Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 19. září 2021

Traktory na baterky jsou stále nesmysl

V zemědělství jsou používány stroje na elektřinu už dávno. Několik výrobců nyní nabízí nakladače na elektřinu. Ovšem traktory na akumulátory jsou asi hudbou hodně vzdálené budoucnosti, i když mnozí optimisté tvrdí, že na trh budou uvedeny velmi brzy.

John Deere GridCON  

Elektrické traktory jsou vyvíjeny v USA, Rusku, Turecku, Číně, Indii, Koreji a Japonsku, v Evropě je vývoj slabší, neboť jej brzdí spousta unijních i národních předpisů. Celkově se nedaří vhodné traktory o pouze elektrickém pohonu vyvinout. Částečně provozuschopné jsou traktory kompaktní, tedy traktory se vznětovými motory menšího výkonu, které jsou při chvilkové větší zátěži posilovány elektromotory. Hovoří se o zvýšení výkonu na dvojnásobek.

Problémem traktorů poháněných elektřinou jsou těžké baterie, které bez nabití nevydrží déle než 2 hodiny. Potom musí být vyměněny. Vybité baterie je nutno dovést k nabití. Někde, kde jsou silné větry, zkoušejí pojízdné nabíječky poháněné větrem. 

Jiný systém vyvíjí John Deere, který pro pohon elektrického motoru John Deere GridCON o vykonu 300 kW používá kabely až 1000 m dlouhé, navinuté na kabelových bubnech. 

Pohon traktorů elektrickým proudem je ve vývoji už hodně přes 100 let, přesto technika za tu dobu téměř nepokročila. Tam, kde jsou roviny, by jistě bylo možné využívat elektřinu na polích při tzv. lanové orbě, která bylo rozvíjena od vynálezu parního stroje. V době, kdy se rychle šíří robotizace, by to byl asi nejjednodušší způsob, jak na polích naftu vyměnit za elektřinu.

sobota 18. září 2021

Co je víc než volby? Zahradníček komentuje

 18.9.2021; 10:24  - Před listopadovou revolucí jsme obdivovali auta lidí z kapitalistické ciziny, jejich tvrdou měnu a jisté sebevědomé chování, mysleli jsme si, že ten Západ je proces, kde všichni jsou bohatí, jen utrácejí peníze a jezdí na dovolenou k moři. 


Ve skutečnosti Západ je trochu jiný svobodný prostor, než si doposud  představuje u nás mnoho lidí. Západ vyhodnocuje minulost i přítomnost, aby mohl pečovat o budoucnost lidí. Dnes se mnozí obyvatelé České republiky probouzejí ze snu o bezpracném blahobytu, který sice ze Západu také přišel, ovšem nikoli podle předlistopadových představ, protože nepřišel pro všechny, jen pro malé procento lidí. Spokojenou skromnost a zaostalost jsme sice vyměnili za luxusní auta a povinné cesty k moři, ale také za neustálé napětí a stres.  

Platíme nekřesťanské peníze za uhlí, za revize kotlů a komínů, za popelnice, musíme s auty na emisní a technické prohlídky, v hospodách nesmíme kouřit. Do  peněženek občanů se z tepla kanceláří dobývá nejen více než půlmilionová armáda cynických a dobře placených úředníků, ale také všudypřítomná reklama a spousty různých nepoctivých šmejdů. Neustále někdo oznamuje zvýšení cen, ale ekonomové o inflaci nechtějí vědět. Čísla na minimální inflaci vždycky nějak vyrobí (jedna ekonomka má inflaci 4 procenta, druhá 5 procent, průměr nakonec je inflace 3 procenta), i když občan s hrůzou sleduje cenovky v obchodech a zrychlený pohyb číslic na benzinových stojanech. Nemusí se ani zajímat o nárůst cen nemovitostí.

30. srpna v Paříži zavedli pro motorová vozidla takřka všude třicítku. Padesátka zůstává jen na vybraných hlavních tazích, sedmdesátka na městském okruhu Boulevard périphérique. Smyslem tohoto (nikoli prvního) kroku pařížské radnice, socialistické starostky Anne Hidalgové jsou tři cíle: snížit emisí, prachu, hlučnosti a  zvýšení bezpečnosti obyvatel. Neposledním krokem starostky Hidalgové je snaha ve francouzské metropoli omezil počet aut.

Media denně přesvědčují občany o špatnosti světa plného násilí, podvodů a, krádeží, takže jedna nenápadná zprávička o poctivém občanovi se snadno ztratila. Je dojemným pohlazením po duši. Pán z Hluboké u Borovan natankoval u benzinové pumpy, ale neměl komu zaplatit, a tak zavolal policii. Ta vytáhla z postele obsluhu pumpy, která si pro peníze musela dojet a porouchaný stojan lépe zabezpečit. Co by asi udělal Pražan, kdyby zjistil, že si může bezplatně natankovat, kolik chce? 

