Masaryka
známe z černobílých fotografií. Možná že existuje barevná fotografie či barevný
obraz TGM, ale barva bylo zřejmě to, čím se chtěl lišit od tehdejších
pestrobarevných monarchů. Je to hodně příznačné, černobílý byl i Masarykův
život. Masaryk pečlivě dbal o svou tatíčkovskou pravdu. Pokud se ji někdo
pokusil zpochybnit, byl - a je doposud -
umlčen a obviněn z pomluvy.
Čechoameričan Emanuel
Voska v USA
vybudoval pro Masaryka velmi účinnou soukromou zpravodajskou organizaci s
informátory v neutrálních, spojeneckých i nepřátelských zemích (do roku 1917
byly USA neutrální, tedy její státní příslušníci se mohli pohybovat po všech
válčících zemích).
Mimo
značných částek pocházejících ze špionážní činnosti a ze sbírek mezi českými a
slovenskými krajany v USA měl TGM příjem z docentury v King’s College při londýnské
univerzitě a ještě dostával 2000 dolarů měsíčně, které mu Charles Crane, poradce amerického
prezidenta Wilsona, tajně
posílal přes třetí osoby. (Tehdejší dolar měl kupní sílu dnešních asi 100 dolarů.)
O Masarykových
tiskových lžích se objevily pochybnosti. S Masarykovou protihabsburskou
propagandou hodně zahraničních Čechů nesouhlasilo. Tito lidé však se okamžitě
stali terči útoků Masarykových agentů.
Když
vydavatel a redaktor chicagského Vesmíru František Iška se pokusil uvést
na pravou míru Masarykovi lživé informace o teroru Habsburků proti Čechům,
nechal Voska ve Vídni a Praze vyrobit falešné dokumenty o tom, že Iška je
placeným agentem rakouské vlády.
Jestli v zimě 1916-1917 si Masaryk něco nepřál , tak to bylo
uzavření míru, o které se nový císař Karel snažil. To u Masaryka a Beneše vyvolávalo přímo
děs. Nezajímaly je ani údaje o počtech mrtvých a raněných, které překonávali
všechno, co dosud historie světa znala. Masaryk houževnatě šel za svým cílem. Náhlý konec války ohrožoval jeho plány. Zdroj:T. Krystlík
Žádné komentáře:
Okomentovat