12. října uplynulo 60 let od 15. Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, které vstoupilo do historie bouřlivým projevem sovětského prvního tajemníka KSSS Nikity Chruščova a jeho hádkou s filipinským zástupcem Lorenzem Sumolongou.
Jubilejní 15. zasedání Valného shromáždění OSN začalo 18. září 1960. Jednání vstoupilo do historie několika významnými událostmi. Hned při prvním dnu jednání bylo do OSN přijato 16 afrických zemí, které se zbavily koloniální nadvlády. Do OSN byl tehdy přijat i Kypr. O další pozoruhodnou událost se postaral kubánský vůdce Fidel Castro, který se 25. září 1960 délkou projevu 4 hodiny 29 minut zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Castrův projev: "Když zmizí filozofie loupení, zmizí i filozofie válek." podpořil máváním pěsti Nikita Chruščov.
Chruščovův pověstný projev se uskutečnil 12. října 1960. Když došlo k hádce s delegátem z Filipin a v sále nastal hluk, Nikita Chruščov silně zvýšil hlas a rukou bušil do stolu. Světem se roznesla legenda, že vyzul botu, kterou do stolu tloukl. O tom, zda se událost s botou stala, nejsou žádné doklady (filmy, fotografie), takže jde stále jen o legendu. Zajímavé z dnešního hlediska je, kolik tenkrát měli politici času, když mohli na zasedání pobývat i několik týdnů.
Chruščovova sovětská éra je sice také spojena s politickými procesy, ale na druhé straně se Chruščov zasloužil o odsouzení Stalinova kultu osobnosti a o další pozitivní změny pro SSSR. Zúrodňování stepí a pěstování kukuřice, o jejíž pěstování ve velkém se Chruščov zasloužil, znamenalo odvrácení hrozeb dalších hladomorů. Mimo industrializace za Chruščova začala ohromná výstavba bytů. Třešničkou na dortu za jeho vládnutí byly lety prvních družic do Vesmíru.
Žádné komentáře:
Okomentovat