiný, ale osobní doprava ve vlacích je v českých krajích pořád ještě možná. Zatím Evropa ještě příliš nekopíruje USA, kde osobní vlaky a regionální tratě začali rušit na konci 60. let minulého století. Američan bez auta je výjimkou. Minulostí tam jsou i nádražíčka v malých obcích. Stanice rychlíků jsou od sebe vzdáleny průměrně asi 150 km. Jinak železnice v USA jsou zaměřeny na dálkovou nákladní dopravu mezi jednotlivými státy. Nákladních vlaků o 100 a více vagónech v USA jezdí neuvěřitelné množství. Spoustu zboží je přepravováno i po řekách.

Vodní doprava je nejen levná, ale dokonce výnosná. Nedivím se se prezidentovi Zemanovi, který o lodní dopravě něco ví, že navrhuje průplav Dunaj-Odra. Se současnými stavebními stroji by to nebyl technický problém, jde spíš o problém politický. Když může ČR být tranzitní zemí pro silniční dopravu, která nejvíc zemi zamořuje emisemi a prachem, proč by nemohla být tranzitní zemí pro železniční a vodní dopravu.

Státy včetně ČR těží ohromné částky ze silniční dopravy nákladní i individuální. Daň z pohonných hmot, prodeje vozidel, pojištění atd. to jsou novodobé zlaté doly. Proto také britská vláda se snaží provoz dopravy a zásobování obnovit za každou cenu. Všude v Londýně je slyšet výčitky "To  jste si odhlasovali v Brexitu." Všichni na Brexit nadávají, nikdo se nechce přiznat, že pro něj hlasoval. Stará dobrá Anglie už moc se neliší od nestálé prolhané Evropy a divokého Východu.

S ostrovní zemí mají nyní problémy pražští fotbaloví vlastenci. Diskusní příspěvky na českých webech stále plných rasistických nadávek se od Romů a imigrantů nyní přeorientovaly  na skotské fotbalisty a novináře. Přesto fotbaloví bossové i někteří politici do světa vykřikují, že v České republice rasizmus ani diskriminace nejsou. Rasizmus tady byl vždy, stačí připomenout konec 19. století, proces s Hillsnerem a masové obviňování židů z rituálních vražd. Šlechtění českého rasizmu do současné podoby začalo za protektorátu, kdy ani v českých novinách nechyběly karikatury a hnusné vtipy o židech.

Po válce český rasizmus splynul s českým nacionalizmem a napadán byl každý, kdo se od pražské normy dokonalého Čecha odlišoval barvou pleti, náboženstvím, tělesnou podobou, řečí či původem. V procesu se Slánským skončilo na šibenici 10 lidí židovského původu, další byly odsouzeni k dlouhým trestům vězení. Ještě v 70. letech se v hospodách veřejně zpívaly písně o škaredých a zákeřných židech. Nyní se stali terčem rasistických posměšků fotbalisté černé pleti. Centrem českého rasizmu je samozřejmě Praha, kde se extremizmus snadno ukryje před světem, al ez Prahy se rasizmus jako potrava agresivní vlastenecké lůzy šíří po celém státě.

Josef Zahradníček

neděle 3. října 2021

Bude nedostatek brambor, potravinářství prý se hroutí. Zahradníček komentuje

 3.10.2021; 9:45  - Správný anglický gentleman prý vždy navazuje rozhovor komentováním počasí. Doba gentlemanů v cylindrech jaksi opustila Anglii společně s jedovatým smogem, takže zůstalo jen to počasí. Začít komentář počasím je pro mne nutnost, i když k anglickému či jinému gentlemanovi mám hodně daleko. Od rudlu či pásového dopravníku hodně daleko. Říjen se jako předzvěst  zimy ohlásil tradičně zostra přízemním mrazíkem, který obarvil trávníky do běla. Dnešní slunce a předpověď meteorologů vyzvaly hospodáře k sušení otavy, neboť vegetace i při suchém září k růstu využila zásob vody v půdě a neobvyklé množství sluneční světla.

Se zemědělstvím to podle prognóz profesionálních i amatérských věštců vypadá bledě. zemědělství se ale zhroutit nemůže, zhroutit se z drahých potravin můžou pouze přechytračelí ekonomové. Nejsou lidi. Správněji řečeno: nejsou lidi na práci. V ČR je neobsazeno 350.000  pracovních míst. Jedná se především o místa dělnická. Pandemie nemoci covid-19 přispěla k tomu, že v mnoha odvětvích je nedostatek pracovních sil. Zvlášť nepříjemný je tento dopad v potravinářství a zemědělství, odvětvích, která patří mezi nejméně automatizovaná. 

Podíl pracovníků v zemědělství klesá už desítky let, a to kvůli přesunu obyvatel do měst. Sehnat zaměstnance na práci v zemědělství je u nás obtížné už od konce první světové války, kdy byla v průmyslu a úřadech zavedena osmihodinová pracovní doba a zákonná dovolená. To v zemědělství nebylo možné, tam se musí ve stájích kvůli krmení zvířat pracovat denně, na polích tehdy, když příznivé  počasí. Navíc v zemědělství jsou nárazové sklizňové práce, které vyžadují větší množství lidí.

Před kolektivizací se potřeba sezónních pracovních sil řešila zaměstnáváním námezdních dělníků a lidí příbuzných, přičemž odměna za práci byla z větší části vyplácena v naturáliích. V kolektivizovaném zemědělství sezónní práce v zemědělství bývaly součástí výuky na středních školách, někdy i na základních a vysokých. Vypomáhala i armáda, vězňové a různí brigádníci z průmyslu a úřadů. Jinak výkyvy v potřebě pracovních sil řešili v JZD Slušovice, kde byla spousta lidí zaměstnána v přidružené výrobě, která moc se zemědělstvím nesouvisela. V případě potřeby byly kanceláře, kanceláří, laboratoře a výrobních provozovny zavřené, muselo se pracovat na pole.

Při privatizaci a transformaci zemědělství v roce 1992 Klaus a jeho pomocníci  zvaní 3T  rozhodli, že v zemědělství jako neperspektivním oboru (ale i v průmyslu) je zbytečně moc lidí, kteří budou státu užitečnější, když z tepla kanceláří budou obchodovat třeba s větrem. Suroviny prodáme do zahraničí, zboží dovezeme! Stále vidím Klausův úšklebek na dožínkách v Radonicích a slyším jeho slova: "Na co to zemědělství potřebujeme, když můžeme potraviny dovézt  ze zahraničí?"

Těsně před rokem 1989 bylo kolektivizované zemědělství zásluhou snahy komunistických orgánů udržet potravinovou soběstačnost  jakžtakž personálně stabilizováno, i když bez brigád se neobešlo. Privatizace po roce 1989  ze zemědělství vyhnala více než 400 tisíc lidí, takže klasické zemědělství (bez specializace), jaké doposud ještě funguje ve Švýcarsku, Rakousku, Bavorsku, Polsku a jinde, nelze v českých podmínkách provozovat ani ve velkovýrobních podmínkách.  Doba, až se na monitoru notebooku klepne na požadovanou potravinu a ona vypadne z tiskárny, ještě nenastala, člověka nenasytí ani chytré hodinky. Čeští politici samozřejmě zdražování potraviny vysvětlí tím, že v tom nejsme sami, že to není jejich vina, že podobné problémy má celý svět.

Dnes je to 30 let, co došlo ke sjednocení Německa, ve skutečnosti k připojení NDR (5 tradičních německých zemí) k Německé spolkové republice. Byla to tenkrát velká radost na obou stranách. Postupem času však nadšení na východě hodně vyprchalo, protože odešly sociální výhody a jistoty (nárok na práci) a západní příjmy nepřišly. Projevilo se to  úspěchem levice a extrémní pravice v letošních volbách.

S Německem jsme propojeni odedávna, ať si přejeme ,nebo ne. V ČR si 3. října připomínáme okupaci pohraničí německými armádami. Bylo to vyústění Masarykova a Benešova šovinizmu od roku 1918. Bez Benešovy konfrontační politiky po roce 1934, založené na jeho slepé víře v pomoc Francie a Stalina, by  se události ve střední Evropě určitě vyvíjely jinak. 

80 let uběhlo od příchodu Heydricha do Prahy. Byla to reakce na provokace londýnské emigrace vedené Benešem a Janem Masarykem, která stále přežívala v odboji 1. světové války a z tepla Londýna  nebyla schopna pochopit, že nastala jiná doba, že Hitler není bezmocný Habsburk. Heydrich jako šéf Říšského bezpečnostního úřadu funkci zastupujícího protektora v Čechách a na Moravě vzal jako příležitost k vyniknutí v tvrdosti, a tím dosáhnout  dalšího vzestupu v nacistické hierarchii. Londýnská emigrace sice nechala Heydricha dramaticky odstranit, ale tím jen přilila hořlavinu do ohně. Odnesli to naivní odbojáři i nevinní lidé.  Smyslem atentátu bylo zviditelnění Beneše před západními politiky, které však stálo životy 3.000 lidí. Odstranění a potrestání Heydricha rozhodně bylo možné provést méně propagačně než postavením doprostřed ulice s nefunkčním samopalem.

