Velká hospodářská krize zasáhla prakticky celý svět a nevyhnula se ani československému zemědělství. Objevila se v něm už v letech 1928 až 1929, kdy ještě vrcholila konjunktura průmyslu.
Zásah první světové války do českého zemědělství (1).
Pozemková reforma po vzniku Československa (2).
Pozemková reforma v praxi (3).
Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví (4).
Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).
Československé zemědělství za hospodářské krize 1929 – 1933 (7).
Od roku 1934 zemědělce chránil „Monopol.“(8).
Krize v československém zemědělství se v mnohém hodně lišila od ostatních odvětví. V úrodném roce 1928, kdy průmysl dosahoval poválečného vrcholu, už začaly klesat ceny rostlinných produktů. Cena pšenice klesla o 20 procent, žita o 25 %, ječmene o 16 %, ovsa o 4 %. V žívočišné výrobě nebyl pokles cen tak prudký, avšak zastavil se až v roce 1934.
V československém průmyslu se krize začala projevovat až v rosinci roku 1929. To se promítlo i do zemědělství. Zmenšil se odbyt zemědělských surovin pro průmysl (len, olejniny, ječmen, okopaniny, chmel atd.) a zároveň export sladovnického ječmene, chmele, piva a cukru. A prudce stoupla nezaměstnanost.
Průmysl řešil problémy omezováním výroby, zemědělství nejen nezmenšilo produkci, ale v některých komoditách dokonce se produkce zvýšila. Proti roku 1928 se během krize zvýšil podíl orné půdy z 68,9 % na 70,2 %. Zmenšily se osevní plochy cukrovky o 41 %, ale zvýšily plochy pšenice (o 100.000 ha), krmné řepy, raných brambor, zeleniny apod. Bylo to proto, že v těchto plodinách bylo československé zemědělství konkurenceschopné – malovýroba nebyla závislá na drahém provozu mechanizace. Zásluhou živé práce a úsporami na průmyslových hnojivech se stalo, že u malovýroby výnosy stoupaly. V letech 1932 – 1933 bylo dosaženo největší úrody v prvorepublikovém zemědělství.
V živočišné výrobě během krize došlo k zvýšení výroby mléka a vepřového masa. Počet dojnic se zvýšil o 6,2 %. Nejvíce krav bylo chováno na usedlostech do 5 ha. Stavy prasat se zásluhou nižších cen obilí zvýšily dokonce o 30,5 %. Ještě větší bylo zvýšení stavu prasnic. Na chov prasat se zaměřovaly hlavně větší usedlosti a statky v Čechách, kde bylo chováno 52 % procent prasat. Zbytek na Moravě, Slezsku, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Došlo k nadprodukci vepřového (běhek krize zvýšena výroba o 26,5 %), což vedlo ke snižování cen prasat. Produkce hovězího masa se snížila o 4,6 %. Došlo také k úbytku tažných volů a koní. Byli nahrazováni krávami. Zásluhou krize v textilním průmyslu poklesly i stavy ovcí.
Zásah první světové války do českého zemědělství (1).
Pozemková reforma po vzniku Československa (2).
Pozemková reforma v praxi (3).
Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví (4).
Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).
Československé zemědělství za hospodářské krize 1929 – 1933 (7).
Od roku 1934 zemědělce chránil „Monopol.“(8).
Žádné komentáře:
Okomentovat