V
hornorakouském městě Attnang-Puchheim (416 m) ležícím jihozápadně od Lince byl,
a doposud je, železniční uzel s velkým nádražím. V polovině dubna 1945 ve městě žilo 5.600
obyvatel. Lidé zde očekávali konec války. V té době velká část Rakouska včetně
Vídně už byla zbavena nacistů.
 |
| Attnang po bombardování 21. 4. 1945 |
Přišel 21. duben 1945,
z hustých mraků nepadaly kapky vody, ale letecké bomby. Přesně 3 minuty před
desátou hodinou dopoledne dopadla na městečko první bomba. Nad Attnang-Puchheim
se potom převalilo 33 bombových vln, přičemž 179 bombardérů 15. US-Air Force
(starujících z italského Foggia) shodilo na město a nádraží okolo 2000 bomb. Zahynulo asi 700
lidí, převážně uprchlíci se Slezska, kteří se zdržovali v prostoru nádraží.
Počet obětí není přesný, spíš byl vyšší, protože ve městě bylo mnoho cizích lidí nasazených na práci.
Větší tragédii
odvrátil jakýsi strojvedoucí (pravděpodobné jméno Assmann) který po objevení
bombardérů svévolně z Attnang-Puchheimudo
odtáhl do Schwanenstadtu dlouhý vlak přeplněný raněnými vojáky, kteří
tak o velkém bombardování vůbec nevěděli.
"Země se třásla, byl jsem vyděšený k
smrti," říká doposud žijící pamětník Helmut Böhm, který krátce
předtím, 11. dubna 1945, přijel z Brna
do Attnang-Puchheimu k příbuzným . "Někteří
lidé během bombardování ztráceli nervy, chtěli se dostat z krytů domů, na
ulicích je čekala smrt." Jak Helmut Böhm, který se později stal
ředitelem školy v Attnang-Puchheimu a historikem, tvrdí, že k bombardování
Attnang-Puchheimu došlo omylem, bombardéry prý byly vyslány k poškození nádraží
v Brenneru a Rosenheimu, ale v za husté oblačnosti letci ztratili orientaci a
bomby svrhli na Attnang-Puchheim. Asi o
omyl nešlo, Attnang-Puchheim byl zřejmě cílem náletu. Nádraží Attnang-Puchheim
ležící mezi Lincem a Salcburkem bylo velmi důležitým železničním uzlem, a tyto
uzly Američané na konci války ničili, aby německé armády nemohly dopravovat
zbraně do míst bojů.
 |
| Nová nádražní budova vAttnang-Puchheimu |
Důvodem tohoto
bombardování byla navíc snaha odříznout německým jednotkám spojení s údajnými
nedobytnými alpskými pevnostmi, v nichž měly být připraveny nové ničivé zbraně,
kterými Německo slibovalo odvrácení porážky a zvrácení průběhu války ve svůj
prospěch. Američané uvěřili nacistické
propagandě o alpských pevnostech, ve kterých jsou zbraně hromadného ničení. Ve
skutečnosti žádné nedobytné hrady a podzemní pevnosti v Alpách neexistovaly,
rovněž nové superničivé zbraně byly jen Hitlerovým přáním.
Helmut Böhm má ještě
jednu hroznou vzpomínku na dobu těsně po bombardování, kdy na úklid
Attnang-Puchheimu byli nahnáni vězni z koncentračního tábora Ebennsee. Sedm
vězňů našlo v rozbitém vagónu konzervy s masem. Dozorci to zjistili a všech
sedm vězňů zastřelili nad kráterem způsobeným výbuchem bomby . Attnang-Puchheim
byl americkou armádou osvobozen 5. května 1945.
Zničení
Attnang-Puchheimu nebylo posledním bombardováním Rakouska, ještě 25. dubna 1945
byly bombardovány Linec a Wels. Zahynulo okolo 350 lidí.
 |
| Zámek Puchheim |
Zajímavost města Attnang-Puchheim: Poslední rakousko-uherská císařovna, Zita
Bourbonsko-Parmská (1892-1989) žijící od roku 1918 v exilu, ve svých 90 letech
navštívila v roce 1982 v Puchheimu hrob své matky, aniž se zřekla trůnu.
Umožnil jí to spolkový kancléř Bruno Kreisky (1911-1990).
Žádné komentáře:
Okomentovat