(Předcházející část).Na obec Dynín upozorňují z velké dálky vysoká obilní sila, postavená v druhé polovině 20. století. Vlastní vesnice se od areálu firem nachází půl kilometru jihovýchodním směrem. Přes všechny útrapy minulého století, včetně necitlivé modernizace vesnických domů, si Dynín zachoval původní půdorys klasické jihočeské vesnice.
V písemných pramenech je vesnice Dynín poprvé uváděna již v r. 1323. V roce 1341.Petr z Rožmberka tehdy odkázal části vsi dominikánskému konventu v Sezimově Ústí. Za třicetileté války byl Dynín zcela zpustošen a vypálen. Až po roce 1660, kdy třeboňské panství, a tedy i Dynín, získali Schwarzenberkové, přicházejí noví hospodáři na dynínské pozemky. Po r.1850 se Dynín stal součástí tehdy nově vytvořeného lomnického okresu, hejtmanství Třeboň.
Blízkost železnice a hlavního silničního tahu Praha - České Budějovice vytvořila z Dynína hospodářské centrum Pšeničných blat. Kolektivizovanému zemědělství zde tehdejší státní podnik Zemědělský nákup a zásobování vystavěl vysoká sila na obilí. Sdružení předsedů JZD českobudějovického okresu zde postavilo drůbežárnu – velkovýrobnu vajec. Mimo obou těchto po roce 1992 zprivatizovaných podniků (Zemědělské služby a Mavela) zde jsou dvě zemědělská družstva (ZOD a Agrochov), několik nezemědělských firem a malé letiště.
Dynínská škola byla postavena v roce 1923 (během šesti měsíců), V roce 1982 školu dostalo JZD a zřídilo v ní mateřskou školu. Žádosti obce v roce 1991 o nové otevření základní školy okres nevyhověl. Ze školy se stal hostinec s tanečním sálem. Nyní děti navštěvují školu v Ševětíně.
V Dyníně se nachází památkové objekty, z nichž některé jsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek: Vesnice Dynín, v minulosti vždy s českým obyvatelstvem, je sice zapsaná mezi vesnické památkové zóny, ale v turistických příručkách se téměř nevyskytuje, i když vzhledem k zachovalosti původního půdorysu centra se nejméně vyrovná německé vesnici Holschowitz (Holašovice), silně jihočeskými institucemi propagované.
Dynín má 263 obyvatel, celkem ve čtyřech částech obce žije 344 obyvatel. (R. Fischer) Pokračování
V písemných pramenech je vesnice Dynín poprvé uváděna již v r. 1323. V roce 1341.Petr z Rožmberka tehdy odkázal části vsi dominikánskému konventu v Sezimově Ústí. Za třicetileté války byl Dynín zcela zpustošen a vypálen. Až po roce 1660, kdy třeboňské panství, a tedy i Dynín, získali Schwarzenberkové, přicházejí noví hospodáři na dynínské pozemky. Po r.1850 se Dynín stal součástí tehdy nově vytvořeného lomnického okresu, hejtmanství Třeboň.
Blízkost železnice a hlavního silničního tahu Praha - České Budějovice vytvořila z Dynína hospodářské centrum Pšeničných blat. Kolektivizovanému zemědělství zde tehdejší státní podnik Zemědělský nákup a zásobování vystavěl vysoká sila na obilí. Sdružení předsedů JZD českobudějovického okresu zde postavilo drůbežárnu – velkovýrobnu vajec. Mimo obou těchto po roce 1992 zprivatizovaných podniků (Zemědělské služby a Mavela) zde jsou dvě zemědělská družstva (ZOD a Agrochov), několik nezemědělských firem a malé letiště.
Dynínská škola byla postavena v roce 1923 (během šesti měsíců), V roce 1982 školu dostalo JZD a zřídilo v ní mateřskou školu. Žádosti obce v roce 1991 o nové otevření základní školy okres nevyhověl. Ze školy se stal hostinec s tanečním sálem. Nyní děti navštěvují školu v Ševětíně.
V Dyníně se nachází památkové objekty, z nichž některé jsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek: Vesnice Dynín, v minulosti vždy s českým obyvatelstvem, je sice zapsaná mezi vesnické památkové zóny, ale v turistických příručkách se téměř nevyskytuje, i když vzhledem k zachovalosti původního půdorysu centra se nejméně vyrovná německé vesnici Holschowitz (Holašovice), silně jihočeskými institucemi propagované.Dynín má 263 obyvatel, celkem ve čtyřech částech obce žije 344 obyvatel. (R. Fischer) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat