V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se prostí lidé na Západě měli lépe než lidé v zemích reálného socializmu. To byl jeden z důvodů, proč lidé na Východě toužili po změně a do revolučních procesů se zapojili. Chtěli k sociálnímu blahobytu přidat jen západní výběr zboží a svobodu cestování, nikoli všechny přednosti socializmu ztratit. Pod záminkou dodržování Listiny lidských práv se podařilo systém změnit.
Těžko vysvětlitelný je fakt, že ke zlomu došlo v době, kdy se Západ právě začal řítit do krize. Zdá se, že tuto krizi se nejsilnější západní ekonomiky snažily krýt odvedením pozornosti mimo svá území. Svědčí o tom vystupňovaná snaha vyprovokovat ve východoevropských zemích protikomunistické síly k otevřeným akcím. Rovněž války na Středním východě a na Balkáně byly zřejmě vyprovokovány potřebou odvrátit hospodářskou krizi Západu. Vyrážení klinu klínem musí jednou skončit. Zhroucení světového kapitalistického systému, které hrozilo v 80. letech, bylo sice přitažením x komunistických ekonomik východoevropských a asijských částečně utlumeno, ale neobešlo se bez zhoršení sociálních podmínek nižších společenských tříd. Ukázalo se, že kapitalizmus 19. a 20. století dozrál a musí zmizet. Přišly úplně nové způsoby vykořisťování. Marxovy teorie jsou dnes k ničemu, nepoužitelné.
V 19. století byli dělníci vykořisťováni zdarma, v současnosti si lidé musí zaplatit za to, aby mohli být vykořisťováni. Týká se to i drobných živnostníků, kteří jsou vykořisťováni více než zaměstnanci. Kdo si nezaplatí vzdělání, různá vstupní školení, zdravotní vyšetření, rekvalifikaci, úrazové, zdravotní, sociální aj. pojištění, toho kapitalisté nezaměstnají. V podstatě se jedná o korupci rovné hyenizmu. Navíc dochází k demontážím sociálních států, které od 30. let zaměstnancům kapitalistické vykořisťování kompenzovaly různými dávkami a výhodami. Kapitál nyní se zmocňuje celého života zaměstnanců a vysává celou jejich existenci. Mizí střední třída. Tím lidská společnost vytváří nový společenský řád, který je určitým návratem do vzdálené minulosti. (Jiří Krž 27.1.2011)
Žádné komentáře:
Okomentovat