Prezident Miloš Zeman (77) je v nemocnici, lékaři ujistili veřejnost, především nedočkavé politiky a novináře, že prezident se nechystá zemřít, že je pouze přepracovaný. V nemocnici se ocitl i Zemanův předchůdce na Hradě Václav Klaus (80), jemuž zřejmě neustálá touha "být v obraze", nerespektování protikoronových opatření nebo  nedávný propagační výstup na Sněžku, způsobila i zvýšení krevního tlaku. 

Na fotbalových stadionech bylo zakázáno používání pyrotechniky, dělobuchů a světlic. Zda se zákaz vztahuje na dýmovnice, není zcela jasné. Zákaz platí i v prostorách mimo fotbalové stadiony, tedy i při tažení fanoušků na utkání. Pokuta je 30 až 50 tisíc, při opakovaném přestupku 100 tisíc a zákaz vstupu do hlediště. Konkurenci S+S v Praze jistě nepotěšila zpráva, že Viktorii Plzeň chce koupit americký dolarový miliardář Platek. Dnes večer si tedy milionářský klub z Plzně podá českobudějovické Dynamo, ve kterém kvůli starostem s levnými posilami, talenty a sponzory na prvoligový fotbal mnoho prostoru nezbývá. Typy na osmigólovou výhru Plzně nejsou výjimkou.

Blíží se volby do Sněmovny PČR, proto nemá smysl komentovat výroky českých politiků, kteří se předhánění v sebevědomých slibech a v hlouposti (Volný). Volební sezóna je i v Německu a Rakousku. Z čela německé vlády dobrovolně odchází veleúspěšná politička Angela Merkelová,  na které závistiví a neschopní hnidopichové včetně českých neustále hledali, a stále hledají, nějakou chybu. Merkelová dokázala německou vládu vést bez skandálů plných 15 let. To se cení všude ve světě. Dokázala především zásluhou přijetí statisíců uprchlíků ještě více posílit německou ekonomiku, na níž jsou závislé ekonomiky dalších zemí včetně České republiky, která však uprchlíky odmítá.

Mimo celostátních voleb v Německu se v některých německých a rakouských spolkových zemích konají volby zemské. Ty jsou pro tamní obyvatelstvo často důležitější než volby do spolkových orgánů. Na rozdíl od ČR zemské volby nejsou menší kopií voleb celostátních. Zajímavé předvolební  průzkumy přicházejí z Meklenburska-Předního Pomoří, kde socialisté (následníci komunistické SED) vedeni Manuelou Schwesigovou  mají 40 procent preferencí, tedy víc než konkurenti AfD (14%) a CDU (15%)dohromady. Zajímavá v této postkomunistické německé zemi je anketa o spokojenosti s vládou. Pouze 6 procentům lidí se vládnutí socialistů nelíbí, ostatní jsou více či méně spokojeni.

Josef Zahradníček



   

Doučování za 200 milionů

Česká vláda uvolnila 200 milionů korun na doučování žáků, kteří při distanční výuce během pandemie požadovanou látku nezvládli a zaostávají za ostatními. Na doučování těchto žáků se hromadně hlásí pedagogové i studenti pedagogických škol. 

Opravdu se učitelům jedná o vzdělanost mládeže? Neláká je plat 250 Kč za hodinu doučování? Průměrný plat učitele je 43 tisíc za měsíc, což je asi dvojnásobek platu běžného  zaměstnance odlehlém regionu a trojnásobek příjmu vesnického živnostníka. 

Kdo se v minulosti učil číst a psát ve vesnické jednotřídce, musí se pousmát nářkům, že při letošní distanční výuce dětem chyběl kontakt s učitelem, takže se nemohly nic naučit.

Do roku 1948 byly na vesnicích obecné školy, ve kterých  se v jedné třídě společně učili žáci prvních čtyř ročníků a s nimi žáci méně nadaní, kteří nebyli přijati, nebo ti co neměli finance na návštěvu měšťanské školy nebo gymnázia ve vzdáleném městě. V jedné třídě byly děti od 6 do 15 let. Jeden učitel učil 8 ročníků najednou. 

Po roce 1948, když byl zaveden systém jednotného školství, byli v jednotřídkách jen žáci prvních pěti ročníků. V každém ročníku okolo 3-5 dětí. Učitel věnoval nejvíc času 1. a 2. ročníku, ostatním jen přidělil písemné úlohy. Nová látka se k žákovi pořádně dostala až doma, z  učebnic. 

