Vývoj chovu mléčného skotu v českých zemích (1).

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6

Šlechtění hospodářských zvířat je úzce spojeno s vývojem celé lidské společnosti. V dlouhém historickém vývoji vznikají první základy šlechtění jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Intenzita tohoto procesu je dána kulturou jednotlivých národů. V 18. století v Evropě vzniká základ novodobého chovatelství a plemenitby hospodářských zvířat. Vzorem pro šlechtění hospodářských zvířat se v roce 1791 stala plemenná kniha pro chov anglického plnokrevníka.

Červinka

Hlavním kritériem pro zápis do plemenných knih byly doložené rodokmeny předků. Dalším významným krokem v zušlechťování hospodářských zvířat, zejména skotu a prasat, byl v druhé polovině 19. století vznik kontroly užitkovosti v Dánsku. Kontrola užitkovosti v Evropě se pak rozšířila do Německa, Švýcarska i Rakouska-Uherska.

Hříbenský skot

V českých zemích se od nepaměti choval červený skot, nazývaný také skotem keltským, lidově v Čechách nazývaný „červinky“. Tento skot pravděpodobně už okolo roku 400 před Kristem na české území přivezli Keltové.

Kravařský skot

Na počátku 18. století křížením českých červinek s hnědým švýcarským skotem vznikly opočenské mourky. Na Moravě, na Kravařsku, byl vyšlechtěn mohutný kravařský skot, jenž se dobře hodil k tahu. Křížením červinek se skotem kravařským a bernským vznikl na severozápadní Moravě tmavočervený skot hřbínecký. V jižních Čechách, hlavně na Třeboňsku, byly chovány žluté plavky, které vznikly křížením alpských plemen. (F.N)

1 – 2 – 3 – 4 – 5 - 6