Je necelý týden před volbami, předvolební kampaň se zvrhla v honbu na Babiše. Mnoho psů, zajícova smrt. Kdyby se po volbách splnil jen malý zlomek z toho, co strany slibují, to bychom si žili jako prasata v žitě.

Před týdnem jsem konstatoval, že fotbalisté Viktorie Plzeň pod vedením trenéra Bílka na hřišti jsou slabší než soupeři, ale vítězí. Potvrdilo se to i včera v utkání se Zlínem. Ševci byli na hřišti lepší, u každého odraženého míče dřív, byli rychlejší, stačili osobně bránit po celé ploše, přesto se štěstí přiklonilo na stranu Viktorie. O jejím dalším osudu na čele tabulky 1. Fortuna ligy hodně napoví dnešní vykřičené pražské derby. Pokud zvítězí Slávie, bude mít stále velkou naději dostat se před Plzeň.

Josef Zahradníček

pondělí 27. září 2021

Volební neděle u sousedů. Včera neděle byla

 Dnes ráno mě uvítal na jednom českém serveru titulek oznamující drtivou porážku německé vládní koalice. Skutečnost však je jiná než přání  českých odpůrců křesťansko-demokratické politiky u sousedů. Vítězství SPD v Německu se očekávalo, vystřídání CDU se děje pravidelně. Jednou tahá pilku pravice, podruhé levice, i když v Německu a Rakousku toto dělení nemá tak zřetelnou hranici, jak by si mnozí čeští extremisté přáli.

Německo:

Nakonec se ukázalo, že vítězství německých socialistů není nijak výrazné ani šťastné. Rozdíl  1,5 procenta, tedy vítězství o špičku nosu. Sestavit vládu bude oříšek.

Zajímavé jsou názory německých voličů v jednotlivých oblastech Německa. Socialisté vyhráli na severu Německa, který už od počátku 20. století se socializmem koketoval. Ve 20. letech minulého století zde dokonce bylo vypuknutí bolševické revoluce na vlásku. 

Nezanedbatelnou stopu především v Meklenbursku-Předním Pomořansku  zanechala Německá demokratická republika a její komunistická Jednocená socialistická strana Německa (SED), jejíž značná část členstva přešla do SPD. V této spolkové zemi SPD vedená úspěšnou premiérkou Manuelou Schwesigovou získala 39,6 procent hlasů. Na druhém místě skončila AfD s 16,7% , až na třetím místě CDU s pouhými 13,3 % hlasů (CDU zvítězila  s 33,5 % jen v oblasti Rujany a Stralsundu.)

Extremistická AfD obdržela nejvíc hlasů v Sasku a Durynsku, konkrétně ve všech okresech sousedících se severními Čechami (v okrese Görlitz dokonce dostala 35,8% hlasů.) To je německý výsledek vhodný k českému zamyšlení. 

Téměř ve všech regionech Bavorska byla nejúspěšnější CSU.  CDU byla úspěšná především v průmyslových oblastech při západní hranici. Vzestup Zelených nebyl tak velký, jak se očekávalo. Jasně zvítězili jen ve šlesvickém okrese Flensburg (nejsevernější okres Německa). V Hamburku Zelení obdrželi 24,9%. 

Horní Rakousy:

Zemské volby se včera konaly i v Horních Rakousech. Zde jasné zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) která si oproti minulým volbám polepšila o 1,2% a získala 37,6 %, tedy dvakrát více než druzí socialisté (SPÖ), kteří dostali 18,6%. Na třetím místě jsou rakouští Zelení s historickým úspěchem 12,3%. V hornorakouském parlamentu bude poprvé v historii zástupci šesti stran. Mimo uvedených třech se jedná o menší populistické strany, které těžily z hlasů odmítačů proti pandemických vládních opatření.


neděle 26. září 2021

"Zlá" Merkelová odchází, "hodný" Východ zůstává. Zahradníček komentuje

26.9.2021; 10:47  - Po delší době se opět ukázalo slunce, oficiálně už podzimní, takže v krátké době budou v mediích zaručené vědecké studie o oteplování, suchu a úbytku zeleně. Z prostředí přetopeného městských bytů (začala předčasná topná sezóna) při trenýrkové teplotě +25°C nelze o klimatu a ohroženém přírodním prostředí očekávat jiné závěry.  Podle vlastního měření a pozorování letošní rok zatím patří v 21. století mezi čtyři nejchladnější a nejvlhčí. Nikdo nevěří, v televizi říkali něco jiného, a v televizi mají pravdu.

Je to zajímavé, že lidé přijímají raději špatné zprávy, které se jich osobně netýkají nebo týkají omezeně, než zprávy pozitivní. Noviny, televize rádia se dovedou  lidské mentalitě přizpůsobit. Bylo tomu i v minulosti za vlády komunistů. Každodenní pozitivní zprávy o vzájemných státních návštěvách komunistických pohlavárů, zprávy o závazcích pracujících a plnění plánu byly pro občana nudou. Nechyběly však budovatelské senzace.  Byly doby, kdy i u nás bylo nemalé množství lidí, kteři například uvěřili zprávě, že jistý sovětský horník narubal denně ručně ix vagónů uhlí nebo zprávě, že jistá kolchoznice začala kravám masírovat vemena a hned nadojila o třetinu mléka víc. Postupem času se i podobné socialistické senzace vytratily.

Co se nevytratilo, a přežívá do současnosti, je studenoválečnické štvaní proti západním imperialistům a revanšistům, u jehož základů v roce 1945 stál vedle Stalina a československých komunistů i Prezident- Budovatel Edvard Beneš. To je dědictví po komunistech, které neopouští ani současnou Evropskou unii a rozděluje ji opět na zlý Západ a dobrý Východ. Toto rozdělení bylo dáváno na vědomí i nyní odcházející německé kancléřce Merkelové. Zatímco západní Evropa včetně zemí bývalého Západního Německa oceňuje její šestnáctiletou velkou politickou prozíravost a korektní jednání, lidé v postkomunistických zemích včetně bývalé NDR jí nemůžou přijít na jméno. Jako rodačka z Východního Německa a absolventka prestižní Lipské univerzity se svou nekonfliktní německou a evropskou politikou dopustila na Východu neodpustitelné zrady. Východ je totiž na věčné časy nasměrován k třídnímu boji a k vyhledávání vnějších i vnitřních nepřátel.

Prezident Zeman, tím že opustil po osmi dnech nemocnici, nepotěšil funebráky z opozice, kteří sní o možnostech obsadil nejvyšší hradní křeslo. S blížícími  volbami do Sněmovny mezi všemi politiky všech stran stoupá napětí, které na vedlejší kolej odsouvá i přicházející další vlnu pandemie. Zatím se vláda neodváží zavádět nějaká proticovidová opatření.  Povolební vystřízlivění asi bude zajímavé. 

Včera bylo sehrána část dalšího kola první fotbalové Fortuna-ligy. Viktorie Plzeň k neradosti vyvolených S+S opět vyhrála a vede ligovou tabulku. Trenér Bílek sice nenaučil hráče Viktorie přehrávat soupeře v poli, ale umí je vyprovokovat k touze po vítězství. Takže Viktorie před týdnem v utkání s Dynamem i včera s Pardubicemi sice méně držela míč, ale obě utkání dokázala vyhrát.  

Josef Zahradníček

 

neděle 19. září 2021

Traktory na baterky jsou stále nesmysl

V zemědělství jsou používány stroje na elektřinu už dávno. Několik výrobců nyní nabízí nakladače na elektřinu. Ovšem traktory na akumulátory jsou asi hudbou hodně vzdálené budoucnosti, i když mnozí optimisté tvrdí, že na trh budou uvedeny velmi brzy.

John Deere GridCON  

Elektrické traktory jsou vyvíjeny v USA, Rusku, Turecku, Číně, Indii, Koreji a Japonsku, v Evropě je vývoj slabší, neboť jej brzdí spousta unijních i národních předpisů. Celkově se nedaří vhodné traktory o pouze elektrickém pohonu vyvinout. Částečně provozuschopné jsou traktory kompaktní, tedy traktory se vznětovými motory menšího výkonu, které jsou při chvilkové větší zátěži posilovány elektromotory. Hovoří se o zvýšení výkonu na dvojnásobek.

