Před 75 lety se Adolf Hitler oženil a napsal závěť

29. dubna 1945, den a půl před údajnou sebevraždou, rozhodl se v podzemním bunkru v Berlíně Adolf Hitler oženit s Evou Braunovou a napsat svou závěť. Napsal v ní, že je lepší dobrovolně zemřít než vidět hanebnou slabost Němců a kapitulaci Německa. Text závěti údajně diktoval svému osobnímu tajemníkovi NSDAP Traudlu Jungeeovi. Byly vytvořeny 4 kopie.

Adolf Hitler a Eva Braunová

"Protože jsem za válečných let nepovažoval za možné převzít takovou odpovědnost jako manželství, rozhodl jsem se nyní, před koncem mého pozemského života oženit se ženou, která po mnoha letech věrného přátelství dobrovolně přispěchala do obleženého města, aby sdílela můj osud. Zemře proto se mnou jako moje žena." bylo na začátku závěti.

V další části závěti určil Hitler dědice svého majetku. Část cenných předmětů byla určena příbuzným Evy Braunové a část věrným spolupracovníkům. Umělecké předměty byly určené galerii v Linci. Všechen ostatní Hitlerův majetek měla zdědit strana NSDAP.

Dr. Josef Goebbels

V politické části závětí Hitler uvedl, že on v roce 1939 nechtěl válku, za to, že vypukla, můžou, politici ostatních zemí, kteří, buď byli židovského původu, nebo dělali politiku v zájmu židů. Hitler dále uvedl, že před válkou podal mnoho návrhů na omezení zbrojení. "Zažil jsem první světovou válku a nikdy jsem nechtěl, aby se něco takového opakovalo, abychom znovu válčili proti Anglii a dokonce i proti USA. Tři dny před vypuknutí války s Polskem jsem navrhl britskému velvyslanci v Berlíně mírové způsoby řešení německo-polských problémů pod mezinárodní kontrolou. Mé mírové návrhy byly odmítnuty, protože Londýn podporovaný mezinárodním židovstvem chtěl válku. Za vznik 2. světové války jsou odpovědní židé, kteří by za spousty lidských obětí měli stát před soudem."

Heinrich Himmler

Hitler napsal, že se dobrovolně rozhodl zůstat v Berlíně a zvolit smrt, zemřít s radostným pocitem z toho, čeho němečtí vojáci na frontách dosáhli. V další části závěti vyloučil z NSDAP Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera, protože se za Hitlerovými zády pokusili vyjednávat s nepřítelem a zmocnit se moci v Německu. "Svým jednáním, které vedli proti mé vůli, se dopustili zrady na Německu, německém lidu a na mně."

Hermann Göring

Na závěr Hitler ocenil statečnost Martina Bormanna a Josefa Goebbelse, kteří ani v nejtěžších chvílích ho nezradili a neopustili. Požádal je, aby ho nenásledovali v cestě na věčnost, ale zůstali na živu a dál sloužili Německu. Hitler pak jmenoval do nové německé vlády "poctivé lidi, kteří budou všemi prostředky plnit stranickou povinnost a pokračovat ve válce." Svým nástupcem ve funkci kancléře jmenoval Josefa Goebbelse, admirála Karla Doenitze jmenoval německým prezidentem. Himmlerovy funkce v německé vládě obsadil Karlem Genkem, který měl být říšským vedoucím SS a vůdcem policie, a Paulem Gislerem, který měl být ministrem vnitra. Martin Bormann byl jmenován ministrem pro záležitosti NSDAP.

Martin Bormann

Na závěr Hitler nařídil nové vládě, aby se podřídila jeho závěti a "přísnému dodržování rasových zákonů a sjednotila svět proti největšímu nebezpečí, proti jedu, jímž je mezinárodní židovstvo."

Kromě Goebbelse a Bormanna závěť podepsali jako světci generálové Wilhem Burgdof a Hans Krebs (tři z nich spáchali sebevraždu, Bormann zmizel.)

Text jedné verze závěti byl sice koncem roku 1945 zveřejněn v Anglii a USA, ale kvůli obavám z toho, že by se pro zbytky nacistů mohl stát posvátným písmem, bylo její zveřejňování zakázáno. Jedna kopie závěti a oddací list Hitlera a Braunové jsou uloženy v Národním archivu ve Washingtonu.(stk)