Při přechodu žáků z vesnických jednotřídních škol do 6. postupných ročníků velkých škol městských, nebyla adaptace na zcela nové školní prostředí problémem, který se nedal překonat během několika dní. Pokud se jednalo o vědomosti, žáci z jednotřídek, kteří se předtím vzdělávali v omezeném režimu a byli zvykli na samostatnost, v městských školách nezaostávali, naopak i přes únavu z veřejné dopravy patřívali k těm lepším. 

Člověk dnešní ("dnešník") řekne "Dnes je všechno jinak." A šmitec.


 

neděle 12. září 2021

20. výročí útoku na WTC. Zahradníček komentuje

 12.9.2021; 10:42   - Včera si Američané a s nimi většina ostatního světa připomněla 20. výročí teroristického útoku Al Kajdy na dva mrakodrapy WTC (Světového obchodního centra) v New Yorku. 11. září 2001 poznamenalo celý svět. Únos čtyř dopravních letadel a sebevražedný útok uvolnil nahromaděné problémy. Za následujících 20 let se ten hlavní nevyřešil, místo toho, aby zlo pocházející ze sobectví a majetkové nerovnosti bylo tlumeno a odstraňováno, šíří se  dál a dál a vyvolává násilí. 

Matně vzpomínám na to odpoledne 11. září 2001.  Několik měsíců už jsem se vytáčením telefonu připojoval na internet, což nebyla levná záležitost. Pevnou telefonní síť  provozoval tehdy Telecom, během dne stála minuta připojení asi 0,95 Kč, po 18 hodině to, myslím, bylo 63 haléřů. Dlouhé připojení tedy jsem si dovolit nemohl. Tehdy počítače a internet užívali především podnikatelé a lidé vzdělaní, takže diskusní příspěvky měly určitou kulturní  úroveň.  K současné internetové žumpě plné vzájemného napadání, urážení a nadávek tehdy bylo ještě daleko, než dospěla generace, která si neváží svobody a nemá společenský respekt před nikým a ničím. Po příchodu z práce jsem pustil počítač a podle nějaké intuice kliknul na web nějakých amerických novin. Kouř nad ulicí a prchající lidí na obrázku jsem nechápal, myslel jsem, že je to z nějakého fantastického filmu. Uteklo ještě mnoho minut, než o útoku začala informovat česká media.

 Američané za podpory NATO na teroristický útok odpověděli potrestáním organizátorů akce a pokusem o zlidštění a zkulturnění oblasti, z níž přicházela náboženská nenávist a terorizmus. Afghánistán se NATO 20 let dařilo držet pod určitou kontrolou, takže další velké útoky islámských extrémistů už se nekonaly. Cizí vojska po dvaceti letech pokusů zavádění demokracie Afghánistán opustila a země je zase pod nadvládou  náboženských fanatiků.

Vzpomínky na 11. září 2001 vytlačily z prvních stránek  problém přetrvávající pandemie Codid-19.  Ta sice v létě naznačila ústup, ale zdravotníci už zase hlásí zvyšující počty nových případů.  V sousedním Rakousku je nárůst nemocných a mrtvých 4x větší než v ČR, včera  přibylo 2260 nových případů a na Covid zemřelo 5 lidí. V Rakousku, kde zdravotníci netráví víkendy na chatách a chalupách, se o víkendech testuje stejně jako v týdnu. Jenom ve Vídni přibylo 632 nových případů, což je víc než v celé ČR. Uvolnění opatření, houfy lidí v hledištích festivalů, na tribunách stadionů, na poutích a jinde jsou ideálními místy k přenášení koronavirů.  O školách ani nemluvit.  Očkování sice není žádným zázračným všelékem ani ochráncem před pandemií, ale částečná ochrana to je - a nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. Tvrzení, že nebojácným lidem se Covid vyhýbá, je jako tvrzení, "kdo pil umřel, kdo ne taky".

Fotbalová liga po přestávce zahájila další kolo, a to nečekanými výsledky, bodovaly týmy, které podle odborníků bodovat neměly. Snad neděle bude lepší a favorité si nebudou myslet, že mají vítězství předem jisté. Viktorie Plzeň opět porazila Spartu, i když se hodně nadřela. Pražané s podivně bledými - nažloutlými, jak říkával Hlustvisihák - tvářemi hýřili dlouho sebevědomím, ale Plzeň dřela a vyhrála zaslouženě, i když Bílek opět poslal na hřiště lidi, kteří mají k starému dobrému plzeňskému fotbalu ještě daleko. 

Josef Zahradníček

úterý 7. září 2021

Třicítka je pro české řidiče větší hrozbou než Covid

Volby, volby, volby. Podzim roku 2021 je volební nejen v českých končinách. Do českých voleb chybí ještě víc než měsíc, ale volební kampaň začíná houstnout. Výsledky spousty předvolebních průzkumů se liší podle toho, kdo si je objednal a kdo je platí.


Tvrdit, že vzorek 1000 respondentů je odrazem české společnosti, můžou jen lháři a podvodníci. Obyčejně předvolební průzkumy preferencí v malém výběru voličů nevycházejí. Jsou to jen výkřiky podobné výkřikům anglického vědce Swifera, které v roce 1918 oznámil, že polní hraboši se nerozmnožují. Vyvolal tím bouři zděšení v odborných kruzích i na veřejnosti. Anglického vědátora podpořil francouzský badatel Charles Clemount, který po dvouletém sledování hrabošů v kleci zjistil, že hraboši se skutečně nerozmnožují. Ukázalo se potom, že vědátor umístil do klece dva samečky. Když na to byl upozorněn, skočil do řeky i s hraboši a utopil se. Že by se někdy po špatných preferencích průzkumníci šli utopit, není známo, i když nadělají mezi lidmi daleko víc nesvárů a škod než badatelé mezi polními hraboši.

Zprávy o tom, že v Paříži a v řadě dalších francouzských měst byla omezena maximální rychlost motorových vozidel na 30km/hod řádně zdvihla adrenalin českým řidičům. Třicítka se totiž šíří západní Evropou, zavedlo ji Španělsko, Brusel, Hamburg a další města ji zavádějí pokusně. V České republice ji zatím nehodlá zavádět žádné město, starostové a výboři se bojí reakcí obyvatel. V současnosti v ČR mají někteří mladí ostrostřelci za volanty problém s dodržováním padesátky, a což teprve s třicítkou. Přitom v Paříži s omezením rychlosti na 30 km/hod souhlasí hlavně mladí lidé. V anketách souhlasí 53 procent Pařížanů, ale ve skupině mladých do 25 let souhlasí 71 procent.

Fotbalová reprezentace neuspěla v Bruselu, kde prohrála s Belgií 0:3. Trenér Šilhavý má sice dobře placený Job, ale ocitl se mezi několika mlýnskými prameny. Na jedné straně jsou příznivci fotbalu, kteří si přejí aby jméno Czech Republic zářilo mezi světovou a evropskou fotbalovou špičkou, na druhé straně jsou zájmy nejbohatších českých klubů a agentů hráčů, kteří si přejí, aby prostřednictvím reprezentace se zvýšila cena přebývajících hráčů, o které by v cizině mohl být zájem. Proto se v reprezentaci objevili hráči z bohatých klubů, jejichž fotbalové schopnosti jsou daleko daleko za vysněnými cenami agentů a manažerů. Kdyby se v některém nebohatém českém klubu momentálně vyskytoval hráč kvalit Ronalda nebo Lionela, na reprezentaci by neměl nárok.

Josef Zahradníček. 



sobota 4. září 2021

Škola základ života. Zahradníček komentuje

 4.9.2021; 9:03  -  Právě jsem se vrátil, nikoli jako Gottwald z Hradu, ale z jízdy autem přes město. Po tom cyklistickém hemžení, co jsem dnes opět viděl, jen kroutím hlavou, jak je možné, k jakým cyklistickým embryím se také dostanou užitečné stroje zvané bicykly. Mnoho bicyklů je navíc poháněno elektřinou, takže jsou schopné bez větší námahy jezdce vyvinout větší rychlost než je stanovená padesátka. 


  Smysl toho, proč si lidé pořizují elektrokola, mi stále uniká. Na obyčejných kolech chtějí administrativní síly vybít energii nahromaděnou při sledování hodin - až padne, elektrokola v ceně mírně ojetého automobilu zřejmě lidé kupují, aby mimo módního jevu nachytali čerstvý vzduch, případně revma, a hlavně aby natočili nejrychleji co nejvíc kilometrů. Skupina cyklistů, nebo rodina, oblečená  do luxusního cyklistického úboru si to potom rozdává na silnici. Dupou a dupou do pedálů, nikdo na nikoho nečeká. Předjíždějte autem za hustého provozu  jednotlivé cyklisty roztaženého pelotonu, když nevíte, kdo z nich právě zrychluje a kdo zpomaluje, a nechávejte 1,5 m mezeru! 

Začal jsem kritikou světa okolo sebe , a hned s ní asi neskončím. České firmy shánějí 350.000 zaměstnanců. Nejsou lidi, jako nebývali za komunistů. Zahraniční pracovníky tady nechtějí politici včele s Okamurou, ženy nechtějí zaměstnavatelé celkově a muže do 30 let a nad 50 let. To je česká specialita. V zahraničí firmy dbají na to, aby složení zaměstnanců bylo co nejpestřejší; muži, ženy, všechny věkové kategorie,  různá praxe, různá barva pleti.  V ČR ty mladší neberou, prý neumí pracovat, nemají praxi, a ti starší se zase nedomluví anglicky. Ten zbytek sice nemá o moc lepší pracovní návyky než mladí, ani neumí anglicky lépe než staří, ale může být v kolektivu svých vrstevníků. V takovém kolektivu to klape, když všichni mají stejné názory a dovedou si vyhovět, co na tom, že na zaměstnance pestrá pracoviště zásluhou rozdílný názorů na svět a aktivity jsou mnohem úspěšnější.

Předevčírem mě udivily autosalony před školami. Začínal školní rok 2021-2022. To ten čas letí!  Kdo chvíli stál, už stojí opodál, pravil básník. Člověk, který opustil školní lavice před padesáti a více lety, těžko pochopí současnost, ať se snaží jakkoli. Vozit v roce 1971 děti do školy autem? Nikoli, i když auta v některých rodinách byla! Tenkrát byla doba, kdy se dbalo na to, aby děti nebyly pohodlné, dovedly se pohybovat po ulici mezi lidmi všeho věku, lidmi různého zevnějšku a chování.

Průměrné učitelské platy jsou 43.275 Kč za měsíc a pořád prý je to málo. A proto je nedostatek učitelů. Prý si najdou lépe placené zaměstnání mimo školství. Pomineme-li socialistické školství, kdy o služebním postupu a platech rozhodovala červená legitimace a mimoškolní aktivita, vytušíme, že před rokem 1948 mzdy učitelů nebyly slavné. K dobrému platu se učitel dostal až po mnohaleté praxi, během níž musel respektovat přání okresních inspektorů a poznat řadu primitivně vybavených vesnických škol. Dnes k dobře placenému učitelskému zaměstnání stačí vysokoškolský titul a dveře nejlepších škol jsou otevřené dokořán.  Ve filmu "Jarčin profesor" bylo sehnání učitelského místa něco jako zázrak. Umí si někdo představit, že by dnes nezaměstnaný doktor filozofie šel pracovat jako kočí do zemědělství.

Profesor Konvalina naprosto úmyslně rozdráždil posluchače rozhlasu, když tvrdil, že na Covid-19 u nás zemřelo 36.000 lidí. Přitom ministerstvo zdravotnictví uvádí 30.400 zemřelých. Později to vysvětlil tím, že počty mrtvých, které uvádí statistika ministerstva, jsou rozdíl mezi zemřelými za pandemie a před pandemií.  Pan profesor však vychází z toho, že zásluhou nošení masek, lockdownů a dalších omezení zemřelo za rok o 6.000 lidí méně na jiné nemoci, než na které se pravidelně umíralo před pandemií. Znamená to podle profesora Konvaliny, že těchto 6.000 lidí muselo tedy také zemřít na Covid, i když jako příčina je uváděno něco jiného. Trochu rána pod pás zdravotníků, ale vyvrátit tvrzení asi nelze, 6.000 nebožtíků nikdo exhumovat a pitvat nebude, protože většinou zmizeli v komínech krematorií.

Slavná švédská skupina ABBA se zase dala dohromady a chce po 40 letech znovu vystupovat na veřejnosti a nahrávat své nové písně. Člověk neví, jestli se má smát nebo slzet. Pamětníci, kteří pamatují skupinu ABBA jako symbol mládí, budou asi z postav sedmdesátníků oblečených v moderních skafandrech současné mládeže zděšeni. Mladí, kteří ji nepamatují, zase nepochopí, co ti starci a stařeny od nich chtějí.

O tom, že prezident Beneš měl slabost pro diktátory, když v roce 1938 chtěl  nejdříve jednat s Hitlerem a nabídnout mu 1,5 milionu českých Němců do německé armády, potom zase nabízel  část Československa (Podkarpatská Rus) Stalinovi, je lépe se zatím nezmiňovat. Zmínit je se třeba o tom, že po německých volbách odejde z čela současné německé vlády Angela Merkelová, která nedala na Českou republiku dopustit. Její zásluhou v Německu prošly českým politikům, ekonomů a podnikatelům takové skopičiny, jaké by prý žádnému jinému státu neprošly. Angela Merkelová v Praze pobývala v době studií (u prof. Zahradníka) a na příjemné přijetí, které se jí v Československu dostalo, nemůže zapomenout. "Kancléřka vás prostě má ráda, musíme se podřídit," říkají němečtí úředníci. Nějak bylo před Angelou, nějak bude po ní.

Josef Zahradníček

středa 1. září 2021

Nepovedený konec prázdnin

 Včera v Českých Budějovicích skončila tradiční zemědělská výstava Země živitelka. Pro návštěvníky (97.000 lidí včetně 4.000 dětí), které neodradil Covid ani chladné (listopadové) počasí v srpnu, byla letošní Živitelka jednou z nejpříjemnějších, pokud se teple oblékli a pokud se vyhýbali stánkům s občerstvením. Ceny bez ohledu na kapsy občanů míří vzhůru.

České Budějovice

Jak bylo včera nesměle uvedeno v některých odvážnějších mediích, HDP v České republice v letošním roce stoupl o 8,2 procenta, což je prý největší skok vzhůru za dobu existence České republiky. Někteří ekonomové, kteří současné vládě žádný úspěch nepřejí, tvrdí, že vysokého růstu HDP bylo dosaženo zásluhou pandemie, lockdownů a jiných omezení, neboť lidé letos příliš utrácejí našetřené peníze, čímž ženou ekonomiku nahoru. Jiného názoru jsou obchodníci a hospodští, kteří tvrdí, že lidé naopak utrácejí málo. 

Ohlédnutí za fotbalovými událostmi uplynulých tří dnů: Slávie v nesmírně hrubém utkání remizovala s Karvinou, která vyrukovala na Slávii se slávistickými zbraněmi, což je dohrávání všech soubojů i za cenu zranění protihráče nebo sebe. Japonského kamikadze připomíná brankář Slávie Kolář, který se více než po míči vrhá do chumlů vyskakujících urostlých protihráčů a spoluhráčů, takže během utkání bývá několikrát kříšen a ošetřován. 

Viktorie Plzeň prohrála s Hradcem Králové, jenž byl podobně bezohledně nabroušený jako Karviná. Plzeň se mimo psychické deky a divného systému hry potýká zřejmě i s nedostatkem financí - určítě jich má méně, než byla zvyklá v minulosti. Takže prodává hráče, nikoli hráče průměrné, ale ty, co jsou na hřištích vidět. Opora zadních řad Jakub Brabec už se vyhřívá v řecké Soluni, Plzeň také opouštějí (na čas) hoši ze zálohy Šulc, Hlavatý, Matějka, Ba Lua, ale naopak zůstávají hráči, kteří pravděpodobně kvůli jménům nebo jiným zvláštnostem zapadají do podivínského vkusu současných plzeňských trenérů.

Podobně činí i Slávie, která prodala do Anglie Simu a do italského Turína Zimu. Zvláštním jevem ve Slávii je nizozemský fotbalista Mick van Buren, výborný fotbalista, který však do Trpišovského systému divokých běžců a la Tecl nezapadá. Má zřejmě ve Slávii smlouvu a pěkný plat, takže se nikam za české hranice nehrne. Slávie ho proto posílá hostovat do různých českých i zahraničních týmů. Nyní Mick jako notorický profesionál posílí poslední Liberec, v němž se trenérského vesla ujal střídavě méně úspěšný, ale mediálně  dokonale profláknutý jako televizní komentátor a cestovatel po českých klubech Luboš Kozel.

Evropa se vrhá na  zavádění vozidel poháněných elektřinou z baterií. Co to je baterie, můžeme se mimo silnice denně přesvědčovat při dobíjení mobilních telefonů, notebooků a fotoaparátů. Jeden nikdy neví, kdy bude baterka prázdná a přístroj bude k ničemu. Pohon strojů elektřinou je spíše módní a ekonomickou záležitostí než cesta k ochraně životního prostředí. Při výrobě baterií, elektrických motorů a elektrické energie se také produkují emise škodlivých plynů, navíc svět bude zamořován použitými nefunkčními bateriemi. Takže nakonec nula od nuly pojde, vsjo rovno, člověk si nevybere, emise jako těžké kovy. 

Evropa zpomaluje auta. Zatímco automobilky se snaží vyrábět stále rychlejší vozidla, některá evropská velkoměsta jim radost kazí tím, že v ulicích omezují rychlost  na 30 km za hodinu.  Nejen Brusel a Paříž, ale také celé Španělsko zpomalilo jízdu ve městech. Češi se nebojí, i kdyby Praha omezila rychlost, čeští borci ještě víc přitlačí na pedál plynu.

Josef Zahradníček


neděle 29. srpna 2021

Babické události zastrašily venkov

 Jaro 1951. Na zasedání krajského výboru komunistické strany v Jihlavě jsou přizváni zástupci armády, Sboru národní bezpečnosti a politické policie. Hlavní úkolem je zakládání Jednotných zemědělských družstev na Vysočině a boj proti "vesnickým boháčům". Jihlavské stranické noviny Jiskra pak otiskují článek "Důsledně vést boj proti vesnickým boháčům," ve kterém se píše: "S nimi socialismus v naší zemi nevybudujeme!"

Babická škola, kde byli zastřeleni funkcionáři MNV

Jihlavský Dělnický dům, léto 1951. Ve velkém sále probíhá soud. Spolu s dalšími tu před prokurátorem Vojtěchem Rudým v nechvalně proslulé kauze Babice stanuli i Drahoslav a Karel Němcovi - otec a syn ze samoty u Rokytnice.