Problémem traktorů poháněných elektřinou jsou těžké baterie, které bez nabití nevydrží déle než 2 hodiny. Potom musí být vyměněny. Vybité baterie je nutno dovést k nabití. Někde, kde jsou silné větry, zkoušejí pojízdné nabíječky poháněné větrem. 

Jiný systém vyvíjí John Deere, který pro pohon elektrického motoru John Deere GridCON o vykonu 300 kW používá kabely až 1000 m dlouhé, navinuté na kabelových bubnech. 

Pohon traktorů elektrickým proudem je ve vývoji už hodně přes 100 let, přesto technika za tu dobu téměř nepokročila. Tam, kde jsou roviny, by jistě bylo možné využívat elektřinu na polích při tzv. lanové orbě, která bylo rozvíjena od vynálezu parního stroje. V době, kdy se rychle šíří robotizace, by to byl asi nejjednodušší způsob, jak na polích naftu vyměnit za elektřinu.

sobota 18. září 2021

Co je víc než volby? Zahradníček komentuje

 18.9.2021; 10:24  - Před listopadovou revolucí jsme obdivovali auta lidí z kapitalistické ciziny, jejich tvrdou měnu a jisté sebevědomé chování, mysleli jsme si, že ten Západ je proces, kde všichni jsou bohatí, jen utrácejí peníze a jezdí na dovolenou k moři. 


Ve skutečnosti Západ je trochu jiný svobodný prostor, než si doposud  představuje u nás mnoho lidí. Západ vyhodnocuje minulost i přítomnost, aby mohl pečovat o budoucnost lidí. Dnes se mnozí obyvatelé České republiky probouzejí ze snu o bezpracném blahobytu, který sice ze Západu také přišel, ovšem nikoli podle předlistopadových představ, protože nepřišel pro všechny, jen pro malé procento lidí. Spokojenou skromnost a zaostalost jsme sice vyměnili za luxusní auta a povinné cesty k moři, ale také za neustálé napětí a stres.  

Platíme nekřesťanské peníze za uhlí, za revize kotlů a komínů, za popelnice, musíme s auty na emisní a technické prohlídky, v hospodách nesmíme kouřit. Do  peněženek občanů se z tepla kanceláří dobývá nejen více než půlmilionová armáda cynických a dobře placených úředníků, ale také všudypřítomná reklama a spousty různých nepoctivých šmejdů. Neustále někdo oznamuje zvýšení cen, ale ekonomové o inflaci nechtějí vědět. Čísla na minimální inflaci vždycky nějak vyrobí (jedna ekonomka má inflaci 4 procenta, druhá 5 procent, průměr nakonec je inflace 3 procenta), i když občan s hrůzou sleduje cenovky v obchodech a zrychlený pohyb číslic na benzinových stojanech. Nemusí se ani zajímat o nárůst cen nemovitostí.

30. srpna v Paříži zavedli pro motorová vozidla takřka všude třicítku. Padesátka zůstává jen na vybraných hlavních tazích, sedmdesátka na městském okruhu Boulevard périphérique. Smyslem tohoto (nikoli prvního) kroku pařížské radnice, socialistické starostky Anne Hidalgové jsou tři cíle: snížit emisí, prachu, hlučnosti a  zvýšení bezpečnosti obyvatel. Neposledním krokem starostky Hidalgové je snaha ve francouzské metropoli omezil počet aut.

Media denně přesvědčují občany o špatnosti světa plného násilí, podvodů a, krádeží, takže jedna nenápadná zprávička o poctivém občanovi se snadno ztratila. Je dojemným pohlazením po duši. Pán z Hluboké u Borovan natankoval u benzinové pumpy, ale neměl komu zaplatit, a tak zavolal policii. Ta vytáhla z postele obsluhu pumpy, která si pro peníze musela dojet a porouchaný stojan lépe zabezpečit. Co by asi udělal Pražan, kdyby zjistil, že si může bezplatně natankovat, kolik chce? 

Prezident Miloš Zeman (77) je v nemocnici, lékaři ujistili veřejnost, především nedočkavé politiky a novináře, že prezident se nechystá zemřít, že je pouze přepracovaný. V nemocnici se ocitl i Zemanův předchůdce na Hradě Václav Klaus (80), jemuž zřejmě neustálá touha "být v obraze", nerespektování protikoronových opatření nebo  nedávný propagační výstup na Sněžku, způsobila i zvýšení krevního tlaku. 

Na fotbalových stadionech bylo zakázáno používání pyrotechniky, dělobuchů a světlic. Zda se zákaz vztahuje na dýmovnice, není zcela jasné. Zákaz platí i v prostorách mimo fotbalové stadiony, tedy i při tažení fanoušků na utkání. Pokuta je 30 až 50 tisíc, při opakovaném přestupku 100 tisíc a zákaz vstupu do hlediště. Konkurenci S+S v Praze jistě nepotěšila zpráva, že Viktorii Plzeň chce koupit americký dolarový miliardář Platek. Dnes večer si tedy milionářský klub z Plzně podá českobudějovické Dynamo, ve kterém kvůli starostem s levnými posilami, talenty a sponzory na prvoligový fotbal mnoho prostoru nezbývá. Typy na osmigólovou výhru Plzně nejsou výjimkou.

Blíží se volby do Sněmovny PČR, proto nemá smysl komentovat výroky českých politiků, kteří se předhánění v sebevědomých slibech a v hlouposti (Volný). Volební sezóna je i v Německu a Rakousku. Z čela německé vlády dobrovolně odchází veleúspěšná politička Angela Merkelová,  na které závistiví a neschopní hnidopichové včetně českých neustále hledali, a stále hledají, nějakou chybu. Merkelová dokázala německou vládu vést bez skandálů plných 15 let. To se cení všude ve světě. Dokázala především zásluhou přijetí statisíců uprchlíků ještě více posílit německou ekonomiku, na níž jsou závislé ekonomiky dalších zemí včetně České republiky, která však uprchlíky odmítá.

Mimo celostátních voleb v Německu se v některých německých a rakouských spolkových zemích konají volby zemské. Ty jsou pro tamní obyvatelstvo často důležitější než volby do spolkových orgánů. Na rozdíl od ČR zemské volby nejsou menší kopií voleb celostátních. Zajímavé předvolební  průzkumy přicházejí z Meklenburska-Předního Pomoří, kde socialisté (následníci komunistické SED) vedeni Manuelou Schwesigovou  mají 40 procent preferencí, tedy víc než konkurenti AfD (14%) a CDU (15%)dohromady. Zajímavá v této postkomunistické německé zemi je anketa o spokojenosti s vládou. Pouze 6 procentům lidí se vládnutí socialistů nelíbí, ostatní jsou více či méně spokojeni.

Josef Zahradníček



   

Doučování za 200 milionů

Česká vláda uvolnila 200 milionů korun na doučování žáků, kteří při distanční výuce během pandemie požadovanou látku nezvládli a zaostávají za ostatními. Na doučování těchto žáků se hromadně hlásí pedagogové i studenti pedagogických škol. 

Opravdu se učitelům jedná o vzdělanost mládeže? Neláká je plat 250 Kč za hodinu doučování? Průměrný plat učitele je 43 tisíc za měsíc, což je asi dvojnásobek platu běžného  zaměstnance odlehlém regionu a trojnásobek příjmu vesnického živnostníka. 

Kdo se v minulosti učil číst a psát ve vesnické jednotřídce, musí se pousmát nářkům, že při letošní distanční výuce dětem chyběl kontakt s učitelem, takže se nemohly nic naučit.

Do roku 1948 byly na vesnicích obecné školy, ve kterých  se v jedné třídě společně učili žáci prvních čtyř ročníků a s nimi žáci méně nadaní, kteří nebyli přijati, nebo ti co neměli finance na návštěvu měšťanské školy nebo gymnázia ve vzdáleném městě. V jedné třídě byly děti od 6 do 15 let. Jeden učitel učil 8 ročníků najednou. 

Po roce 1948, když byl zaveden systém jednotného školství, byli v jednotřídkách jen žáci prvních pěti ročníků. V každém ročníku okolo 3-5 dětí. Učitel věnoval nejvíc času 1. a 2. ročníku, ostatním jen přidělil písemné úlohy. Nová látka se k žákovi pořádně dostala až doma, z  učebnic. 

Při přechodu žáků z vesnických jednotřídních škol do 6. postupných ročníků velkých škol městských, nebyla adaptace na zcela nové školní prostředí problémem, který se nedal překonat během několika dní. Pokud se jednalo o vědomosti, žáci z jednotřídek, kteří se předtím vzdělávali v omezeném režimu a byli zvykli na samostatnost, v městských školách nezaostávali, naopak i přes únavu z veřejné dopravy patřívali k těm lepším. 

Člověk dnešní ("dnešník") řekne "Dnes je všechno jinak." A šmitec.


 

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.