Stavy hospodářských zvířat jsou dodnes významnou částí statistiky a vypovídají mnoho o potravinových zdrojích země. Před 100 lety nebyla tak důkladná centrální evidence jako v současnosti, kdy musí být každá změna stavu okamžitě hlášena, proto bylo součástí sčítání obyvatel i zjišťování stavů hospodářských zvířat.
V Čechách bylo v roce 1911 chováno na 1000 lidí 338 kusů hovězího dobytka, 149 prasat a 22 ovcí.
Morava vykazovala na 1000 lidí jen 305 kusů hovězího, zato 241 vepřů a jen 9 kusů skopového dobytka.
Ve Slezsku bylo na 1000 obyvatel evidováno 259 kusů hovězího, 190 vepřového a 8 kusů skopového dobytka.
V Českém království při sčítání v roce 1911 žilo 6 774 309 obyvatel a v zemi bylo chováno 2 290 537 kusů hovězího dobytka, 1 012 752 kusů prasat a 152 998 ovcí.
Markrabství moravské mělo 2 620 914 obyvatel a 801 307 kusů hovězího, 633 538 vepřového a 24 107 skopového.
Ve Slezsku žilo 680 422 lidí, kteří chovali 196 626 kusů hovězího, 144 209 vepřového a 5748 skopového dobytka.
Absolutně nejvíce hovězího dobytka na 1000 obyvatel v Rakousku (Předlitavsku) vykazovaly Horní Rakousy (648 kusů). Nejvíce vepřů chovali lidé ve Štýrsku (580 kusů na 1000 obyvatel) a nejvíce skopového obyvatelé Korutan (1807 na 1000 obyvatel).
V Předlitavsku tehdy žilo 51 milionů obyvatel. Bylo chováno 36 milionů kusů drůbeže, 9 milionů kusů hovězího dobytka, 6,5 milionu vepřů, skoro 2 miliony koní, 2,4 milionu ovcí, 1,2 milionu koz a 80 tisíc mul, oslů a mezků. Sčítací komisaři také napočítali 1 232 380 včelích úlů.
Žádné komentáře:
Okomentovat