Soudního přelíčení se jako tichý divák účastní také Drahoslavovo dvojče, dvacetiletý Karel Němec junior. V průběhu zmanipulovaného procesu vzpomíná, jak do sálu s bratrem před několika měsíci chodili na taneční. Teď však nehraje žádná hudba, jen zfanatizované obecenstvo skanduje "babickým vrahům provaz". Přicházejí také rezoluce ze závodů a škol, které žádají přísné potrestání.

Karlův otec je odsouzen na doživotí, bratr na smrt. Následně jsou Karel Němec i jeho matka vystěhováni z rodného domu, veškerý majetek jim úřady zabaví. Spolu s ostatními příbuznými jsou pak coby "potomci babických vrahů" deportováni na státní statek Ploskovice u Litoměřic.

Šlo o obludná, dopředu zrežírovaná divadelně-politická představení, během nichž komunistická mašinerie semlela na prach osudy nevinných lidí. Trest smrti byl vynesen jedenáctkrát, doživotí uděleno čtyřikrát. 22 osob bylo odsouzeno na víc než 20 roků žaláře.

Zastrašování zemědělců se komunistům povedlo, během krátké doby, do poloviny roku 1952, byla formálně založena JZD ve většině obcí. Protože družstva nebyla pro velkovýrobu zařízena, neměla stáje, sklady ani stroje, rolníci pak dál pracovali každý na svém, ale produkci prodávalo JZD. To vedlo ke sporům. Z družstev jako první začali vystupovat domkáři a chalupníci, kteří odmítali dobytek svádět k sedlákům do větších stájí, rovněž jejich sny o funkcích a bezpracném příjmu se nesplnily. Sporů bylo daleko víc "dříve se dá dohromady pytel blech než dva sedláci." V roce 1954 začalo hromadné vystupování z JZD, jichž polovina zcela přestala fungovat.

sobota 28. srpna 2021

Volby jsou důležitější než pandemie. Zahradníček komentuje

Nevěřil jsem minulou sobotu předpovědi bavorských  meteorologů, že přicházejí psí dny, česky počasí, že by psa nevyhnal. Předpověď se vyplnila. Celý týden bylo chladné a deštivé, "aprílové", počasí. To je na konci srpna rána především pro zemědělství, protože na polích je ještě spousta nesklizeného obilí. Počasí jako stvořené pro různá onemocnění způsobená nachlazením. Naštěstí šíření obvyklých virových chorob z nachlazení tlumí respirátory povinné na obličejích v uzavřených prostorách.

Zatímco v Německu jsou pro děti povinné roušky i při vyučování, v českých školách jsou povinné pouze pro děti neočkované.  Ministr zdravotnictví i premiér slibují další uvolnění, prý se nákaza nešíří. Čísla o nemocných se dají zaokrouhlit a jinak upravit, a tak hlavním důvodem uvolňování protikovidových opatření jsou blížící parlamentní volby. Opakuje se loňský rok, kdy po volebním hemžení voličů a komisařů přišla silná podzimní vlna koronovirová. Pro politické nedočkavce a siláky je každý voličský hlas mnohonásobně důležitější než desítky, stovky a tisíce lidí nemocných a mrtvých. 

Klausovu a Třískovu kupónovou privatizaci připomněla jakási brněnská společnost, která tvrdí, že našla podvedeným akcionářům 320 milionů. Pokud se tito akcionáři přihlásí brněnská společnost od nich akcie odkoupí za pakatel a zřejmě se bude soudit o dividendy za 30 let. Jak je chytré to moravské koňstvo.

Neslavně  tomto týdnu prošly české týmy evropskými soutěžemi. Slávii nepomohl ani Holešův likvidační faul, za který by v některé zemi byl zákaz činnosti, možná i vězení na několik měsíců. Slávie na varšavskou Legii prostě nestačila. Ještě větší ostudu si v Bulharsku uřízla Viktorie Plzeň, která po zoufalém výkonu prohrála 0:3. Tolik nepřesných přihrávek a střel jako včera ze strany plzeňských fotbalistů by bylo v minulosti tak za půl roku. Systém nakopávání míčů na obsazeného vysokého Chorého Viktorie praktikovala tupě po celé utkání, Bulharská obrana tyto míče pohodlně sbírala a dávala neobsazeným hráčům vpředu. Co s tak hloupou hrou zamýšlel trenér Bílek, těžko si domyslet. Jedinou radost českým příznivcům sportu, a fotbalu zvlášť, připravili fotbalisté Jablonce, kteří slovenské Žilině nastříleli 3 góly. Přitom slovenský mistr měl celé utkání převahu, ale střelecky vyšel naprázdno.

V těchto dnech byla připomenuta smrt českého sociálně demokratického politika Laušmana, který v roce 1963, před propuštěním na svobodu, náhle zemřel v komunistickém vězení. S velkou pravděpodobností byl otráven, protože toho příliš věděl. Ve vězení museli zemřít i další političtí vězni, jako byl Rudolf Beran nebo Jan Šrámek. Doba politických vězňů sice před 30 lety skončila, ale spousta lidí by si přála její návrat. 

Josef Zahradníček







  


 

čtvrtek 26. srpna 2021

Protigorbačovský puč v srpnu 1991

 Sovětští komunisté, i komunisté Československu a dalších zemích , slavili 7. listopadu Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Už to, že v listopadu se slavila říjnová událost, bylo k smíchu, ale komunisté to brali nesmírně vážně, prý je to kvůli jiném ruském kalendáři. Bývali k smíchu i čeští a slovenští komunisté, hlavně milicionáři, kteří vždy 7. listopadu shromážděni na tribunách a okolo nich mračili se, řečnili a skandovali tak, jako by právě chtěli pobít cara, menševiky, kapitalisty, revanšisty a dobýt celý svět. Na manifestace bývala nahnána školní mládež, vojáci, úředníci i dělníci. 

Sovětští komunisté sice slavili říjen v listopadu, ale pro své mocenské akce si vybírali často měsíc srpen. Že v srpnu 1968 poslali půlmilionovou armádu do Československa, je dobře známo. Už v srpnu 1939 uzavřeli pakt s nacistickým Německem, k čemuž se hlásí neradi, a v srpnu 1991, tedy před 30 lety, se pokusili o převrat v KSSS, Kremlu, Sovětském svazu. Odstranění prezidenta Gorbačova se sice  nepovedlo, ale kvůli rozpadu celého toho kolosu zvaného Sovětský svaz Gorbačov  za čtyři měsíce sám z funkce odstoupil.

Na událost, která se stala před 30 lety, se už téměř zapomnělo, i když tento komunistický puč pravděpodobně odstartoval mnoho dalších změn v celé východní Evropě i v Asii. Pozapomnělo se i na Michaila Gorbačova, který letos v březnu oslavil 90. narozeniny. Někteří čeští politici a novináři řadí Gorbačova mezi komunistické aparátčíky, jimž se pod rouškou marxistické ideologie jednalo jen o moc. Tvrdí, že  ke změnám sovětské politiky a k jednání Gorbačova zahnali Reagen a Thatcherová.  Na Západě však je Gorbačov uznáván jako významný politik, který se zasloužil o ukončení studené války, rozpad sovětského impéria a nastolení demokratických systémů ve východoevropských zemích.

Tvrdit, že Gorbačov byl běžný sovětský komunista, můžou jen lidé, kteří nepamatují nic z totality poválečných 40 let, než Gorbačov stanul v čele SSSR. Už zvolení do čela SSSR člověka (Gorbačovovi bylo 54 let), který se nenarodil před říjnovou revolucí, bylo obdivováno.  Prohibice, perestrojka (přestavba), glasnost (svoboda projevu) byly prvními kroky, které v nejvyšší funkci učinil. Následovalo povolení soukromého podnikání a vlastnictví podniků služeb.

 Odmítnutí "Brežněvovy doktríny" (země sovětského bloku jsou pod politickým, vojenským a ekonomickým dohledem a ochranou SSSR) nepotěšilo totalitní vlády východoevropských zemí, především normalizační československou komunistickou stranu (Husák byl nahrazen Jakešem) a vládu (Štrougal byl nahrazen Adamcem). V listopadu 1989 Gorbačov vydal příkaz sovětským vojskům na území Československa nevycházet z kasáren, avšak zabránit československé armádě v případném zásahu proti demonstrantům.

15.března 1990 byl Gorbačov zvolen prezidentem SSSR. Začalo jednání o hospodářské samostatnosti jednotlivých sovětských republik, které vyústilo vypracováním nové dohody o Sovětské unii, která měla být podepsána 20. srpna 1991. S tím nesouhlasilo stalinsko-brežněvovské křídlo KSSS, které v předvečer podepsání smlouvy za pomoci několika vojáků oznámilo převzetí moci v SSSR. Gorbačov byl zatčen, ale dění v Moskvě se ujal ruský prezident Boris Jelcin, jemuž se podařilo na obranu Gorbačova získat armádu i obyvatelstvo Moskvy. Po třech dnech diletantský puč skončil, Gorbačov se na 4 měsíce vrátil do Kremlu, ale zásluhou puče udržet Sovětský svaz pohromadě už se mu nepodařilo, žádná smlouva o unii už se nepodpisovala, 31. prosince 1991 Sovětský svaz přestal existovat. Z bývalých sovětských republik podřízených Moskvě se staly mezinárodně uznané samostatné státy.


Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.