Před 150 lety byl založen Sokol.

Od založení 16.2.1862 do roku 1948, kdy začali komunisté tělovýchovu a sport zahánět pod jednu střechu (ČSTV), byl nejpočetnějším československým tělovýchovným spolkem Sokol. Před druhou světovou válkou Sokol ve svých 52 župách sdružoval 3.200 sokolských jednot. Celkem měl 629.100 členů.

Cvičení žen na IX. všeskololském sletu v roce 1932.

Největší podíl na založení Sokola je přikládán profesoru estetiky na pražské univerzitě dr. Miroslavu Tyršovi, jenž jako vynikající znalec antických dějin a zvyků různých národů došel k závěrům, že český národ je svou podstatou přímo stvořen pro organizovanou tělesnou výchovu. Myšlenka vychovat český národ k tělesné a duševní vyspělosti (V zdravém těle, zdravý duch.) vycházela z českých dějin a byla národně obrozeneckým pražským prostředím 19. století dobře přijímána. Tyrš vypracoval tělocvičnou soustavu, která byla hodnocena jako nejlepší na světě:

1. Veškeré poznatky od antiky až do současnosti byly shrnuty do čtyř odvětví.

2. Všechny tělovýchovné a sportovní prvky a činnosti měly přesné názvosloví.

3. Sokol se nebránil přijímání jakýchkoli novinek.

Sokolovna v Táboře.

Prvním starostou Sokola byl Jindřich Fügner, který vložil největší finanční částku na stavbu první sokolské tělocvičny – sokolovny. K sokolskému hnutí se od vzniku hlásili nejznámější představitelé veřejného života, politici, vědci (včetně T.G.Masaryka), spisovatelé atd. Sokolské jednoty byly postupně zakládány ve většině měst a větších vesnic v celém Československu, včetně Podkarpatské Rusi. Sokolské spolky zakládali (a přijížděli na Sokolské slety v Praze) také krajané v zahraničí – např. ve Vídni a USA. Sokolové se oslovovali pozdravem NAZDAR! tykali si a titulovali se bratře a sestro. První sokolský prapor a návrhy sokolských krojů vypracoval malíř Josef Mánes.

K povinné činnosti sokolské organizace náleželo:

1. Pravidelné tělesné cvičení mužů, žen, dorostu a žactva.

2. Péče o vzdělání všech těchto spolkových členů přednáškami, proslovy, vzdělávacími školami pro nové členy, knihovnami, pěstováním hudby a zpěvu, dramatickými kroužky, loutkovými divadly, jazykovými kroužky.

Ústředním sokolským časopisem byl týdeník „Sokolský věstník.“ Protože v Sokole se už žáci a dorostenci učili disciplině, patřili sokolové v armádě (také v zahraničních legiích) mezi nejlepší vojáky a důstojníky. Proto byli také pověřováni úkoly při udržování pořádku (mj. zajišťovali ochranu prezidenta).

O tom, že Sokol byla síla, které se bály některé režimy, svědčí fakt, že jeho činnost byla zakázaná ve světových válkách a za vlády komunistů. Po roce 1989 byla činnost Sokola obnovena (Česká obec sokolská). Přestože se jeho vedení snaží navázat na tradice, nedaří se mu jako dříve přilákat hlavně mladé lidi, kteří tělovýchovu považují za přežitek doby. V současnosti má Sokol asi 200.000 členů. Letos se uskuteční řada oblastních sletů a 15. všesokolský slet celostátní.

Sokolovna (z roku 1935) na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích.

Pražské sokolky 1932. (vpravo)

Bohužel Velký strahovský stadion (kapacita 200.000 diváků) z let 1926-1932, jenž byl kvůli Sokolským sletům postaven, a později sloužil komunistickým spartakiádám, je ve velmi špatném stavu (plocha je tréninkové centrum Sparty), takže vrcholné sokolské slavnosti sloužit nemůže a sokolové předvedou své cvičení na menší ploše.(M.Veselý, 2012)