Monopolní postavení Českosloovenské obilní společnosti bylo zajištěno vládním nařízením č.137. Podle něho byl vyhrazen Československé obilní společnosti veškerý obchod obilím, moukou, mlýnskými výrobky a krmivy, tj. výkup domácího obilí, dovoz, prodej a vývoz uvedeného obilí a výrobků z něho. Obilím se rozuměla pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice všeho druhu. Moukou se rozuměla mouka a mlýnské výrobky z uvedeného obilí. Krmivy se rozuměl šrot z uvedeného obilí, otruby, řepné řízky a pokrutiny.
Zásah první světové války do českého zemědělství (1).
Pozemková reforma po vzniku Československa (2).
Pozemková reforma v praxi (3).
Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví (4).
Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).
Československé zemědělství za hospodářské krize 1929 – 1933 (7).
Od roku 1934 zemědělce chránil „Monopol“(8).
Československá obilní společnost (9).
Obilní monopol se osvědčil (10).
Čs. obilní společnost měla krátké trvání (11).
Zemědělcům bylo zakázáno jakékoli zcizení obilí. Veškeré obilí museli prodávat výhradně Společnosti. Stejně tak nakupovat nemohli od nikoho jiného než od Společnosti, která určovala nákupní i prodejní ceny. Stát měl právo dávat Společnosti příkazy k provedení určitých nákupních a prodejních operací. Případné ztráty Společnosti byly subvencovány státem, jemuž byl nad hospodařením Čs. obilní společnosti vyhrazen dozor.
Společnost byla povinna vykupovat obilí za předem stanovené ceny. Ty byly vyšší než byly tržní ceny v předcházejících letech. V roce 1936 byla stanovena cena pšenice o 10% vyšší, žita o 72%, ječmene o 28% a ovsa o 79%. Ceny krmiv byly vyšší o 50%. Zvýšily se ceny chleba, mouky a moučných výrobků, které určoval stát. Výkupní ceny byly stanoveny před zahájením hospodářského roku (od 1. července).
Čs. obilní společnost vykupovala ročně okolo 197.000 vagónů obilí. Celkový peněžní obrat v období 1934 -1935 byl 7 miliard Kč, v období 1935 – 1936 více než 9 miliard Kč, v r. 1936 – 1937 více než 11 miliard Kč. Společnosti se nedařil prodej obilí, takže musela prodávat do zahraničí za dumpingové ceny. Stát společnost dotoval průměrně 30 mil. za rok.
Zvýšená cena mouky a moučných výrobků byla příčinou menšího odbytu, na což zemědělci reagovali sníženou výrobou, tj. zmenšováním osevních ploch obilí a pěstováním cukrovky a brambor. Vzhledem ke krátkému období fungování společnosti (1934 -1938) nebylo možné její význam přesněji analyzovat. Regulace zemědělské výroby, což byl hlavní záměr zakladatelů Společnosti, se dařila jen částečně. To se podařilo až v totálně řízeném protektorátním zemědělství a v poválečném období, až do roku 1989.
Zásah první světové války do českého zemědělství (1).
Pozemková reforma po vzniku Československa (2).
Pozemková reforma v praxi (3).
Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví (4).
Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).
Československé zemědělství za hospodářské krize 1929 – 1933 (7).
Od roku 1934 zemědělce chránil „Monopol“(8).
Československá obilní společnost (9).
Obilní monopol se osvědčil (10).
Čs. obilní společnost měla krátké trvání (11).
Žádné komentáře:
Okomentovat