Třeboňsko se zbavilo prasat i dělníků.

Před nedávnem byla na jatka odvezena poslední prasata z kdysi slavné třeboňské velkovýkrmny Gigant. „Po 62 letech je konec. A kde mají lidé hledat práci. Je mi padesát, jsem bez peněz, nemohu si přivydělat. Je to postavené na hlavu. A těch škod. Opuštěné zemědělské budovy chátrají a nikdo do nich už zvířata nikdy nevrátí,” říká jeden ze zaměstnanců bývalého Gigantu.


Třeboň: Velkovýkrmna prasat 40 let sloužila jako vzor pro všechny chovatele prasat.

Stavba velkovýkrmny Gigant začala v roce 1949. Záměrem byl výkrm 10 tisíc prasat (10 pavilonů), ale velkovýkrmna byla postupně rozšiřována a modernizována až do roku 1989. V době největší slávy byla kapacita výkrmny 35 tisíc prasat. Zaměstnávala stovky lidí. S rozšiřující se mechanizací zde lidí pochopitelně postupně ubývalo. Velkovýkrmnu Gigant zprivatizovala firma R.A.B. S klesající nákupní cenou vepřového postupně klesaly i stavy prasat a firma upadala. Letos šla firma do konkurzu, pod vedením správce konkurzní podstaty dojela poslední výroba a je konec výroby vepřového masa.


Třeboň: Jatky ukončily činnost před deseti lety.

Třeboňskem je označováno území bývalého okresu Třeboň (1860 – 1960), jenž byl zřízen ze Schwarzenberského panství. V roce 1960 se stal součástí okresu Jindřichův Hradec. Třeboňskem je také nazývána Chráněná krajinná oblast (70.000 ha) která byla vyhlášena v roce 1977.


Rapšach: Jedno z preferovaných středisek Státního statku Třeboň pomalu mizí ze zemského povrchu. Stovky hektarů meliorované půdy se změnily na pastviny.

Velkovýkrmna Gigant po uvedení do provozu v roce 1949 byla připojena k původnímu státnímu statku, jenž už v roce 1920 vznikl ze Schwarzenberského velkostatku. Po roce 1960 byla ke statku připojena většina JZD na Třeboňsku, zbytek JZD (Suchdol, Dunajovice, Ponědrážka aj.) a Státní statek Chlum u Třeboně byl připojen v 70. letech. Státní statek Třeboň pak intenzivně obhospodařoval (mj. cukrovka, zelenina, závlahy apod.) veškerou zemědělskou půdu v oblasti mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi a zaměstnával téměř 2.000 lidí. Privatizace po roce 1990 přinesla rozdělení statku na mnoho větších a menších společností, postupné snižování zemědělské produkce, likvidace chovů skotu a prasat, zničení a rozkradení objektů a zatravnění velkých ploch úrodné půdy, kdysi nákladně meliorované a rekultivované.


Třeboň: V bývalém objektu Zemědělského zásobování a nákupu se střídají firmy různých dobrodruhů-podnikavců.

Úpadek přišel nejen do zemědělství. Když se porovná kdysi rozmanitá průmyslová mapa Třeboňska se současností, nejednomu pamětníkovi se zaleskne v očích. Nenajde již se zde řada podniků, které měly tradici a jejichž výrobky byly známé po celém světě.


Chlum u Třeboně: Historie sklárny Český křišťál sahá do roku 1767.

Když sklárnu Český křišťál v Chlumu u Třeboně koupila severočeská sklářská společnost, preferující sklárnu v Novém Boru, a začalo v roce 2002 propouštění, nikdo nevěřil tomu, že by se vůbec mohla tak dobře fungující fabrika zavřít. Sklo od rybníka Hejtman znali nejen v celé Evropě, ale i za mořem. Přesto v roce 2004 sklářské pece definitivně vyhasly. Ve sklárně pracovalo kolem 600 sklářů.


Třeboň: Mimo stejnokrojů se v Otavanu šily zimní bundy. Velká část produkce směřovala do SSSR.

Největší zaměstnavatel v jindřichohradeckém okrese Otavan Třeboň měl ještě v roce 1991 dva a půl tisíce zaměstnanců. V roce 2004 začal propouštět zaměstnance a zavírat provozy. Dnes má Otavan v Třeboni osm lidí.


Suchdol nad Lužnicí: Zde se dlouhá léta svařovaly díly pro ocelové haly.

Skončila Jitona v Lomnici nad Lužnicí (nábytek) a další menší podniky, které dřív zaměstnaly spoustu lidí. Jiné živoří (Železniční opravny a strojírny České Velenice atd.)


České Velenice: Železniční dílny zaměstnávaly až 2.000 lidí. Dneska mají asi 100 zaměstnanců.

I přes likvidaci zemědělství a výrobních podniků patří Třeboňsko k regionům s poměrně nízkou nezaměstnaností. Je to způsobeno hlavně tím, že došlo k obrácení cest za prací. Zatímco dříve lidé z okolních regionů dojížděli do zaměstnání na Třeboňsko, dnes tito si lidé našli práci jinde, naopak lidé z Třeboňska dojíždějí za prací do sousedních regionů, především do Českých Budějovic.


Třeboň: Do města už za prací nejezdí lidé jako před rokem 1989, místo nich v létě se tu promenádují a předvádějí se různí novodobí zbohatlíci, hlavně z Prahy. Větší část roku je Třeboň mrtvým městem, jen vítr se prohání v ulicích.

Jedinou výraznou náhradou za uzavřené závody na Třeboňsku je výroba elektrických spínačů v Suchdole nad Lužnicí. Firma Eaton (dříve americký koncern Moeler) v Suchdole zaměstnává kolem tisícovky lidí. Jistotou také je zatím zaměstnání v třeboňských lázeňských sanatoriích Aurora a Berta, jejichž rozprodeji zabránili voliči, když v komunálních volbách poslali ODS do opozice. Otázkou je, co v budoucnu s prosperitou lázní udělá omezení léčby hrazené pojišťovnami (90 procent pacientů).


Unikátní kousek se v minulém volebním období podařil třeboňskému zastupitelstvu (ovládanému ODS), když při šíleném rozprodeji městského majetku si prodalo i střechu nad hlavou. Už čtyři roky opuštěná třeboňská radnice chátrá. Nový majitel zřejmě čeká až budova nebude k použití, aby ji mohl zbořit a na historickém náměstí postavil nějakou moderní obludu. (R.Fischer)