Měšťákovy problémy s letním časem.

"V kolik hodin?" To je otázka, která dřív rozladila každého zemědělce. Jeho práce bývala vždy nezávislá na hodinách. Ty ho mohly zajímat jen výjimečně, orientačně. Jeho pracovní doba byla omezená jen přírodními zákony. Když byla tma, tak se venku dělat nedalo, byl tedy čas k odpočinku, spíše k "pohotovosti", protože sedlák byl sedlákem 24 hodin denně. Když bylo světlo, tak se pracovalo, a to od tmy do tmy.

Moderní doba sice zemědělství zahnala do kouta, nezměnila však vesmír, a tak pořád existuje den a noc a čtyři roční období. Zemědělec je však mimo přírodních zákonů, které naštěstí ještě hlavně řídí jeho práci, nyní nucen podřizovat se i majoritní společnosti, která už si bez hodin nedovede představit existenci. Sedlák se musí přizpůsobit, nemůže přijít na úřad, kdy mu to vyhovuje, třeba v pět ráno.

Měšťák se už dokonale stal otrokem času. Neustále sleduje čas na věži, na nároží, na náramkových hodinkách, na mobilu, v autě. V každé místnosti má nejméně jedny hodiny, u postele dva budíky, hodiny na něj číhají z obrazovek, monitorů, fotoaparátů a jinde. A zdá se, že to je málo. Hlavně toho času je jaksi málo, pořád míň. Není divu. Každý chce čas urvat jen pro sebe, proto se pořád někde nedostává.

V době, kdy císař rakousko-uherský a nekorunovaný král český František Josef I. poprvé zavedl letní čas, byly hodiny poměrně vzácností, takže prakticky stačilo jen popohnat hodiny na věžích kostelů a radnic a na nádražích. Ostatní se časem přizpůsobili. Když lidé právě někam pravidelně necestovali nebo nebyli předvoláni na úřady, tak ani ručičky posunovat nemuseli. Lidé na venkově nemuseli letní čas ani zaregistrovat.

Kdosi vypočítal - spíš si vymyslel - že letní čas je vhodný pro ekonomiku státu, hlavně ve válce. Proto i Hitler u nás zavedl letní čas. Že to pro něj bylo výhodné, to se právě v jeho případě příliš neprokázalo. Přesto byl v sedmdesátých létech 20. století letní čas zaveden znovu. Nebyla světová válka, ale údajně ekonomická krize - ta ostatně je a bude pořád, dokud budou ve vládách ekonomové - a letní čas byl zaveden. A drží se dodnes. A téměř všude v Evropě.

Zatím jsou protesty proti letnímu času marné. Nejvíc se objevují v březnu, kdy letní čas začíná. Protože neexistuje cenzura, mohou moderátoři a různí diskutéři vylévat své nářky na cokoli, nyní právě na letní čas. Posluchač musí každé ráno vyslechnout sténání moderátorek, jak je pro ně obtížné vstávat ještě za tmy (to zřejmě byl hlavní záměr zavedení letního času, aby lidé méně odpočívali).

Proti letnímu času bojují i poslanci, primátoři a senátoři. Jistý český pekař na protestech proti letnímu času chtěl založit prezidentskou kampaň. Senátor Šilar minulý týden zorganizoval seminář o škodlivosti letního času. Jsou to starosti! Nebylo by lepší ten čas, který nám osud poskytnul, použít více k nějaké užitečnější činnosti? (M.Veselý, 29.3.2011)