Dne 9. dubna 2011 uplyne 120 let od narození velkého českého umělce, sportovce a podnikatele Vlasty Buriana. Veřejnosti je znám především jako herec-komik, ovládal však téměř všechny divadelní a filmové obory. Méně známo je, že psal knihy pro děti.
V anketě České televize o „Komika 20. století“ se Vlasta Burian umístil na 1. místě. A v anketě „Největší Čech“ se umístil na 31. místě. Ačkoli rozdával smích, sám prožíval svůj život mezi melancholií a smutkem. Tato nemoc se totiž vyznačuje prudkým střídáním nálad. To bylo také důvodem, proč se často zavíral do své vily a téměř s nikým nekomunikoval. V těch dobách mu byla velkou oporou jeho manželka Nina Burianová.
Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, se narodil 9. dubna 1891 v Liberci. 5. května 1901 se jeho rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. V Praze se Vlasta později vyučil obchodním příručím na obchodní škole. Od dětství se setkával s lidmi, kteří měli zájem o divadlo a měl možnost slýchat příběhy z tohoto prostředí. Sám jako dítě zpíval na kůru a měl rád operu. Měl také velikou zálibu ve sportu. Vynikal zejména ve fotbale (byl brankářem ligového klubu A.C.Sparta) a cyklistice a rád hrál tenis.
Nejdříve Burian účinkoval jako herec v kabaretech. Bral si však mnoho rolí na mnoha jevištích, takže často nestíhal začátky. To vedlo ředitele k tomu, že se domluvili a Buriana odmítali zaměstnat. To zřejmě ho inspirovalo k tomu, že v roce 1925 založil vlastní Divadlo Vlasty Buriana.
Řada her Burianova divadla, které měly úspěch, byla zfilmována. První filmy s Burianem natočil Karel Lamač, ale spolupracovali s ním i režiséři Martin Frič, Miroslav Cikán, Vladimír Slavětínský a další. Jeho oblíbenými filmovými partnery byli hlavně Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl a Václav Trégl. Za hlavní filmové role Burian bral vždy honorář větší než 100.000 Kč (největší ženské filmové hvězdy té doby, jako Baarová, Mandlová, Gollová, Ferbasová, dostávaly za hlavní role okolo 10.000 Kč.).
Na veřejnosti se Burian choval jako snob i jako recesista. Rád nosil uniformy - v československé armádě skutečně měl hodnost nadporučíka. Údajně vážně uvažoval o prezidentské kandidatuře. V době své největší slávy měl pronajatý zámeček, kam o víkendech jezdil lovit, a statek nedaleko Prahy. Svým bohatstvím se rád chlubil na veřejnosti, což byla jedna z hlavních příčin jeho poválečného pádu.
Zkáza pro Buriana přišla hned v květnu 1945. Tak jako další přední umělci a jiné významné osoby se i Burian za okupace dostal do situace, že chtě nechtě, měl nějaké nepřímé kontakty s okupanty. V době poválečného honu na čarodějnice byl obviněn z kolaborace a uvězněn. Po propuštění z vazby v září 1945 mu slovenský básník a komunistický politik Ladislav Novomeský (později byl komunisty označen jako slovenský buržoasní nacionalista a uvězněn na 10 let) zařídil pobyt a hereckou práci na Slovensku. Při soudu v roce 1946 byl Burian osvobozen, ale národně-socialistická garnitura se nevzdala a v dalším procesu byl odsouzen k pokutě půl milionu korun.
V roce 1948 pak přišla rána od komunistů - znárodňování majetku. Vlasta Burian, který byl zvyklý na vysoké příjmy - bral desetkrát více než ostatní herci - přišel o vše. O divadlo, luxusní dům i možnost veřejného vystupování. Byl mu udělen herecký distanc, nejslavnější filmy, ve kterých hrál, šly na téměř 20 let do trezoru. To byla pro něho nevyléčitelná rána. Musel se živit fyzickou prací. Dělal v severočeských dolech, pak poslíčka na horských chatách.
V roce 1950 se po přímluvě Jana Wericha mohl vrátit k herectví. Už to ale nikdy nebyl ten komik, který sršel energií a vyvolával salvy smíchu, ale unavený a nemocný člověk. Finanční nouze ho donutila hrát mnoho a mnoho představení. Poslední hrál dokonce se zápalem plic. Na plicní embolii nakonec v roce 1962 zemřel. Vlasta Burian byl plně rehabilitován až v roce 1994. (R.Fischer, 9.4.2011)
Kolaborací byl Buránův majetek, o ten se herecké lůze jednalo.
OdpovědětVymazat