neděle 11. března 2012

Od roku 1934 zemědělce chránil "Monopol" (8).

V současnosti politici i ekonomové vymýšlejí různé NERVy a návrhy na řešení hospodářské krize. Podobné problémy měli před osmdesáti lety jejich prvorepublikoví předchůdci. Hospodářská krize v letech 1929 až 1933 svými důsledky postavila československou vládu před rozhodnutí buď nechat milion zemědělských závodů na pospas trhu, nebo je chránit. Vznik Československé obilní společnosti, nazývané "Monopol", přišel jako zákonitý důsledek předcházejícího vývoje zemědělství.

Zásah první světové války do českého zemědělství (1).

Pozemková reforma po vzniku Československa (2).

Pozemková reforma v praxi (3).

Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví (4).

Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).

Lidové peněžní ústavy (6).

Československé zemědělství za hospodářské krize 1929 – 1933 (7).

Od roku 1934 zemědělce chránil „Monopol.“(8).

Československá obilní společnost (9).

Obilní monopol se osvědčil (10).


Předcházející vývoj volného trhu ukázal na rozpor mezi výrobou a spotřebou zemědělské produkce, což vedlo k nadbytku potravin a k nízkým cenám zemědělských výrobků. Proti tomu doposud nebyla účinná žádná zbraň, nezabrala ani vysoká dovozní cla. Jediné východisko z téměř neřešitelných problémů viděla Agrární strana, která zastupovalo zemědělství a venkov a měla hlavní slovo ve vládě, v regulaci výroby i obchodu.


Návrhy na vytvoření agrárního monopolu vyvolaly zuřivý odpor ve finančních kruzích a u liberálů.
Zvýšení cen potravin a případné sociální nepokoje nechtěli připustit. Protože však na ochranu československých zemědělců, před dumpingovým dovozem potravin, jiná opatření než regulace trhu nezabírala, Agrární strana se svými návrhy uspěla.


Po Syndikátech, které regulovaly dovoz a vývoz zemědělské produkce, a osvědčili se, byla vládním nařízením č.317 Sb. z 13.7.1934 založena Československá obilní společnost, a.s. Základ společnosti byl dán vydáním 1.000 akcií po 50.000 Kč. Podílníky společnosti byli:

  1. Centrokooperativ (Svaz jednot hospodářských družstev)
  2. Zájmové ústředí družstevních svazů (Družstva konzumní).
  3. Ústřední družstvo obchodních mlýnů.
  4. Společnosti sdružující obchodníky obilím.

Jednalo se o uzavřenou společnost, převod akcií na jiného vlastníka nebyl možný bez souhlasu Společnosti. Činnost Společnost prováděla prostřednictvím komisařů, což byli podílníci společnosti. Disponovala malým kapitálem a její administrativní aparát byl bezvýznamný.
(F.Novotný, 17.2.2009)

1 komentář: